Úvodem
Proč jít pěšky přes Krušné hory?
Pozorný sledovatel si může všimnout, že Krušné hory jsou doslova protkané asfaltkami a cyklostezkami. Otázkou tedy je, proč přechod tohoto pohoří absolvovat pěšky a ne na kole?
Skutečnost, že při pohybu pouze na stezkách pro cyklisty nelze vidět vše zajímavé, co trasa nabízí, je sice obstojným odůvodněním, ovšem pro skalní cyklotrekaře není toto vysvětlení dostatečně uspokojivé. Trek totiž nikdy není o tom, vidět všechny zajímavosti v dané oblasti. To při lineárním postupu krajinou ani nelze. Existují však hodnoty, které lze získat jen tehdy, sníží-li se člověk na úrověň hlemýždě. Tou nejcennější z nich je poznání.
Jsou věci, které letmým pohledem přes řidítka kola nezachytíte. Když jedete na kole, krajem pouze projíždíte, zatímco jdete-li po svých, jste přímo jeho součástí. Jsou-li vaše kroky spjaty se zemí, vidíte každý detail cesty. Mozaiku střípků, které vám společně utvářejí kompletní obraz kraje, zatímco při zrychleném přesunu na kole zachytíte jen jejich část. Jen tak lze opravdu dobře poznat svět, když se jím člověk doslova proplazí.
Krušné hory nabízí více než jen zajímavou přírodu. Jsou zrcadlem historie naší země, a tím i nás samotných. Pohnutý osud českého pohraničí se velkou měrou podepsal nejen na tom, jak dnes naše země vypadá, ale i přímo na nás, na tom, jak žijeme, jak smýšlíme. V historii, jejíž stopy jsou zde stále patrné, můžeme najít mnoho odpovědí na otázky, jak jsme byli vychováni a proč jsme takoví, jací jsme. Důvodem, proč byste Krušné hory měli opravdu dobře poznat, je, že právě zde je možné více než kdekoli jinde nahlédnout do osobnosti našeho národa, jehož jsme všichni součástí. Poznání totiž vede k pochopení, a pochopení k toleranci a pokoře.
Je na vás, jaký smysl své cestě přes Krušné hory dáte. Zda najdete cíl v poznání naší vlasti, proniknutí do historie, splynutí s přírodou, dlouhé pouti přes hory, či poznání sebe samého. Věřím, že až dojdete na konec, pochopíte, proč jste tuto cestu šli. Budete vědět, čím vás obohatila a poznáte, co jste se díky ní naučili. A že nebudete litovat strastí, které vás potkaly při jejím podniknutí.
Trasa
Vedení trasy
Krušné hory svoji značenou trať pro přejezd na kole i na lyžích mají. Jsou jimi Krušnohorská magistrála a Krušnohorská lyžařská magistrála. Pěší turisté jsou v tomto směru však poněkud opomenuti, neboť žádná oficiální přechodová trasa není. Rozhodli jsme se tedy vytvořit prostřednictvím této dálkové keše trasu pro ty, kteří rádi chodí pěšky, a tím triádu krušnohorských přechodů doplnit.
Bohužel, dnešní doba pěší turistice příliš nepřeje. Mnohé cesty, které byly ještě před pár lety lesními pěšinami, jsou dnes pohřbehy pod asfaltovým sarkofágem. Nebylo lehké skloubit všechny požadavky, které jakožto chodci-turisté máte. Při vedení trasy jsme se snažili vyhýbat se co nejvíce asfaltu, protínat zajímavá místa a přitom cestu zbytečně neprodlužovat, ponechat vám určitou vůli při výběru cest, občas vás provést městy, abyste mohli dočerpat zásoby jídla, a zároveň jsme při umisťování stagí kličkovali mezi kolizemi s již existujícími kešemi. Nebylo to lehké. Prosíme, vezměte to při celkovém hodnocení keše na vědomí.
Snažili jsme se myslet i na ty z vás, kteří budou indicie sbírat postupně v sérii několika výletů. Jednotlivé denní etapy jsme vedli tak, abyste měli vždy možnost dopravit se hromadnou dopravou zpět do civilizace. Přesto vám však doporučujeme vyhradit si vždy více dní v kuse, neboť některé poslední spoje odsud odjíždějí již v odpoledních hodinách a bylo by stresující snažit se je stíhat.
