(čteme pí)
je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru; také je to hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru. Její hodnota v desítkové soustavě je přibližně asi 3,14159 26535 89793 23846 26433 83279…Pro běžné výpočty se však používá hodnota 3,14. Mnoho matematických, vědeckých a inženýrských rovnic obsahuje pí, což z něj dělá jednu z nejdůležitějších matematických konstant. Nejspíše pro jednoduchost své definice se π promítlo do populární kultury více než téměř všechny jiné matematické konstrukty. Stalo se nejspíše nejběžnějším společným tématem mezi matematiky a nematematiky. Zprávy o nejnovějším, nejpřesnějším odhadu π se běžně objevují v tisku. Nynější rekord v nejpřesnějším odhadu π v desítkové soustavě je 5 bilionů číslic. Historie čísla pí sahá až do období antiky, kde například Babyloňané používali jako číslo pí hodnotu 25/8 tedy 3,125. Jednalo se o období kolem roku 2 000 př. n. l. Egypťané v té době používali hodnotu 3,16045 (podle jiných zdrojů se jednalo o hodnotu 3,14285). Jako úplně první dal snad základní podobu Ludolfovu číslu již Archimedes.
Číslo pí je číslo iracionální, tudíž nejde vyjádřit zlomkem. V běžných výpočtech se však používá většinou zlomek, udávající přibližnou hodnotu čísla, nejčastěji to bývá zlomek 22/7, chceme-li dosáhnout větší přesnosti, upotřebíme zlomek 355/113. To jsou dva nejčastěji používané zlomky, vyjadřující číslo pí. Číslo pí je také nazýváno Ludolfovo číslo. Svůj název získalo podle německého matematika Ludolfa van Ceulena.
Tento člověk jako první spočítal číslo pí na třicet pět desetinných míst, proto je podle něj číslo pojmenované. Pro zajímavost, údajně se tento výpočet pokládal za tak velkou událost, že všech třicet pět desetinných míst čísla pí bylo vyryto na jeho náhrobní kámen. Druhý a asi častěji používaný název pro toto číslo je číslo pí a sním související i jeho značka. Jedná se o řecké písmeno π. Toto označení vzešlo podle řeckého ,,obvod“, tedy pí. π se dá odhadnout narýsováním kružnice, změřením jejího průměru a její délky a následným vydělením délky průměrem.
Další způsob, který navrhl Archimédés, je spočítat obvod on pravidelného mnohoúhelníku s n stranami s vepsanou kružnicí o průměru d. Potom lze vytvořit limitu posloupnosti, kde se n přibližuje nekonečnu. π lze také spočítat čistě matematickými metodami. Protože je transcendentní, nelze ho vyjádřit pomocí algebraické rovnice, v níž by se vyskytovaly jen racionální koeficienty. Vyjádření pomocí elementární aritmetiky často obsahuje řady, nebo sumační značení (např. „…“), což naznačuje, že vzorec je ve skutečnosti vzorcem pro nekonečnou řadu aproximací π. Čím více prvků sumace obsahuje, tím přesnější bude odhad.
Feynmanův bod
Feynmanův bod je řada šesti devítek za sebou, která začíná na 762. místě desetinného rozvoje čísla π. Je pojmenován po fyzikovi Richardovi Feynmanovi , který na jedné přednášce prohlásil, že by si chtěl číselný rozvoj π zapamatovat až do tohoto místa, protože by ho pak mohl recitovat a zakončit slovy, „…devět devět devět devět devět devět a tak dále,“ čímž by naznačil, že pí je racionální číslo.
A teď to nejdůležitější:
na uvedených souřadnicích opravdu nic nehledejte, možná to zkuste tady...
N XX° XX.XXX E YYY° YY.YYY
