Adventní kalendář je tu opět, nyní ve verzi 2016 !
A už zase po roce, jsou tu opět Vánoce. A jaké by to byly Vánoce bez kapra "bez kostí", pravého umělohmotného stromečku a bez každodenního spěchu nejen pro dárky, ale i pro kešky z AK ?? Proto, jak je již zvykem, se u nás na západě objevuje Adventní kalendář, který snad každému přinese to, po čem touží. Pěknou procházku po lukách, polích i lesích za jakéhokoliv počasí nebo denní doby, mozek rvoucí mystery, T5 keše na starých a rozlámaných stromech nebo plavací keše v polárních mrazech. Prostě taková pěkná, tradiční, advetně-vánoční pohoda.
A nezapomeňte - Veselé Vánoce !
AK 2016 # 23 Rekultivace dolu Gsteignit
Historie
Obr. 1. Lokalita v roce 1996 [1]
Lom Gsteinigt (nekdy také Gesteinigt - Zkamenelý nebo spíše Ukamenovaný) byl otevren v roce 1848 a uhlí z nej bylo teženo rucne. Stejným zpusobem byla težena také skrývka. Tento lom težil cennou surovinu ze sloje Antonín. Název dulního díla vycházu z faktu, že na tretihorní uhelnou sloj Antonín se v období ctvrtohor naplavila vrstva šterku (šterkopísku) a nadloží (skrývka) bylo tedy tvoreno kameny o ruzné velikosti. Kvuli velkým prítokum vod do lomu bylo možné odtežit jen horní cást sloje o mocnosti 7-8 metru. Hloubka težby byla také omezena dedicnou štolou Svatého Antonína. Po ukoncení težby v roce 1887 ( podle jednoho zdroje 1893) byla težní jáma zasypávána skrývkou z lomu Luitpold (Antonín). Pozdeji pak byla zbytková jáma využívána k plavení popela pro elektrárnu v Dolním Rychnove. Puvodní, rucne vytežená jáma se tak zmenšila prakticky na polovinu.
Soucasnost
Obr. 2. Lokalita dnes, po rekultivacích.
Bývalý lom a jeho okolí v nedávné dobe prošel razantními úpravami. Celá úprava areálu na parkový prostor stála 7 000 000 korun.Projekt byl hrazen z programu obnovy území poškozených dulní cinností.Sokolovská uhelná k rekultivaci pripravila projekt a prevedla pozemky na mesto Sokolov. Poté se mesto mohlo ucházet o peníze z výše zmíneného fondu. Samotné mesto Sokolov na rekultivaci prispelo cástkou približne 100 000 korun (doplnení drobností, které v puvodním projektu chybely - odpadkové koše, lavicky ap.). Zbytek penez poskytlo ministerstvo financí. Stavba zapocala v ríjnu 2008 vycištením od náletových drevin, pokracovala úpravou terénu a vytvorením komunikací a vléte 2009 probehla výsadba 60ti druhu rostlin a drevin.
V zatopeném lomu se vyskytuje sladkovodní houba rícní (Ephydatia fluviatilis). Jedná se o velmi zajímavý organismus a na priloženém linku se o nem doctete více. Pri focení fotek pro listing kešky me také prekvapila velmi cistá voda v jezírku.
Obr. 3. Lokalita dnes, po rekultivacích.
Obr. 4. Lokalita dnes, po rekultivacích.
Budoucnost
Co prinese budoucnost tomuto místu? Buh ví. My mu však prejme aby bylo dlouho tak krásné jako je nyní a jak jsem jej zachytil na svých fotografiích. A aby si zde každý mohl najít chvíli pro odpocinek a snad vzpomenul rukou které zde z maticky Zeme denne vyrvávaly naše cerné zlato. Me osobne místo inspirovalo k založení keše a pri heldání informací pro listing (kterých v prípade tohoto lomu bylo opravdu poskrovnu) jsem zjistil, že težba uhlí a nerostu na sokolovsku je velmi zajímavá a proto se mužete tešit ... treba na další keš popisující historii dalšího z lomu a dolu nebo historii težby na sokolovsku obecne.
Obr. 5. Kvetina
Zdroje:
J. Jiskra, Historie hornictví v obci Dolní Rychnov, OÚ Dolní Rychnov, 2000 [1] J. Jiskra, Z historie uhelného hornictví na Sokolovsku, Chebsku a Karlovarsku, Reproprag 1993
J. Jisrka, Johan David Edler von Starck a jeho podíl na rozvoji hornictví v západních a severozápadních Cechách koncem 18. a v 19. století, Krajské muzeum Sokolov, 2005
J.Jiskra, Z historie uhelných lomu, Sokolovská uhelná a.s., 1997
http://www.wikipedia.cz
http://www.sokolovsko.eu
http://www.fornica.cz/mapa
http://www.ekolist.cz
http://www.zapad.cz
http://www.sokolov.cz
http://www.sokolovsko.eu
Autor listingu : s.c.a.r.a.b.e.u.s.
Keš hledejte na 50.1710408N, 12.6401433E