Samozřejmě víme, že mnohé z vás o smyslu pěšího přechodu stejně nepřesvědčíme a raději zvolíte kolo. Počítejte však s tím, že některé úseky budou sjízdné jen velmi obtížně, pokud vůbec.
Mapa
Trasu si můžete detailně prohlédnout na serveru Mapy.cz
Pokud máte raději papírové mapy, doporučuji vám koupit si KČT 3, 4, 5 a 6. 
Trasové body
Jednotlivé indicie potřebné k vyluštění finálky máte zadané ve waypointech keše. Na cestě se vám ale jistě budou hodit i další trasové body, které vám prozradí přítomnost pramene vody, posezení, místa na bivak, obchodu nebo hospody. Souřadnice na tyto užitečné body zájmu jsme shromáždili do přehledné tabulky, kde je máte chronologicky uspořádané. Netvrdíme, že jsou kompletní. Pokud na cestě narazíte na další místa, o nichž by podle vás měli vědět i ostatní, budeme rádi za vaše doplnění.
Tabulka trasových bodů
Tabulku v Excelu můžete stáhnout na konci článku Přechod Krušných hor v sekci Přílohy.
K dispozici je zde také soubor GPX, který si můžete stáhnout a nahrát do GPS. (Vytvořil luxan222)
Kde přespat
Poněkud nepohodlná se může zdát skutečnost, že na celém území ČR je zakázáno táboření mimo vyhrazená místa, tedy kempy. Tábořením se rozumí užití stanu. Bivakování, tedy přespání beze stanu pouze ve spacáku, je povolené, ovšem každou takovou noc je poutník vystaven na milost nebes, a počasí je, jak všichni víme, velká loterie. Na druhou stranu, Krušné hory nejsou CHKO (ochrana přírody je zde soustředěna převážně na maloplošná území). To vás sice povinnosti dodržovat zákony nezprošťuje, ale v praxi to znaměná, že celé území Krušných hor není tolik kontrolováno. Ponecháme na vašem svědomí, jak s touto informací naložíte.
Pokud by vás zajímala moje vlastní zkušenost, mám za sebou několik stovek nocí ve stanu i bez něj, a to jak u nás, tak v cizině, a protože jsem se chovala vždy slušně, nedělala bordel, nerozdělávala oheň, nedělala hluk, ráno po sobě vše uklidila a zahladila po sobě stopy, nikdy jsem neměla s nikým problém, a to ani tehdy, když jsem se setkala s policií. Za sebe tedy mohu říci, že chová-li se člověk slušně, vždy se se správními orgány domluví (i když, co si budeme povídat, vždycky je lepší vynaložit úsilí vůbec se s nimi nesetkat).
Pokud se však přesto chcete případným konfliktům vyhnout a zároveň se vám do penzionů nechce, zmapovali jsme pro vás umístění zastřešených turistických přístřešků, případně také dalších míst, o kterých jsme usoudili, že by se v nich dala přečkat noc. Nečekejte však nic komfortního. Krušné hory nejsou Český ráj, není zde systém skalních světniček jako na Zlaté stezce, bytelné jeskyně po cestě téměř nepotkáte.
V zásadě se typy námi zaměřených míst pro bivak dají shrnout do několika skupin:
Turistické boudy na klíč: jsou převážně v Karlovarském kraji, v Ústeckém kraji jich je velmi málo. Jedná se o dřevostavby na klíč, všechny vypadají stejně. Mají tři stěny, uvnitř je posezení, dvě lavice a stůl. Podlaha chybí, na zemi je buď hrubý štěrk nebo hlína, která se za mokra rychle promění v bahno. Jste-li sami, snadno se vyspíte na stole, který je širší. Ve dvou vám doporučuji vzít si kromě karimatek ještě nějakou větší plachtu, kterou vám nebude líto zabahnit.
Turistická zastřešená posezení: bývají méně prostorná než výše zmíněné přístřešky. Ustlat si je možné buď na lavicích, které jsou poměrně úzké, nebo na stole, který je pouze pro jednoho. Zaměřili jsme pouze posezení, která se nám zdála prostornější, ty klasické kryté stoly s úzkou stříškou jsme nezaměřovali.
