Rád se dívám na oblohu. Fascinují mě mraky. Jejich tvary jsou nádherné. Od jemných vatových cirrů přes bouřkové věže cumulonimbů a krásně baculaté cumuly na blankytně modré obloze, při kterých si vždy vzpomenu na úvod seriálu Simpsonovi. Prostě je to uklidnující dívat se na plující oblaka nejrůznějších tvarů a barev. I šedivá barva zimních mraků, ze kterých se k zemi snáší bílé vločky, je kouzelná. Zkuste se někdy podívat vzhůru na oblohu při toulkách za kěškami. Určitě to bude stát za to a bude to pokaždé zcela nový pohled.
Altocumulus
Buďto skupiny, nebo celé vrstvy větších oslnivě bílých až tmavošedých valounů, či čoček, uspořádaných do řad, které se pohybují ve výškách od 2 do 7 km. Okraje mají často perleťový lesk. Převážně se skládá z vodních kapiček, ale při velmi nízkých teplotách se však mohou vytvořit také ledové krystaly. Altocumulus se nejčastěji vyskytuje jako rozsáhlá plocha složená z menších, dosti pravidelně uspořádaných oblačných částí, které mohou, ale nemusí vzájemně souviset.Tyto části nabývají někdy podoby protáhlých rovnoběžných valounů a bývají od sebe odděleny ostře ohraničenými bezoblačnými pásy. Plochy altocumulů pozorujeme často ve dvou i více vrstvách. Oblaka druhu altocumulus jsou typickými oblaky studené fronty. Poddruh altocumulus castellanus, když se v létě vyskytuje po ránu, je skvělým ukazatelem blížící se bouřky(za 6-12hod.). Je totiž důsledkem instabilního rozvrstvení atmosféry. Pokud jej uvidíte ze spacáku, je vysoce pravděpodobné, že goráč v batohu bude výhra.
Doplňte vhodné číslice tak aby výpočty platily vodorovně i svisle.
N 49° 30.XXX
E 17° 03.YYY
V krabičce naleznete číslo pro bonusovou keš.
.
.