Libenske usedlosti Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj kačerstvo! Tentokrát vás zavedu opět do Libně, nebude to ovšem jednoduchá ofsetovka, jako předchozí dvě moje multiny v Libni. Tentokrát vás naopak pěkně protáhnu skoro po celé Libni. A co vám ukážu? Místní usedlosti. Stejně jako třeba na Smíchově nebo v Košířích jich zde bylo poměrně dost. Některým zaniklým se věnuje tato multina. Já vás chci provést po těch, které ještě stojí, nebo dokonce stále fungují.
Stage 1 N 50°06.527 E 14°28.938
Kolčavka
První zmínky o Kolčavce pocházejí z 18. století. Nynější areál byl postaven na místě někdejší starší viniční usedlosti (samoty). Od počátku 19. století sloužil jakožto šlechtické reprezentační sídlo a rekreační objekt (letní byt). Kolem objektu se také rozkládala velká zahrada. Jeden ze zdejších majitelů, Thomas of Brady, zde zřídil i menší anglický park. Nicméně majitelé se zde poměrně rychle střídali. V roce 1853 byl objekt přebudován na soukromou hospodářskou školu respektive na soukromé chlapecké vyšší hospodářské a technické učiliště, kterou řídil její majitel, středoškolský učitel a filozof František Čupr (po něm je pojmenována nedaleká ulice, spojka křižovatek U kříže a Balabenka). Škola zde sídlila až do roku 1872. Ještě později pak sloužil jako malá továrna (manufaktura) a sídlily zde různé drobné výrobny a provozovny, část objektu byla také přebudována na byty. Nyní stále slouží jako komerční a hospodářský areál, nachází se zde, mimo jiné, i soukromé hasičské muzeum. V roce 2001 byla zbourána původní věž a posléze postavena věž zcela nová.
Na úvodkách je značka, na značce cedulka a na té v řadě roků vycvaknuté číslo A.
Stage 2 N 50°06.856 E 14°29.153
Císařecká
Původně viniční usedlost byla postavena při staré cestě z Libně na Prosek. V držení ji měl císařský rychtář, který byl zavázán přísahou císaři a jmenován hejtmanem pro dohled soudní, správní a policejní. Časem usedlost její vlastníci přebudovali na hospodářský statek. Malý čtvercový dvůr tak kromě patrové obytné budovy obklopily sýpka, stodola a chlévy. V polovině 19. století za majitele Matěje Hlaváčka ke statku příslušelo 155 sáhů polností. Kolem roku 1860 došlo k přestavbě budov.Jako statek usedlost sloužila až do poloviny 20. století. Poté jako opuštěná chátrala, až bylo rozhodnuto o její demolici. Podařilo se ji ale prodat a roku 1970 soukromý majitel opravil obytnou budovu a poté došlo k celkové rekonstrukci. Komplex usedlosti včetně dvou hospodářských budov je spojen ohradní zdí se segmentově zaklenutým vjezdem a s brankou pro pěší. Vpravo od brány je přízemní budova bývalého chléva, který je částečně zaklenut plackovými klenbami.
Jelikož okolí usedlosti je soukromým pozemkem, nezavede vás stage až přímo k ní, ale pokud chcete na usedlost nahlédnout, nebráním vám, snad vás nikdo nevyžene.
B zjistěte z čísla lampy na souřadnicích. Je ve tvaru 80327B.
Stage 3 N 50°07.280 E 14°28.385
Mazanka
Viniční usedlost byla postavena nad Střížkovským údolím při vinici, která se připomíná v 17. století. Prvním známým majitelem byl Antonín Vendelín, který ji držel v polovině 18. století a kterému zde patřila malá vinice a velká zahrada. Roku 1764 pozemky vlastnil Jan Štemb (Štemba) a za něj zde zřejmě vznikla pozdně barokní usedlost. Od roku 1865 Mazanku vlastnila majitelka Střížkovského panství hraběnka Valentina z Reichenbachu. Dalším vlastníkem byl na počátku 20. století velkostatkář Jindřich Heller, který postavil novostavbu obytné budovy. V roce 1902 byl celý komplex upraven. Roku 1920 byla přistavěna cihlářská pec a založeny další hospodářské provozy. Mazanka, která je od roku 1964 památkově chráněná, byla v roce 1954 vyvlastněna státem od rodiny Hellerů pro účely obecné školy, později školy hudební. Od roku 1987 byla ve správě Československých keramických závodů. Po roce 1989 ji chtěli vlastníci přestavět na bytový komplex. K tomu ale nikdy nedošlo. Budovy chátraly a střechy se pomalu propadaly. Současní majitelé nemovitosti od developera odkoupili a díky tomu je na poslední chvíli zachránili. V budově školy, která nyní dostává novou střechu, vytvořili provizorní umělecké ateliéry. V roce 2015 se do rekonstrukce objektu pustila Kristýna Boková a vznikl projekt Divoká Mazanka, který má za cíl okolí usedlosti oživit.