Zastávky autobusů: Jelikož jsme na celé cestě shledali nedostatek vhodných míst pro bivak, rozhodli jsme se do seznamu začlenit i několik zastřešených zastávek autobusů. Člověka sice jako první napadne, že zastávka není noclehárna a vandráci tu nemají co dělat, ale z praxe všichni dobře víme, že ustele-li si bezdomovec na hlavním nádraží v centru města, policie s ním stejně nic neudělá, protože tím, že si člověk lehne na lavičku, žádný zákon neporušuje.
Na rovinu vám říkáme, že námi zaměřené zastávky nejsou žádná hitparáda. Největší problém, se kterým se asi setkáte, je špína a odpadky. Berte tato místa tedy s rezervou a ve vlastním zájmu se vždy snažte hledat si místo jinde. Na druhou stranu, nikdy nevíte, kdy se dostanete do tak mizerné situace, že i ta zastávka by vám byla dobrá. A to je důvod, proč v našem seznamu jsou.
Dva squaty: Naše pohraničí je plné ruin a opuštěných budov. Nade vše však platí, že jsou vždy soukromé a vy v nich nemáte co dělat. Pro spaní jsou navíc nevhodné, neboť nejsou v dobrém technickém stavu. Dovolili jsme si však do seznamu umístit dva objekty, o kterých jsme shledali, že přespání nebude nebezpečné a nemuselo by nikomu vadit. Je to opuštěná továrna v Horní Blatné, do které mě na můj dotaz poslali sami místní obyvatelé, a Pašerácký dům v Bezručově údolí, který byl původně postaven za účelem turistické ubytovny, a s tou myšlenkou byl také ponechán částečně otevřený. Berte je ale jako nouzovky a pokud to bude možné, najděte si místo jinde.
A aby náš seznam waypointů byl užitečný nejen drsňákům, kteří mají páru na to ustlat si na zastávce, ale i, řekněmě, normálním lidem, začlenili jsme do tabulky waypointů i pár informací o blízkém ubytování. Konkrétní informace si však musíte najít sami.
Pravidla pro spaní v přírodě
Pokud se rozhodnete pro přespání v přírodě, vždy musíte dodržovat pravidla, která pro volný nocleh platí.
• Zákaz rozdělávání ohně – Nikdy, opravdu nikdy nerozdělávejte oheň. Ani když uvidíte ohniště.
• Pouze jednu noc – Na jednom místě smíte přespat pouze jednu noc. Za vhodný čas k noclehu lze doporučit rozmezí od 18:00 do 9:00 hodin.
• Udržujte čistotu – Zanechte po sobě místo čisté, odpadky si odneste s sebou.
• Dodržujte klid – To je snad jasné. Nakonec je vždy lepší, když o vás nebude nikdo vědět.
Doporučení k čistotě
Sami bohužel uvidíte, že zdaleka ne všichni se obtěžují těmito pravidly řídit. O to více se jimi řiďte vy, neboť tím, že se snížíte na úroveň ostatních, svět lepším neuděláte. Za největší problém považuji skutečnost, že v turistických přístřešcích bývají často odpadky všude jinde, jen ne v odpadkovém koši. Máte dvě možnosti, jak se s tím vypořádat:
Za prvé: jděte jinam. Jinde to ale nemusí být o moc lepší. Určitě to bude ale lepší v nějaké chatě či penzionu.
Za druhé: můžete prostor alespoň zběžně uklidit sami. Samozřejmě k tomu vás nikdo nemůže nutit, jelikož vy jste ten svinčík neudělali. Zkuste ale přemýšlet jinak. Přišli jste do turistického přístřešku, který zde někdo postavil pro užitek všem, a hodláte v něm zadarmo přespat. Jinými slovy: hodláte využít laskavosti člověka či instituce, která zde přístřešek ze svých prostředků vybudovala, k tomu, abyste nemuseli platit za hotel. Podle principu "dávat - brát" byste tedy měli do tohoto dobročinného systému také něco vrátit. A to nejmenší, co můžete udělat je, že těch pár odpadků na zemi seberete.
