Pro nalezení všech zastávek by měla stačit mapka z listingu. Všechny uvedené souřadnice berte s rezervou, nebo jen jako potvrzení, že jste přibližně správně. Vše důležité je v listingu. Hlavní cíl totiž není koukat do navigace, ale užít si tuhle cestu překrásnou přírodou! To je výzva, co? 😉
A teď už pojďme na to!
Popíšu tu cestu pro „proti proudu jdoucí“, za kterého se sám považuji, ale pro tuto keš si mohou „po proudu jdoucí“ velmi snadno postup otočit. Je to prašť jako uhoď.
Čili zaparkovali jsme u kempu v Boršově, možná se ještě posilnili na cestu, doplnili vodu, zkontrolovali počet účastníků a vyrazili po červené značce směr Dívčák.
Občas, když si vzpomenu, třeba vás i naťuknu k nějaké keši, kterou budeme cestou míjet, ale souřadnice nečekejte. Míjíme po pravé straně lom, tkaničky už jsme si znovu zavázali, vzpomeneme si, že luštění lodního deníku bylo fakt zábavné a po chvíli docházíme na první důležitou zastávku.
Lavička nad řekou – A
Pokud má lavička opěradlo tak si zapíšeme, že A = 7, pokud ho ale nemá, tak A = 3
Možná se trošku napít a vyrazit dál. Ano, Boršov už je ztracený za námi a míříme k Rybům. Mám na tohle místo plno vzpomínek, z nichž některé jsou nesdělitelné, některé už vybledly a některé jsou nesdílitelné. Ale třeba sjíždění zdejšího jezu na nafukovačkách, to byla fakt velká sranda.
Projdeme kolem hostince u Rybů, možná se stavíme na nějakou dobrotu, pokud bude otevřeno, a pokračujeme už jen kousek na druhou důležitou zastávku. A zas to je lavička.
Lavička u cesty – B
Pokud má opěradlo, tak B = 6, ale pokud ho nemá, tak B = 0
Nesedat! Takhle bychom se nikam nedostali.
Procházíme spodní částí chatové osady a konečně se dostáváme aspoň trochu mimo civilizaci.
Ještě jsme ani nedošli k potůčku a už nás zaujalo, jak obrovské jsou topoly podél řeky oproti smrkům. A taky je zajímavá ta pnoucí se rostlina vpravo. Ano přátelé, to je jedna z důležitých surovin pro výrobu piva – chmel otáčivý.
Teď už by mělo lidí jen ubývat. Cestou bychom mohli vyzvednou Filipojakubskou, když už jdeme těsně kolem. Je krásná! Pohybujeme se celou dobu po hranici evropsky významné přírodní lokality, které my místní říkáme Vltava. Ale protože je potřeba to prostě všechno pěkně úředně zviditelnit, tak ceduli za pár tisíc je potřeba dát i tam, kde je úplně zbytečná, když by bohatě (pro informované) stačilo staré značení červenými pruhy. Jsou vždycky 2 nad sebou třeba na stromech, z nichž jen jeden je kolem dokola. Druhý je jen do poloviny. Takže když jste vně území, vidíte pruhy 2 a když už jste uvnitř, vidíte pouze jeden, nebo maximálně část druhého. Viz fotky.
Teď už se ale dostáváme na místo, kde můžete udělat důležité rozhodnutí. Buď půjdete dále po červené, tak jako většina běžných turistů, nebo se na tomhle rozcestí dáte východním směrem a necháte se dál vést postupně se ztrácející stezkou podél řeky. Tady je to trochu jiná káva! Sem totiž většinou zabloudí jen ten, kdo ví, proč sem jde. Možná hledá energii vody nebo klidu, možná zná starou osadu a možná chce jen objevovat. Doporučuji, zkuste to. Nebojte, na červenou značku vyjdete před další nezbytnou zastávkou.
Tak co, užíváte si, nebo šlapete cestou, kterou se stejně budete vracet? To záleží jen na vás.
Teď už ale bude zas nějaké zjišťování indicií.
Křížek na rozcestí - CD
Spočítejte všechny písmena v oválu pod Kristem kromě „ŽEHNEJ BOŽE“ a dostanete dvojciferné CD
Pokračujeme zas dál proti proudu řeky, hezky pohodlně, po červené. Míjíme kouzelnou osadu „U Raka“ a kocháme se místy kde zatím ještě stále nejsou vodácké kempy. Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. Pokud si vyberete vhodnou roční dobu, uvidíte tu kvést mnohé byliny, které jsou jinde těžko k vidění. Ale co si budeme vykládat, ony i kvetoucí (nebo přemrzlé) trnky jsou super.
U Cábů je taky moc hezké místo. Hlavně mne zaujalo tím, že se tu kříží dálková E10 (kopírující naši červenou) a dvě jezdecké stezky. A pak samozřejmě ty tři lípy a jeden akát, který sem vůbec nepatří.
Patník - E
Nedaleko cestou od Cáby směrem na Dívčák uvidíte patník, na němž je trojciferné číslo. Toto číslo odečtěte od 265 a máte hodnotu E.
Teď už je to jen kousek. Mineme vpravo elektrárnu a přicházíme k velkému stavení. Těsně před ním ale odbočíme a podíváme se dozadu k přepadu vody z Křemežského potoka. Hezky to tu předci vymysleli. Skála je to celkem úzká, odhadnu to tak maximálně na 30 metrů a díky průrazu získali pěkných pár metrů výškového rozdílu a tedy i síly vody ženoucí turbínu.
Žebříky - F
Pokud byste se chtěli dostat k přepadu, nejschůdnější to bude po 2 žebřících, které leží položené na strmém svahu. Mají stejný počet horizontálních příček. Když k jejich počtu (jednoho žebříku) přičtete 2, dostanete hodnotu F
Jestli tedy ještě chcete na Dívčák, nebo snad pro keš Dívčí kámen, tak šup šup! K autu je to celkem daleko 😊 Ale na druhou stranu, pokud máte času nazbyt a chytře jste si přibalili broďáky, nebo jste fakt otužilí, tak neuskutečněný projekt je výzva, která stojí za to!
Ještě poslední důležitá informace a to vzoreček pro výpočet finálky:
48° 5D.B(D-A)(E-B)
14° 2(E-D).D(E-C)(F-B)
Tak co? Jak to dopadlo? Těším se na výpravné logy, ideálně doplněné o fotky (samozřejmě ne od finálky!).
Velké díky patří pandatym, kteří mi pomohli odladit nedostatky v listingu a provedli betatest!
Děkuju mockrát!
Hrdě se hlásím ke komunitě geojih!