Pozdně barokní hospodářská usedlost má na severní a západní straně špejchar a na východní straně přízemní obytnou budovu datovanou letopočtem 1823 a novorenesančně přestavěnou roku 1902 stavitelem Aloisem Richterem. Nejstarší částí areálu jsou dva sklepy s půlkruhově valenými klenbami pravděpodobně ze 16. století, které se nacházejí na severovýchodním rohu dvora a jsou zahloubeny ve svahu a zčásti přistavěny ke skále. Zahrada připomínající přírodní park se nachází severně od budov. Celý areál je uzavřen ohradní zdí s branou na západní straně a malou brankou na severu.
Na poštovní schránce uvidíte keramický ovál s křestními jmény Dája, Jarek a ještě jedním. To poslední, které zde není napsané, obsahuje C písmen.
Stage 4 N 50°07.299 E 14°27.290
Vlachovka
Nejpozději v 17. století byla v místech Vlachovky doložena vinice. Usedlost z roku 1720 zničil vpád francouzských vojsk ve 40. letech 17. století a zdejší vinici zdevastovali koně. O tom, že: "vinné keře byly tenkrát vyrvány koňmi a budova na vinici i s nábytkem byla naprosto zdevastována", se zmiňuje i Tereziánský katastr. Vinici s usedlostí obnovil po roce 1775 její nový majitel - augustiniánský klášter. Roku 1840 je jejím majitelem uváděn Jan Pešek, roku 1840 koupil pozemky a budovy továrník Josef Porges z Portheimu, na konci 19. století patřila statkáři Josefu Chvojkovi. Po 1. světové válce v ní další majitel zřídil pivnici a restauraci. Ta zde fungovala do roku 2011. Restaurace Na Vlachovce ale nebyl jen lokál s velkým tanečním sálem. Vzadu na hospodu navazoval "podivný" kemp, kde mohli lidé přes léto bydlet v chatkách v podobě pivních sudů. Dnes je zahrada zarostlá plevelem a třicet sudů pozvolna chátrá. Původní budova na půdorysu nepravidelné podkovy z roku 1720 byla otevřená do velké zahrady. Zahrada v té době zabírala plochu dvou bloků domů a byla řešena osově. Vedla z ní alej k sousední usedlosti Stírka. Pozdně klasicistní dvoukřídlá budova byla na místě viniční usedlosti postavena v polovině 19. století. Je završena trojúhelným štítem, portikus s balkonem v jižním průčelí je nesen toskánskými sloupy. Pásově rustikovanou fasádu v omítce doplňují meziokenní toskánské pilastry. V zahradě u budovy jsou patrné pozůstatky viničních staveb. Celek býval uzavřen ohradní zdí, ze které se dochovala jen část. Dochovaná brána s volutami je zazděná.
Na souřadnicích najdete lampu s evidenčním číslem ve tvaru 80904D.
Stage 5 N 50° 07.119 E 014° 26.885
Zedníková
Viniční usedlost původně nazývaná Komisarka byla na přelomu 18. a 19. století svým majitelem přestavěna na letní sídlo. V první polovině 19. století ji vlastnil Jakub Proksch. Jedná se o dvě obdélné stavby - obytnou a hospodářskou, stojící rovnoběžně na východní a západní straně dvora. Půdorys a dispozice si stavby zachovaly. Zedníková je patrová budova krytá sedlovou střechou s mírně zkoseným štítem. Dostavěn k ní byl pouze přístavek s pavlačí v patře. Slouží jako obytný dům.
Na elektroskříni na souřadnicích je EAN kód, který končí číslicí E.
Stage 6 N 50° 07.037 E 014° 26.855
Kuchyňka
V polovině 18. století držel kuchyneckou vinici hradčanský primátor František Jakub Unkoffer. Ve 40. letech 18. století byla vinice při francouzském vpádu zničena a réva zkrmena (uvedeno v Tereziánském katastru). Dalším známým majitelem byla Johanna Würtenbergová, která pozemky s budovou držela kolem poloviny 19. století. V té době již měla usedlost podobu empírového zámečku s čp. 116. Na přelomu 19. a 20. století byli jejími majiteli svobodní páni z Ubelli - Johanna, Gabriela a Osvald, majitelé Kolčavky. V Kuchyňce bývala do roku 1948 zahradní restaurace. Od roku 1948 zde byly kanceláře, v 70. letech po přestavbě ubytovna ČKD Dukla. Kuchyňka je rozlehlý, patrový obytný dům s otevřenou dispozicí je zakryt valbovou střechou. Nad jeho středním vstupem je v patře balkon. K domu přiléhá barokní přízemní domek s mansardou. V současnosti zde funguje hotel.