Pokud se rozhodnete konat dobro a sem tam nějaký odpadek sebrat, doporučuji vám přibalit si do batohu jednu obyčejnou gumovou rukavici a případně i odpadkový sáček. Nic neváží a vy si alespoň budete moci ustlat na čisté zemi. Já sama to tak dělám, a ne jen v malém měřítku. Za posledních pár let jsem jako dobrovolník posbírala z přírody několik metráků odpadu, od papírků, přes chemický odpad, až po pneumatiky tiráků. Věřte, že udělat něco dobrého a společensky prospěšného vás naplní dobrým pocitem, se kterým se dobře žije.
Jak na keš
Pro úspěšné nalezení krabice vás čeká obejít celkem 26 stagí s indiciemi od A po Z. Na každé zastávce najdete kovový štítek s trojmístným číslem. Ten je pro případ ztráty vždy zdvojený, a to tak, že každý kus je umístěný na jiném objektu. Štítky vždy hledejte na něčem dřevěném, ale nikdy ne na stromech. Používejte hinty.
Na každé liché zastávce najdete hodnotu pro výpočet severní šířky, tedy N.
Na každé sudé zastávce najdete hodnotu pro výpočet východní délky, tedy E.
Zmatek? Nikoli. :-)
Zkrátka dosaďte čísla do tohoto vzorce a vše sečtěte:
α (Alfa) = A+C+E+G+I+K+M+O+Q+S+U+W+Y
β (Beta) = B+D+F+H+J+L+N+P+R+T+V+X+Z
Po provedeném součtu získáte dvě čtyřciferné hodnoty 'αααα' a 'ββββ'. Tato dvě čísla dosadíte do souřadnic takto:
N 50°4α.ααα , E 13°5β.βββ
Pro lepší přehled můžete použít tuto tabulku, do které si vše zapíšete:
Tabulku v Excelu můžete stáhnout na konci článku Přechod Krušných hor v sekci Přílohy.
Pár slov o Krušných horách
Charakter Krušnohoří byl zásadně poznamenán třemi klíčovými vlivy: od středověku až do poloviny 20. století rozsáhlou důlní činností, po druhé světové válce odsunem Němců a po začátku průmyslové revoluce šedesátých let masivním odumíráním lesních porostů. Tyto tři faktory se významně podepsaly na celkovém vzhledu Krušných hor a životě v nich.
( ... pokračování ... )
Stručnou historii Krušných hor najdete v mém Průvodci, o němž se zmiňuji níže.
Krušné hory jsou velkým zrcadlem všeho zlého, co naši zemi potkalo. Dekády bídy, hladomorů, válek, násilí, nenávisti, vylidňování, chátrání, znečištění a zkázy za sebou nechaly nesmazatelný otisk v kraji. Obraz Krušnohoří byl dlouhá léta plný zchátralých domů, zřícených továren, mrtvých lesů, holých kopců, jedy prosyceným vzduchem. Do všeho zapadají pozůstatky těžeb, měsíční krajina mosteckých dolů, kouřící komíny uhelných elektráren na straně jedné a všudypřítomné vrtule větrných elektráren na straně druhé. Krušné hory si tak na dlouhá léta vysloužily označení „nejošklivějšího kraje“ naší země. Turismus upadal, jezdit do hor dívat se na pahýly stromů a dýchat spaliny nikoho nelákalo. Nechvalná pověst zničených hor našeho severozápadního pohraničí ve všeobecném povědomí přetrvává dodnes.
Sami však uvidíte, jak se Krušné hory změnily. Obce se pomalu zotavují, noví obyvatelé opravují domy, vše, co nepodlehlo zničení se místní lidé snaží zachránit. Na mrtvolných holinách kopců vyrostly nové lesy, které se těší dobrému zdraví, torza rozpadlých domů pokryly trávy a mechy, náhorní pláně jsou plné vzácných druhů květin a živočichů. Zkázu pozvolna zahlazuje příroda, jíž se navrací to, co jí vždy patřilo. A možná je to tak lepší.
Důvodem, proč byste Krušné hory měli navštívit a dobře poznat, je, abyste je pochopili. Při pohledu na stále živý odkaz naší historie totiž můžete pochopit mnohem více, než přečtením desítek knih. Až budete procházet táhlými svahy, mokřadami náhorních plošin a hlubokými lesy, možná vás napadne, že tohle je kraj, za jehož zachování naši předkové položili mnoho životů. A pak jistě shledáte, že Krušné hory nejsou odepsaným krajem, ale krajem, který si zaslouží být milován.
