Josef Hrusak Mystery Cache

Profesor Josef Hrušák (1859 - 1917). Pedagog, spisovatel, aktivista a nezdolatelný hledač. Po P. Raichlovi, V. Pejšovi a Z. Liškovi další ze zapomenutých. Snad mu trochu projevené úcty vyjádříme touto (nebo více?) keší. Tato postava našeho regionu si to rozhodně zaslouží.
Z písemností, které jsem měl možnost nahlédnout a z osobního vyprávění Dušana Exnera je zjevné, že záběr zájmů profesora Hrušáka byl až neuvěřitelně široký. Biologie, etnobotanika, fyzika a matematika vévodily jeho činnosti. Humanitní vědy však také neopomínal. Dokonce pro své studenty vytvořil několik učebních textů, nespokojen s kvalitou soudobých učebnic. Největší jeho vášní však bylo psaní. Profesor Hrušák po sobě zanechal rozsáhlou korespondenci s významnými evropskými autoritami a činiteli, ze které zachovával pečlivé kopie/opisy.
Tyto dopisy zaujmou svojí neobvyklou formou. Prakticky jsou jakýmsi pojednáním nabízející námět k zamyšlení. Ba co víc, Hrušák vždy jasně, srozumitelně a hlavně přesně definuje účel svého dopisu, nahlédne v něm danou problematiku a v následující úvaze přichází s konstruktivním východiskem a často i nabídkou vlastní pomoci. Některé z dopisů obsahují neuvěřitelný odhad až z nich dnes i zamrazí. Například dopis adresovaný caru Mikuláši II. obsahuje varování před jakýmsi V.I. Uljanovem, se kterým se Hrušák v roce 1910 setkal v jedné z kaváren na předměstí francouzského Longjumeau, kde Uljanov politicky agitoval u ruských emigrantů. Zajímavé je, že v té době Hrušák udržoval vztah s Inessou Armandovou, revolucionářkou žijící v Paříži, jak dokládá jeho deník. K tomuto opisu dopisu není z tehdejšího Ruska přiřazena žádná odpověď. Můžeme jen spekulovat zda dopis dorazil či ne nebo zda jej Mikuláš II. vůbec četl a přikládal mu váhu.
Naopak některá korespondence působí úsměvně. V deníku z roku 1899 je zmínka o setkání s Indem žijícím na Fidži Džaváharlálem Šarmou, který od roku 1874, kdy se Fidži stalo britskou kolonií, pracoval na plantážích cukrové třtiny. Hrušák v deníku popisuje své rozhořčení nad stále přetrvávajícím kanibalismem na ostrovech a také zmiňuje, že po Šarmovi zasílá anglicky psaný dopis jednomu z náčelníků lidojedů na Viti Levu, ve kterém se k praktikujícímu kanibalismu ostře vymezuje. V úterý 3. ledna roku 1900, píše ve deníku krátkou zmínku, že dostal z Fidži odpověď a rozhořčen ještě dnes píše britské královské rodině. My už víme, díky Dušanu Exnerovi, co bylo příčinou Hrušákova rozhořčení nad fidžijskou odpovědí a proč ještě téhož dne psal do Anglie. A vy?

Jak jsem se k Hrušákovi dostal já:
S Dušanem Exnerem jsem se poprvé setkal před 17. lety u jednoho stolu v kralupské nádražní restauraci, kde jsem si krátil čekání na vlak. Nějak jsme si “sedli” a hovor pěkně plynul. Krom jiného jsme zabředli v rozhovoru i na společnou vášeň, kterou je sbírání starých dokumentů. Dušan mi vyprávěl, že po svém prapradědovi profesoru Hrušákovi má doma plno písemností z přelomu 19. a 20. století a tak jsme se dobrali k osobnosti tohoto “unikátu” evropského významu. Přiznám se, že do setkání s D.Exnerem jsem o profesoru Josefu Hrušákovi neměl nejmenší potuchy, přestože jeho záběr byl neuvěřitelně komplexní a snad neexistovala oblast, kde by se Hrušák neangažoval. Je tedy až s podivem, že je jeho jméno zapomenuto. Dokonce!!! Nenašel jsem jedinou (slovy JEDINOU) zmínku na internetu o tomto muži a nebýt pěčlivě archivované pozůstalosti, kterou Dušan s preciznností jemu vlastní ochraňuje, snad bych ani v jeho existenci nevěřil. Nicméně D. Exner postupně digitalizuje prapradědovu písemnou pozůstalost a tu a tam mi pošle nějaký zajímavý soubor. Přibližně před rokem jsem tímto způsobem obdržel Hrušákův nascanovaný deník z roku 1917. Tedy z roku, kdy zemřel. Zajímavostí je, že portrét, který ilustruje tento listing namaloval profesor Jan Preisler právě v roce 1917 a byl jeho posledním dílem, protože shodou okolností v témže roce také zesnul. Tragické je, že i Preisler se do širšího povědomí současné veřejnosti dostal až v 90. letech 20. století, byť mezi znalci je jeho dílo považováno a vždy bylo. Josef Hrušák nikdy nepublikoval, jeho “sláva zemřela” s posledním pamětníkem a nebýt záliby jeho potomka nikdo by po něm ani nevzdechl.

Jak se k Hrušákovi dostanete vy:
Po pečlivém přečtení listingu v ověřovači Certitude zadejte klíčové slovo. Zadávejte bez diakritiky. Usoudíte-li, že je složeno z více slov tak v tomto tvaru např. josef_hrusak_profesor. Tedy, jednotlivá slova oddělujte spodním podtržítkem.

Zadej klíčové slovo a ověř s certitude.