Na souřadnicích vidíte zvonky. Na levém z nich je F písmen.
Stage 7 N 50° 07.156 E 014° 26.952
Hercovka
Původně bývaly v okolí vinice, na kterých v 18. století vznikla viniční usedlost. Roku 1741 zdědila vinici s budovami Veronika Hubatiová, provdaná Herzogová. Právě od jména Herzogová je odvozen název usedlosti. Na počátku 19. století vlastnil usedlost se zahradou o velikosti 161 sáhů Matěj Hlinomaz, na konci 19. století pak Jan Mladějovský. Poté zde byla nějaký čas umístěna obecná škola. Roku 1925 byla obytná budova zvýšena o patro a přestavěna na vilu. Dochovala se pouze část klasicistních hospodářských budov. Část prostor je zaklenuta do skály. V libeňské Hercovce pobýval ve svých posledních dnech básník S. K. Neumann, kterému roku 1975 odhalili na domě pamětní desku od sochaře Karla Lidického.
A právě ta pamětní deska vás bude zajímat. Počet písmen na jejím posledním řádku je G.
Stage 8 N 50° 06.981 E 014° 27.836
Rokoska
Z původních staveb se dochoval pouze rokokový zámeček stojící na hřebeni vysokého návrší, na nějž byla usedlost přestavěná v poslední čtvrtině 18. století jeho tehdejším majitelem Prokopem Gindely. Podle jiných zdrojů je však autorem přestavby pražský měšťan J. Štembera. V okolí stavby bývaly roztroušené vinice, které byly později spojeny do jednoho celku. Po roce 1836 koupil stavbu J. Lendecke a přeměnil ji na cukrovar. Od roku 1890 byl v budově chudobinec. V roce 1903 byl zámeček koupen pražskou obcí a byla v něm zřízena městská vychovatelna. S ohledem na potřebu větších prostor pro vychovatelnu bylo v roce 1907 započato s výstavbou budovy vychovatelny východně od zámečku (číslo popisné 830), do níž se posléze vychovatelna přestěhovala. Zámeček je považován za architektonicky velmi hodnotný objekt, který je od 3. května 1958 nemovitou kulturní památkou. Patrová budova je obdélníkového půdorysu (o rozměrech 21 × 11 m). Její jižní průčelí je zakončeno velkým trojúhelníkovým štítem (se slunečními hodinami) a čtyřbokou věžičkou na hřebeni mansardové střechy. Severní průčelí je bohatší, neboť obsahuje boční terasy. Uprostřed v prvním patře se nachází rizalit s arkádami, jenž je zakončen trojúhelníkovým štítem. V současnosti v Rokosce funguje zdravotnické středisko.
Vpravo od vchodu je zazděná kovová cedulka na níž je číslo 2,H0.
Stage 9 N 50° 06.667 E 014° 28.027
Košinka
Vinice v místech Košinky je doložena již v 15. století. Byla složena ze tří vinic, od poloviny 18. století zvaných Košinka, Linkovská a Strakovská. Před rokem 1620 patřily tyto pozemky Pavlu Prčkovi, staroměstskému měšťanovi, který po bitvě na Bílé hoře odešel z Čech a jeho majetek byl zabaven. V Tereziánském katastru je u Košinky uveden majitel František Lorein a výměra polí 21 jiter a vinic 14 jiter. V polovině 19. století vlastnil usedlost Tomáš Loffler. V tomto století také byla postavena nad Košinkou kaplička na památku tragického úmrtí dcery jednoho z tehdejších majitelů. Dnes je Košinka bohužel v rozpadacím stavu a pohled na ní je dost smutný.
Na souřadnicích najdete lampu s evidenčním číslem 80199I.
Finálka se nachází na souřadnicích N 50° 0((AxBxCxDxG+11502)/1000) E 014° 2((FxHxI+AxE+BxCxDxFxH+2358)/1000).
Pro kontrolu součet všech číslic výsledných souřadnic je 47. Finálka je tam, kde je, protože v Libni už je velký nedostatek míst, kam by se taková krabice dala umístit. Připravte se na to, že finálka NENÍ v blízkosti poslední stage. Příjemný lov!
Texty byly převzaty nebo inspirovány především wikipedií a webem MČ Praha 8, dále pak http://bydleni.idnes.cz/usedlost-mazanka-0el-/stavba.aspx?c=A151020_163747_stavba_web, http://zpravy.idnes.cz/na-vlachovce-se-uz-davno-nikdo-neschazi-ted-slavna-hospoda-konci-pw3-/domaci.aspx?c=A111011_1666196_praha-zpravy_sfo
geopavkovi děkuji za betatest, výrobu úkrytu a jeho instalaci!
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 2.
Krabička: 2.
Počet zmizení: 1x krabička, 0x úkryt
Poslední kontrola: 23.3.2023
Additional Hints
(No hints available.)