O názvu
Při svých četných návštěvách Krušnohoří jsem se často dávala do řeči s místními lidmi. Ptala jsem se jich, jak se jim v Krušných horách žije, odkud sem přišli, nechala jsem si vyprávět jejich příběhy. A když jsem se zaposlouchala do jejich řeči, nemohla jsem si nevšimnout, jak moc je jejich jazyk protkán germanismy. Tady zkrátka přijde kunšaft do pajzlu, objedná si šnycl s erteplema a pak tu rundu zacáluje.
Slovo kvérunk jsme vytvořili speciálně pro tuto příležitost, a to počeštěním německého slova Querung, což znamená přechod. Ve významu "přejít pohoří" se používá spíše sloveso überqueren, při přejímání slov z cizích jazyků je však běžné, že má přejímatel určitou toleranci pro vlastní výklad slova.
Německý odkaz nelze v Krušných horách skrýt. Přiznejme si, že jejich historie je více německá než česká. Pro námi vytvořenou pouť napříč tímto hřbetem jsme tedy zvolili pojmenování kvérunk, neboť se pro charakter Krušných hor hodí více, než jakýkoli český ekvivalent.
Průvodce
Jak jsem již psala v úvodu, trasu jsme vytvořili dle vlastního návrhu. Není tedy žádná oficiální publikace, která by vás po cestě provedla, řekla vám stručné informace o tom, co na trase můžete vidět.
Rozhodla jsem se tedy sepsat pro vás stručného průvodce se základními informacemi o zajímavých místech, která budete na trase míjet. Jelikož je ale průvodce značně rozsáhlý, umístila jsem jej mimo listing na svůj osobní blog. (Celý listing i s průvodcem má zhruba 30 normostran, dávat vše do listingu opravdu není vhodné.)
V průvodci naleznete stručný popis zajímavých míst a jejich historii, vhodné dělení denních etap, základní popis cesty. V sekci Přílohy na konci článku také najdete ke stažení dvě excelové tabulky trasových bodů uvedené v listingu výše.
Odkaz zde:
Přechod Krušných hor
Můj blog je nekomerční, stažení publikace je zdarma. Průvodce samozřejmě k vyřešení keše nepotřebujete. Je pouze jakýmsi doplňujícím benefitem, který by mohl vaši cestu zpestřit. Zda jej využijete či nikoliv, je na vás.
Závěrem
Konec cesty
Jistě vás zajímá, kde vlastně skončíte. Vaše dlouhá pouť napříč naší západní hranicí vede z Lubů u Chebu, kde pásmo Krušných hor začíná. Konec tohoto pohoří vymezuje Nakléřovský průsmyk, který jej odděluje od Děčínské pahorkatiny. Pokud tedy nechcete přechodu Krušných hor zůstat nic dlužni, dojděte až do Nakléřova, kde vás čeká magický pohled na tři pohoří (přes Ústí nad Labem dohlédnete ještě na České Středohoří).
Naši keš jsme ale umístili o kousek blíže. Dostanete se odsud pohodlně na vlak či autobus. Svoji pouť tedy můžete ukončit již zhruba o 15 km dříve sejitím do Krupky u Teplic.
Kde najdete keš?
Místo, kde jsme ukryli krabici, skrývá dlouhou a pohnutou historii, o níž však tiše mlčí. Poklad, za kterým jste putovali několik dní, jsme se rozhodli umístit právě sem, neboť jde o místo velmi příznačné pro celkový charakter Krušnohoří. Není tu vůbec nic. A přitom toho bylo tolik!
Jistě se vás dotkne klid a tichý půvab okolní krajiny. Sedněte si a rozjímejte. Kámen, na který jste usedli, je haldou, tedy tím, co zbyde z rudy když z ní oddělíte cenný kov. Jak velkým byl tento kámen kdysi bohatstvím, a dnes není ničím.
Až vše postupně vstřebáte, na chvíli se zamyslete. Pohlédněte kolem sebe, zřete táhlé vlny kopců, lesy, louky, nadechněte se svěžího vzduchu. Přešli jste Krušné hory. A možná jste shledali, že jestli je tohle náš nejošklivější kraj, tak jsme nejšťastnějším národem na světě.
Přeji vám slunce ve tváři a vítr v zádech!
Literatura použitá v Průvodci je uvedena na jeho konci.
Text: Čtyřhranka