Dřív znal jenom dívčí vnady,
rebel, kalič, sukničkář,
marně hledám "ňáké" klady,
dlouhé vlasy, motorkář (Jawa 250).
A pak ho náhle, znenadání,
Geocaching oslovil,
dnes už ho nic nezachrání,
ještěrce se podvolil.
Kešek těch moc neposbírá,
on má jiné ambice,
vidí se jak trofej svírá,
platinu chce nejvíce.
Už od rána sedí v dílně,
řeže, vrtá, svařuje,
jako včelka maká pilně,
odměnu si slibuje.
V mapě hledá volné místo,
moc jich ale nezbývá,
“Tam to dáme! Tam je čisto!”,
svoji radost neskrývá.
Do batohu bednu strčí,
v lese jako rapl lítá,
zpátky potom rychle frčí,
FPéčka si doma sčítá.
Konečně to přišlo. “Sláva!, je to tady!”
Klukovi to vyšlo, teď všem spadnou brady.
Dojetí se neubrání, z oka chlapa slza kane,
splnilo se velké přání - “Platina mu říká “pane!”
PS:
Na otázku…”Ty hele Apesi, jak vlastně vypadá tvůj normální pracovní den?”, odpovídá:
“No v 8 přijdu do práce, dám si cigáro, kafe, přečtu noviny... to máme 9... no a začnu vyrábět kešky.”