Jednoho krásného slunného rána se dva zrzavý krátkosrstý jezevčíci Benží a Dixi, vydali společně na krátký výlet do Mnichovic.
Nabrali směr který dobře znali, kudy jejich nejmladší panička chodila každé ráno do školy a oni, aniž by to věděla, ji sledovali aby se jí nic nestalo. Když dorazili ke škole, štěkl Dixi na Benžího : „Je tak krásné počasí, pojď projdeme se kousek dál. Páníčkové jsou ještě v práci, máme čas.“
Za chvíli dorazili ke hřišti kde se k jejich příběhu můžete přidat i VY a dále pokračovat s nimi.
„Dixi!“ štěkl Benža. „Co je tohle za ceduli s přeškrtnutým psem?“ „To znamená, že na hřiště nesmějí psi, je jen pro děti.“ „Ale já bych se hrozně rád svezl na klouzačce, pojď dáme si pozor ať neuděláme někde bobek.“ „ Nikde ani živáčka tak pojď rychle já bych se také rád svezl,“ zaštěkal Dixa. „To už stačí, jdeme raději dál, než nás někdo uvidí“ a vydali se směrem k rybníku Feďovi . Když dorazili k rybníku, uviděli na zábradlí stavidla stát kocoura.
„Hele, to je náš Číma“ štěkl Dixi. „No jo máš pravdu,co tu děláš kocoure?“ „ Já jsem chodím každý den lovit ryby a pozorovat kachny, když svítí sluníčko občas si chodím lehnout támhle nahoru na tu lavičku, je tam krásný výhled. A co tu děláte vy dva čumáci?“ „Je tak krásně a my se doma nechtěli jen tak válet a šli na výlet.“ „Můžu jít s vámi?“ mňoukl Číma. „Už to tady trochu znám.“ „Tak pojď, to by se mohlo hodit,“ zaštěkali a vydali se po lesní cestě vpravo, k tomuto objektu.
Pokračovali dál po cestě, až před sebou uviděli jezírko. „Jé voda,“ štěkl Dixi „mám hrozně sucho v krku. Běžíme se napít.“ Hned jak přiběhli, Dixi zabořil čumák do vody a začal pít. Benží ho s chutí napodobil, jen Číma se před jezírkem zastavil a kouká co za žlutého ptáka se to v jezírku cachtá. „Vždyť to je naše Kukyna ,“ zamňoukal. Oba jezevci vytáhli čumáky z vody a s údivem otevřených tlam jim voda vytékala ven.
„Co čučíte čumáci? A co tu děláš ty kočičáku? To už tě nebaví válet se na lavičce a pozorovat kachny?“ „ Jdeme na výlet,“ vyštěkli na Kukynu jezevci „ Číma jde s námi, prý už to tu trochu zná.“ „Jak by to tady mohl znát,“ pípla Kukyna „ vždy když se sem letím vykoupat, leží jen u rybníka na stavidle a loví malé rybky a pak se jde válet na lavičku nad rybníkem.“ „Tak se připoj k nám a veď nás Kukyno. Ukaž nám ještě nějaké zajímavé místo.“ „Tak dobře, pojďte za mnou. Ukážu vám cestu. Pokračujte od studánky vpravo a sledujte mně. Půjdeme po cestě, která se stáčí vlevo podél dřevěného plotu, až k další křižovatce.“
Na křižovatce byla malá studánka. Na plotě poblíž na ně čekala Kukyna. Pojďte dál za mnou. Ukážu vám jiné místo. O studánku se bohužel lidé moc nestarají. Teď se dáme vpravo a na další křižovatce za mnou.
Už jsme skoro tam. Pojďte dál a pak po schodech nahoru a nezakopněte. Minule jsem tady viděla dva, prej kačeři nebo co a rozplácli se hned na prvním schodě. „Ha ha… jasně, to maj z toho že pořát čučej do telefonů.“ Vyštěk Dixa.
„Už jsme tady“ pípla Kukyna. „Co je to za hromadu kamení?“ ptali se všichni tři. „Nevím“pípla „ale kdo umí číst, může si to přečíst na té destičce. Zaslechla jsem o ní nějaké tajemství, nějaká hádanka a kdo ji vyřeší zavede ho k pokladu. Jak jen byla ta hádanka...“
A= kolikrát je na tabuli písmeno M +3
B = kolik je na tabuli písmen X
C = kolik písmen má první řádek
D = kolikrát je na tabuli písmeno T
E = kolika šrouby je přidělaná deska -1
F = kolikrát je na tabuli číslo 9
G = kolik je na tabuli písmen Y
H = které číslo se na tabuli opakuje
N 49°5A.BCD E 014°4E.FGH
RAZÍTKO JE SOUČÁSTÍ KEŠE NEBRAT