Stejně jako na řadě dalších malých či větších horských toků v českých zemích i jinde, se i v Novohradských horách (na horním toku Malše a jejich přítocích) plavilo dřevo. Rozsáhlé a relativně nedotčené plochy lesních porostů ve vyšších polohách, tzv. Horní a Střední hvozd, byly však pro větší hospodářské zužitkování nedostupné a majitele Novohradského panství, hraběcí rod Buquoyů, jen stěží uspokojovalo omezené využití tohoto pohraničního lesa.
Bylo tedy nutno vybudovat plavební cestu.
Jádrem systému se stalo vybudování vodních rezervoárů (klauzur) na říčce Černé a na Pohořském potoce, jichž bylo na českém území celkem sedm, dále kanalizační úpravy jako zpevnění břehů vodních toků a zřízení soustavy jezů a česel (rechlí) s propustěmi. Nakolik byl projekt budován s vizí dalšího využití , lze spatřovat ve zřízení řady industriálních podniků podél toku těchto říček. Voroplavba se tak stala jakousi ekonomickou páteří celého regionu a jejím prostřednictvím bylo zajištěno zásobování oblasti palivovým dřívím. Stavební dříví směřovalo především do nižších poloh, do Českých Budějovic a do Prahy. Palivové dříví nesloužilo jen potřebě místních obyvatel, ale také provozu podniků, jako byla první vysoká pec v jižních Čechách v Třebíčku u Benešova nad Černou či řada skláren (např. v Černém Údolí) nebo papírna u Kaplice. Úpravy toku umožnily výstavbu a chod nejen nespočetných mlýnů, ale i hamrů (také u Benešova nad Černou), později pil (Svatá Gabriela v Třebíčku, Uhliště). Od průběhu toků a možností dopravy dřeva se odvíjela i podoba intravilánů vesnic, jejichž obyvatelé byli na těžbě dřeva nebo jeho využití ekonomicky závislí, ostatně řada osad ve vyšších polohách byla založena právě jen v souvislosti s plavbou dřeva. Pro voraře a lesní dělníky tak vznikly na říčce Černé např. Zlatá Ktiš, Černé Údolí, Javory, na Pohořském potoce např. Terčí (dnes Pohorská) Ves, Jiřice, Leopoldov a Uhliště (tam se pálilo dřevěné uhlí pro okolní sklárny), na Lužním potoce Malý Jindřichov, Starý a Nový Holand (pojmenovány podle nizozemských podnikatelů a jejich dělníků).
Pro zadržování vody sloužil v pozdějších dobách i Kancléřský rybník někdy uváděn i jako Kachní (neboť tu byla v letech 1967 – 1970 zřízena kachní farma), ležící poblíž soutoku Černé a Pohořského potoka, ačkoliv byl původně zbudován jako klasická nádrž pro chov ryb (založen roku 1489), a vlastně ani neležel přímo na Černé. K němu byl v 19. Století vybudován zvláštní kanál přivádějící dostatek vody z Černé, předtím byl zásobován vodou z nepříliš vydatných zdrojů v bezprostředním okolí.
Kancléřský rybník leží v nadmořské výšce 597 m, míval plochu 17,0322 ha, objem vody dosahoval 85 000 m3
Území vlastních Novohradských hor je na přirozené stojaté vody chudé. Významným krajinným fenoménem jsou zde však tzv. klauzury. Jde o celkem devět nádrží (dvě leží na rakouské straně pohoří), které byly v letech 1778 – 1783 vybudovány v povodí Černé a Pohořského potoka a u obce Standl v Rakousku, původně pro účely splavování dřeva. Dnes představují specifické a cenné vodní biotopy. Společným rysem všech klauzur je, že se v pobřežním vegetačním lemu výrazně uplatňuje ostřice zobánkatá a ve vodě hvězdoš háčkový, zblochan splývavý a na většině nádrží i rdest vzplývavý. Klauzury jsou rybářsky obhospodařovány a většinou převládá lososovitá obsádka. Rovněž tu žije mnoho bezobratlých živočichů. Z vyšších korýšů se zde vyskytuje rak říční. Klauzury jsou obývané obojživelníky. Ve všech nádržích se rozmnožuje ropucha obecná a skokan hnědý. Vyskytují se tu společně čolek obecný a čolek horský. Na klauzury a vodní toky jsou potravně vázáni ledňáček říční a vydra říční. Biologický význam klauzur spočívá zejména v tom, že jsou důležitými místy, kde mohou ohrožené druhy vodních rostlin a živočichů přežívat. Jako náhradní či přechodné biotopy umožňují šíření stenotopních (na vyhraněné podmínky biotopů vázaných) druhů, vytlačených nebo z jakéhokoli důvodu migrujících z původních stanovišť. Víceméně rovnoměrné rozmístění klauzur a obdobných drobnějších nádrží na celém území Novohradských hor vytváří síť center přežívání flóry a fauny, která zde nachází dobré podmínky dalšího šíření na vhodné (byť umělé) biotopy v okolí.
použitý zdroj: Novohradské hory a Novohradské podhůří
A teď ke keši
Zvu Vás na procházku kolem rybníka, při které najdete 3 stáže. Na jejich pořadí nezáleží.
Pod hrází (stáž 1) můžete ve výtoku výpustě vidět dřevěné potrubí. O kousek dál na Vás čeká na bříze malý aluminiový štítek.
Na druhé stáži najdete velký pařez. Z boku pařezu (směrem k rybníku) je další hliníkový štítek.
U třetí stáže musíte najít břízu na břehu rybníka. Štítek se nachází nad hladinou vody.
JARO 2017
Za betatest děkuji Roháčovi.