Bürgi Jobst
28. 2.1552-31.1.1632
hodinář, astronom, matematik
Jost Bürgi byl švýcarský matematik, astronom a vynálezce, dvorní hodinář císaře Rudolfa II.
O jeho mládí není známo téměř nic. Protože neuměl latinsky, lze předpokládat, že neměl vyšší školní vzdělání. Snad pracoval ve Štrasburku s bratry Habrechtovými na druhém štrasburském orloji a tam snad získal i své matematické znalosti u Konráda Dasypodia. Je možné, že se vzdělával i v Itálii a jako tovaryš v Německu. V letech 1579-1604 byl dvorním astronomem a hodinářem hraběte Viléma IV. Hesensko-Kasselského na hvězdárně v Kasselu, jedné z prvních stálých institucí toho druhu.
Mezi roky 1592 a 1594 navštívil poprvé Prahu, kde předal císaři Rudolfovi své hodiny s planetáriem jako dar hraběte Viléma. V letech 1604-1631 byl na vyžádání Rudolfa II. císařským hodinářem a astronomem v Praze, kde v letech 1604-1612 spolupracoval s astronomem Johannem Keplerem a roku 1620 uveřejnil vůbec první logaritmické tabulky.
Bürgi byl neobyčejně všestranný a originální vědec, konstruktér i řemeslník. Jeho zachované mechanické globusy, které ho nejvíce proslavily, vynikají dokonalým zpracováním i originální konstrukcí. To platí ještě víc pro jeho stolní astronomické hodiny složité prostorové konstrukce s několika ciferníky.
Některé hodiny a globusy odpovídají ještě ptolemaiovské astronomii, ale hodiny s vyrovnáváním slunečního času z roku 1591 vycházejí už z koperníkovské, heliocentrické astronomie. V letech 1586-1587 bylo pro Bürgiho, který neuměl latinsky, přeloženo Koperníkovo stěžejní dílo De revolutionibus orbium coelestium.
Neprávem zůstalo dlouho ve stínu jeho matematické dílo. Bürgi objevil diferenční počet, předchůdce infinitesimálního počtu v oboru celých čísel, který pak používal k výpočtu matematických řad. Tak vznikly po roce 1592 jeho (nezachované) tabulky funkce sinus, odstupňované po dvou úhlových sekundách a na ně patrně navázaly Bürgiho logaritmické tabulky.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
1. musí být tepleji než v okolí
2. musí být chladněji než v okolí
3. musí být stejná teplota jako v okolí
4. nesmí být vlhko
5. nesmí být více jak dva pozorovatelé
B) Nejlépe se noční obloha pozoruje
6. hned po setmění
7. v co možná nejtemnějším prostředí
8. těsně před rozedněním
9. za měsíčního úplňku
0. v srpnu
Kontrolní součet 10
Výpočet
N 49° 53.(B-B/B)(A)(A)
E 014° 45.(A+B/B)(B+A/A)(B/B+A)