Geologická charakteristika
Andrejšky jsou chráněným územím, které bylo zřízeno k ochraně vypreparovaných buližníkových skal jednoho z četných výskytů této horniny v radyňské pahorkatině. Jádrem území je podlouhlý, 300 m dlouhý buližníkový kamýk, který se táhne severojižním směrem v lesnatém svahu vrchu Radyně. Tvoří bizarní skalní útvary, vzniklé mrazovým zvětráváním (skalní město). Na východní straně je provázen kamenným mořem tvořeném místy z velkých bloků. Objekt ochrany tvoří buližníková vložka v algonkických břidlicích pocházejících z období starohor. V periglaciálním období se mrazovým zvětráváním rozpadl v rozeklanou skupinu skal bizarních tvarů. Vzniklé trhliny měly za následek i posun a naklonění jednotlivých bloků. Těmito posuny došlo i k vytvoření skalního okna ve střední části skal. Úpatí obou stran kamýku lemují balvanité až blokové sutě.
Více info ke starohorám: https://cs.wikipedia.org/wiki/Proterozoikum
Silicit - Buližník
Buližník je sedimentární hornina jemnozrnná až celistvá, černé nebo černošedé barvy, složená prakticky výhradně z křemene. Křemenná zrna jsou do sebe velmi pevně zapojena, což způsobuje značnou houževnatost kamene. Jako příměs je častý grafit, který je u některých buližníků jemně vyvločkován. Buližník bývá proniknut bílými křemennými žilkami, u jemných žilek je křemen velký asi 0,5–0,25 mm, u hrubších žilek a ok dosahují zrna velikosti 0,5–1,00 mm. Buližník je chemicky velmi odolná hornina a při zvětrávání vyčnívá nad ostatní horniny. Buližníkové suky „suky“ v okolí Radyně jsou součástí algonkické sedimentární série tzv. spilitového stupně. Hornina byla pro vysoký obsah křemene využívána pro výrobu dinasu (žáruvzdorný materiál). V bývalém blízkém kamenolomu pod Radyní bylo z buližníků vyráběno kvalitní drcené kamenivo pro stavební účely.
Andrejšky neboli skalní suk
Suk je skalní tvar, který se velikostí řadí k mezoformám reliéfu. Suk vytváří terénní elevaci, která může nabývat různých tvarů a velikostí od homolí, kup, kuželů po protáhlé formy reliéfu jako jsou hřebeny a hřbety. Protože je tvořen odolnějšími horninami, vystupuje nápadně nad své okolí. Českými synonymy jsou termíny tvrdoš a kamýk.
Suky jsou pozůstatky starších povrchů. Vznikly erozně-denudačními procesy, které vedly k plošnému zarovnávání zemského povrchu. Předpokladem pro vznik peneplénu (paroviny) je dlouhodobé působení subaerické denudace, tj. zarovnávání povrchu exogenními činiteli (voda, vítr, gravitace, ...). Při tomto procesu jsou zarovnávány horniny různé geomorfologické hodnoty, zatímco z nejodolnějších hornin jsou vypreparovány suky. Suky jsou rozšířeny ve všech klimatických oblastech Země, které jejich vznik umožnily. Jsou typické pro reliéf na horizontálních površích i různě ukloněných svazích.
A co ze je to sedimentární či usazená hornina
je to hornina, která vznikla přemístěním, usazením a následným zpevněním zvětralých úlomků. Rozlišujeme zvětrávání mechanické (horniny se drolí bez chemické změny vlivem vnějších geologických činitelů), chemické (hlavními činiteli jsou voda, vzdušný kyslík a oxid uhličitý) a biologické (při rozkladu nerostů spolupůsobí účinně i organismy – mechanicky rozrušují horniny např. rostliny svými kořeny, důležitými chemickými činidly jsou také látky, které vznikají rozkladem organických zbytků, kupř. oxid uhličitý, sirovodík, amoniak, kyseliny). Tyto tři procesy v přírodě působí normálně současně a výsledný charakter horniny je určen dominantním procesem, který se na vzniku podílel. Tyto horniny vznikají exogenními procesy na zemském povrchu nebo nehluboko pod ním, a to za běžných, relativně nízkých teplot. Základními procesy vzniku sedimentárních hornin jsou zvětrávání, transport materiálů, sedimentace (usazování) a diageneze, která mimo jiné zahrnuje zpevňování sedimentu.
Usazené horniny dělíme na:
– úlomkovité (klasické) neboli mechanické usazeniny – vznikají přenesením a usazením pevných zvětralin, tj. úlomků hornin, a původních nebo druhotných nerostů
– chemické (chemogenní) usazeniny – vznikly vyloučením, usazením z minerální, mořské, jezerní a vzácně i říční vody
– usazené horniny ústrojného původu (sedimenty organogenní) – ty se skládají jednak z neústrojných částí živočichů a rostlin (schránky, kosti), jednak ze zplodin rozkladu organických látek rostlin a živočichů.
Geomorfologická mapa této oblasti
Geomorfologická mapa Vám ukáže i další zajímavosti jako buližníková pole, odkryté i neodkryté suky, kamenná moře, proudy atd… z oblasti kolem Radyně.
Jak logovat Earthcache-Andrejšky
Pro zalogování keše prosím odpovězte na tyto otázky, které najdete na Virtual Stage - infotabule,také najdete něco v listingu a na internetu. Výchozí souřadnice earthcache odkazují na nejvyšší vrchol Andrejšek. Odpovědi mi zasílejte buď do zpráv na GC nebo do mailu, kdyby něco ozvu se.
- jak je široký je útvar Andrejšky?
- jak výsoký je útvar Andrejšky?
- V jaké nadmořské výšce se nacházejí Andrejšky?
- Jak vzniká skalní suk?
- jaké rozlišujeme zvětrávání?
- Kdy získalo zákonnou ochranu toto území?
- Nepovinné - Fotografie Vás nebo vaší GPS kdekoliv u Andrejšek.