Fibonacciho posloupnost čísel je nekonečná posloupnost přirozených čísel, kde každé číslo je součtem dvou předchozích. Tato posloupnost byla poprvé popsána středověkým italským matematikem Leonardem Pisanem, známým také jako Fibonacci, k popsání růstu populace králíků za ideálních podmínek, kdy králíci jsou produktivní, nejsou nemocní a neumírají. Fibonacciho posloupnost lze sledovat v přírodě a to jak v říši živočišné, tak i rostlinné. Objevuje se např. v semenících slunečnice, kde lze pozorovat jednotlivá semínka uspořádaná do spirál o dvou po sobě jdoucích čísel posloupnosti. Také u zdřevnatělých lísků artyčoku, u šišek některých jehličnanů. Dále lze Fibonacciho posloupnost nalézt v geneaologii včel, u ulit některých plžů nebo rohů kopytníků, atd.
Leonardo Fibonacci (asi 1180-1250) se významně zasadil o rozšíření používání arabských číslic v Evropě. Jako mladý často cestoval se svým otcem do Afriky, kde se seznámil s arabským číselným systémem. Brzy zjistil, že arabské číslice jsou mnohem jednodušší, než do té doby v Evropě používané číslice římské. Po návratu ze svých cest vydal knihu Liber Abaci (Kniha počtů), v níž představil arabský číselný systém Evropě.
Cache
Na úvodních souřadnicích keš nenajdete. Ale najdete tam plastiku Velký Fibonacci, která znázorňuje právě Fibonacciho posloupnost čísel. Na plastice je čtyřslovný nápis, z kterého zjistíte souřadnice X a Y. Nevím, jestli se může chodit po trávě kolem plastiky, aniž byste se ocitli v hledáčku Městské policie. Myslím si, že může, ale pokud ne, tak nápis je vidět i z chodníku.
X: pořadí písmene U v prvním slově nápisu
Y: pořadí písmene E v druhém slově nápisu
Finální souřadnice: N 49° 13.X[2][21], E 017° 39.[3][3]Y
