SOKOLIK Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
SOKOLÍK
Oddíl místeckého Sokola vznikl roku 1887. Cvičení zprvu probíhala v Deutscherově hostinci, pak v tělocvičně gymnázia. Na počátku dvacátých let se pro narůstající počet členů přemýšlelo o vytvoření sokolského hřiště. Plnohodnotné cvičení se podle Sokolů dalo provozovat jen za určitých podmínek, které mohla splnit pouze samostatná a moderně vybavená tělocvična. Proto se již od počátku dvacátých let přemýšlelo o vytvoření sokolského hřiště.
Pro tyto účely poskytla správní komise města Místku stavební plochu v místech bývalé cyklistické dráhy ve Smetanových sadech. Sokolská jednota však neměla dostatek prostředků na výstavbu a tak založila „Družstvo pro zřízení tělocvičny pro tělovýchovnou jednotu Sokol“, jehož úkolem bylo formou přednášek, koncertů, příspěvků atp. opatřit kapitál a materiál ke stavbě. Od roku 1922 probíhala jednání o stavbě tělocvičny a také výčepního pavilonu.
Na ustavující valné hromadě promluvil prozatímní předseda Leopold Konečný o své představě budoucí sokolovny. Tělocvična měla být světlá, prostranná a čistá. Nesměl do ní vkročit nikdo v obuvi z ulice, přezůvky cvičenců se měly uschovat v dobře větrané a desinfikované šatně. Při tělocvičně mělo stát také hřiště pro cvičení v letních měsících.
V roce 1924 se na jednáních probíralo, zda by Družstvo nemohlo prozatímně postavit pavilónek s výčepní koncesí, sloužící zároveň jako odkladiště nářadí. Navrhovatel tohoto pojetí, František Flégr, doporučil k uskutečnění návrh dřevěného pavilonku ve stylu slovácké chalupy od stavitele Jaro Čermáka.
Diskutovalo se o vnitřním rozestavění pavilonu (6 x 15 metrů) a dohodlo se, že jej budou tvořit tři místnosti, z čehož bude jedna oddělena pevnou stěnou – pro výčep. Zbylé dvě místnosti oddělí rozkládací stěna, aby v případě potřeby získali větší prostor. Tato stavba však po propočtení byla nad finanční možnosti jednoty. Ke stavbě se z finančních důvodů nepřistoupilo.
Roku 1926 se objevil návrh na mnohem větší pavilon (16 x 18 x 10 metrů), se sálem o rozměrech 12 x 10 x 7 metrů. Podle plánu se počítalo se zřízením kuchyně, besední místnosti a bytem hospodáře. Tento projekt rovněž ztroskotal. Ze zápisů družstva vyplývá, že další jednání se týkala postavení pouze tělocvičny.
Družstvo se informovalo o zkušenostech se stavbou sokolovny u sousedních sokolských jednot. Sokolská jednota však tento nápad zavrhla, protože ke stavbě by potřebovala zhruba jeden milion korun a to bylo nad její možnosti.
Objevil se i nápad postavit sokolovnu v zahradě Národního domu, tento návrh se ale zamítl.
Definitivně se tedy rozhodlo postavit pouze pavilon, protože jednotě hrozilo, že ztratí výčepní právo. Vypracováním nového projektu pověřili Jana Klemu.
Slavnostní položení základního kamene se událo 13. září 1931.
Dobové foto po dokončení stavby Sokolíku 1932
Šlo o větší jednopatrový pavilon v intencích regionalismu, lehce ve stylu Dušana Jurkoviče. Přízemní partii Klema navrhl obložit lomovým kamenem, patro tvořilo hrázděné zdivo. Do osy průčelí umístil nezasklený balkon zdobený řezbou a vrcholící štítem s ozdobným motivem slunce vyskládaným z palubek, přesahujícím linii střechy, s orlem na špici. Po bočních stranách pavilonu se nacházely čtvercové kamenné terasy, přístupné dvojicí otevřených dřevěných schodišť. Průčelí směřovalo k severovýchodu do sokolského hřiště vytvořeného z bývalé cyklistické dráhy. Do přízemí architekt umístil byt správce, výborovnu, šatny, skladiště nářadí, toalety, celé první patro zabíral letní cvičný sál o rozměrech 16,8 x 8,6 m s šesticí velkých oken.
Upravilo se také okolní hřiště, kolem pavilonu si vysadili živý plot a šlechtěné lípy.
Sokolská restaurace na okraji Smetanových sadů na Hlavní třídě čp. 109 se
slavnostně otevřela veřejnosti v červnu 1932.
Současná podoba Sokolíku
Vnitřní členění budovy se během let lehce pozměnilo. V dnešní době slouží „Sokolík“ jako letní restaurace, a v sále se pořádají komorní koncerty a divadla, stejně jako různá setkání nejen příznivců hry GEOCACHING.
Jak na keš?
Na úvodní souřadnici keš nenajdeš, můžeš zde navštívit a obhlédnout restauraci stavitely Klemy.
Na finální souřadnici tě dovede šifra, kde dosadíš:
A = KSCHDMNEROJPB
B = VSFSEROVBKRGI
N 49°40.A E 18°20.B
Additional Hints
(Decrypt)
fvsen: FBXBYVX
xrf: cb birerav