Blahodárné a léčivé účinky zdejší křídové slatinné zeminy objevil Dr. Kutík z blízkých Hořiček, který ji používal k léčení revmatických obtíží. Společně se svým přítelem hrabětem Harrachem přesvědčil majitelky zdejšího panství Bertu baronku Bess-Chrostin a její sestru Gabrielu baronku Spens-Boden a založili akciovou společnost. V roce 1897 byla zahájena výstavba lázní, jejichž rozpočet činil 400 000 K. Byla postavena léčebná budova se strojovnou a kotelnou, dále lázeňská restaurace s tanečním sálem a klubovnou a dvě budovy pojmenované jmény zakladatelek: Vojtěška (Berta) a Jela (Gabriela). Jejich nynější názvy jsou Slovenka a Domov. Už v následujícím roce byly stavby dokončeny a slavnostně předány veřejnosti. Baronka Berta darovala lázním další pozemek, na němž v roce 1899 byla postavena další budova nazvaná Jetty (dnešní Zátiší). V roce 1901 zde vyrostly ještě budova Jenny (dnešní Čechie) a budova Skal (dnešní Morava).
Lázně se úspěšně rozjely, ale v následujících letech nastaly problémy kvůli neekonomickému hospodaření a baronka byla nucena lázně prodat. Postupně se situace opět zlepšila, po roce 1912 byly budovy restaurovány a přejmenovány a byl nakoupen další pozemek k jejich rozšíření. Na podzim roku 1923 byla započata výstavba nového léčebného pavilonu (dnešní Masarykův dům). V květnu 1926 v něm byl zahájen provoz.V roce 1936 bylo vybudováno v lázeňském parku koupaliště. Je 38 m dlouhé a 4 m hluboké. Do té doby se pacienti chodili koupat na nedaleké Jezírko (asi 1,5 km). V průběhu 2. světové války lázně přestaly sloužit svému účelu. Jak se fronta přibližovala postupně se změnily na vojenskou nemocnici a v březnu 1945 maršál F. Schörner, velitel skupin armád Střed, v lázních umístil hlavní stan. Po válce byly lázně opět vráceny svému poslání jako léčebné zařízení nemocenské pojišťovny, později státní lázně. Byl dokončen Společenský dům, uskutečněna výstavba Zimních lázní a provedena postupná rekonstrukce a modernizace ostatních budov a balneoprovozu. V roce 1992 byla znovu založena akciová společnost Lázně Velichovky. Poslední velká rekonstrukce byla provedena v posledních letech, po roce 2004. V roce 2013 se lázně dostaly opět do finančních problémů, neustály změnu politiky ministerstva zdravotnictví k lázeňské péči, v červnu 2013 ukončily provoz a v červenci na sebe podaly návrh na insolvenční řízení.
O rok později zakoupila opuštěný areál lázní společnost Karsit, která do areálu zainvestovala a opravila tak, aby zůstal zachován původní vzhled a génius loci. 4. dubna 2015 byly lázně opět otevřeny pro pacienty.
Během stoleté historie lázní byly učiněny pokusy zřídit zde sluneční lázně a v přilehlém bukovém lese vzdušné lázně, které byly ohrazeny vysokým dřevěným plotem. Obojí se však neosvědčily a zanedlouho zanikly. Hlavním lákadlem lázní tedy zůstává zdejší velmi hustá slatina, svým složením ojedinělá na území České republiky. Jedná se o křídovou slatinnou zeminu, napájenou prameny vody s obsahem uhličitanu vápenatého a železa. Zásobu ložiska odhadují odborníci na dalších 150 – 200 let. Lázně Velichovky se specializují především na rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového ústrojí, pacientů po úrazech před a po operacích kostí a kloubů, včetně kloubních náhrad.
|