Inu, bylo, nebylo.....
Ono totiž záleží na tom, odkud se přibližujete. Já jsem jel zdaleka, a tak mohu říct, že za sedmero lesy, za osmero řekami, za devatero horami, za třemi dálničními mosty a za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, se už od roku 1277 nachází malá podhorská vesnička, která se jmenuje Svätý Kríž. Je to vesnička jako každá jiná, žije tu asi 800 stálých obyvatel, mají tu svoji radnici, obchod, poštu, fotbalový stadión a mají tu také třeba hned dva kostely. Lidé tu žijí své každodenní životy, pracují, chodí na pivko, čtou knížky, sportují, nadávají na politiku, a občas se také žení nebo vdávají. Většinou právě po té svatbě se jim pak obvykle rodí děti, které potřebují také mateřskou a potom i základní školu, aby se v nich naučily všechno, co potřebují pro život. Jasně, že je tady i spojená Základní a mateřská škola, které ovšem tvoří dvě na sobě nezávislé a samostatné budovy, které jsou spojeny jen názvem a jenom proto, že obec šetří, a tak obě školy mají dohromady jen jednu jedinou paní ředitelku. V té mateřské školce je kolem 40 předškoláčků, do základní školy pak chodí asi 120 dětí nejen odsud, ale i z okolních obcí, ve kterých škola zatím není.
No a právě o mateřské školce ve Svätém Kríži bude naše dnešní keš.
Psal se rok 2016, když se jedna nejmenovaná stavební firma rozhodla, že peníze, které by normálně dala do reklamy, utratí o něco smysluplněji, a že za ně zrekonstruuje jednu mateřskou školku, protože je to jednak jejich džob, a druhak mrňata si zaslouží mít to nejlepší prostředí a náš stát na ně, diplomaticky řečeno, obvykle trošilinku zapomíná. Projekt dostal název Modrá školka, a lidé do soutěže mohli přihlašovat "svoje" mateřské školky, a pak pro ně také hlasovat na facebooku.
A tak se stalo, že jeden neznámý agilní dobrodinec přihlásil do soutěže i mateřskou školku ve Svätém Kríži. Do veřejného hlasování se nakonec dostalo osm mateřských školek, a přestože měly všechny stejné šance, o výši skutečně získaných hlasů nakonec rozhodovalo spousta různých faktorů, především pak taktika, strategie a marketing, který dokázali příznivci té které školky využít. Všechno přitom muselo být na striktně nekomerční bázi, tedy za hlasy se nesměly nabízet peníze ani žádné jiné protislužby, a přitom bylo hlasování i poměrně spravedlivé, protože z jednoho facebookového profilu šlo dát jen jeden hlas, opakované hlasování teoreticky nebylo možné.
V úplném finále, jen několik málo dní před koncem soutěže, tak měly reálnou šanci na výhru už jen poslední dvě školky, jedna z nich z velkého krajského města, a druhá z malé podtatranské vesničky. Všichni favorizovali tu městskou, protože přece platí, že víc obyvatel dá dohromady víc hlasů, to zní logicky. Jenže ve vesnici Svätý Kríž žije mladá, pěkná, chytrá a šikovná maminka Zuzka, která se rozhodla nehodit flintu do žita. A tak se Zuzka na několik dní doslova přestěhovala k počítači, a volala o pomoc na všechny strany do světa. Její hlásek s prosbou doletěl mimo jiné až ke mně, a já jsem zase kvůli hláskům zpunktoval spoustu svých kamarádů, kolegů z práce i geokešerů. Prostě, všichni jsme se poctivě snažili, aby ta malá a odstrkovaná školička vyhrála.
Stalo se, že počet hlasů pro obě školky byl v podstatě stejný, lišilo se to doslova o jednotky, jednou vedla ta školka, podruhé ona. V této situaci někteří (zdaleka ne všichni) příznivci jedné ze stran sáhli k unfair taktikám, pokoušeli se hlasovat vícekrát ze stejného profilu a pokoušeli se o neoprávněnou blokaci profilů příznivců protistrany. Naopak - drtivá většina příznivců strany druhé se chovala slušně, za všechno a všem vždy poděkovali a hlavně (!) neustávali ve svém snažení do poslední minuty hlasování.
A ony ty takzvané "Boží mlýny" jsou naštěstí celkem solidní firma. Melou sice pomalu, dlouho, rozvážně a s přehledem, ovšem na jejich konečné rozhodnutí se dá ve většině případů spolehnout. A tak se stalo, že jednoho krásného dne těsně před půlnocí jsem si zašel do ledničky pro šampaňské, a vteřinu po půlnoci, když internet ohlásil konec hlasování, jsem tu flašku i bouchnul a s radostí jsem hned několik sklenek vypil.
V tomto místě pohádky je asi každému jasné, že vyhrál ten můj favorit. Stavební firma sice ještě pár dní poctivě přepočítávala a kontrolovala a také vyřazovala podezřelé, divné a neplatné hlasy, ale na závěr potvrdili vítězství mateřské školky ve Svätém Kríži. A v květnu (máji) roku 2017 prý začne ona zaslouženě vyhraná rekonstrukce. Slíbil jsem nadšeně, že se do vesničky pojedu podívat, udělám z tamního prostředí rozsáhlou fotoreportáž a také tam na paměť výše popsaných událostí založím kešku. Svůj slib jsem splnil právě dneska, ona mladá maminka Zuzka mně provedla celou vesnicí, ukázala mi mateřskou školku i nádherný dřevěný kostel, dostal jsem dobrou kávu a čokoládové koláčiky, a pak mi půjčila svého manžela, který mně doopravdy silným terénním vozem vyvezl až na místo předpokládaného uložení kešky, a po jejím umístění mně bezpečně svezl zase dolů.
A teď už k samotné kešce :
Jak už jsem psal, je to keška o mateřské školce, ale není určena dětem z mateřské školky. Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, tam najdete jen vstupní branku do mateřské školky, které se celé mé vyprávění týká. Abyste kešku našli, budete se muset odtud vydat celkem 1516 metrů pod azimutem 122,4° (stupňů). Ty metry jsou vypočteny pochopitelně vzdušnou čarou, Angličané pro tento způsob výpočtu mají krásné slovíčko "bee line". V reálu po svých ujdete terénem metrů podstatně více, a překonáte přitom (měřeno mou GPSkou) výškový rozdíl celkem 124 metrů. Možných cest ke kešce je několik, minimálně na dvou z nich si pak povšimněte i atributu o možné nutnosti brodění a věřte mi, že jsem tam ten atribut nedal jen tak pro legraci.
Pokud máte hodně (ale opravdu hodně) silný terénní vůz, můžete dát kešku i drive-in metodou. Jen nesmí být zrovna hodně bláta ani nepřiměřeně moc sněhu. Ostatní počítejte se zhruba hodinovou procházkou. Získání kešky v letních měsících bude pravděpodobně asi o něco snadnější (předpokládám tedy, sám jsem ji umisťoval v zimě). Ale když kešku najdete, připomeňte si prosím tu větu hned ze začátku listingu, že hranice možného máte jenom ve svých hlavách. Pogratulujte si, protože jste právě jednu z nich překonali. A když to šlo tady, půjde to určitě i u jiných problémů jinde. Odměnou Vám bude nádherný výhled po okolí, z místa uložení keše uvidíte jak Vysoké, tak i Nízké Tatry, a vesničku Svätý Kríž pak budete mít jako na dlani.
Dodržujte prosím zásadu "trade up" nebo "trade - equal", já jsem toho do kešky dal pro začátek celkem dost. Happy caching 