Tato keška Vás provede smutnými dějinami našeho města v době německé okupace. Její odlovení nebude zcela jednoduché, ale nečekají na Vás žádné náročné fyzické překážky. Na každém popisovaném místě, které se nějak váže k protektorátní minulosti, budete muset zjistit nějaké indicie a zároveň vypátrat něco více z historie. Odpověď na druhou historickou otázku lze vždy nalézt na internetu (kromě lokality 9). Na úvodních souřadnicích nenajdete ani krabičku, ani indicie k jejímu nalezení. Přivedou vás na židovský hřbitov, který ve městě jediný připomíná místní židovskou komunitu. I toto místo chtěli nacisté zničit a náhrobky rozprodávali kamenickým firmám. Do konce války to ale zcela nestihli... Finální krabička je umístěna v místě, které se také váže k období německé okupace. Co se zde stalo nebo odehrávalo, ale zjistíte až na místě. V krabičce zároveň naleznete odkaz, na kterém se dozvíte více podrobností.
Němečtí vojáci 15. března 1939 vstupují do města.
Již brzy ráno 15. března 1939 se ve městě objevilo Einsatzkomando z Lince složené z příslušníků gestapa, SD a německé kriminální policie. Jejich úkolem bylo zajistit policejní archiv na Mariánském náměstí a pozatýkat první nepohodlné osoby. Vůbec prvním zatčeným obyvatelem města se stal policejní strážník František Koranda, který v květnu 1938 v Chebu zastřelil dva henleinovské ordnery. František Koranda zemře na prahu svobody 2. května 1945 v koncentračním táboře Dachau. 15. března 1939 kolem 14. hodiny konečně vstupují na budějovické náměstí Divadelní ulicí za sněhové vánice vojáci 130. pluku Wehrmachtu. K oficiálnímu přivítání dojde druhý den, kdy se zlepší počasí. Hned se rozjíždí propagandistická akce „Oběd z jednoho hrnce“, která má ukázat v jak bídném stavu se Čechy nachází. Pro jídlo zdarma si ale chodí hlavně místní Němci. 17. března 1939 se naposledy sejde městské zastupitelstvo, aby oficiálně schválilo přejmenování budějovického náměstí na náměstí Adolfa Hitlera. Neomezeným pánem Budějovic se stává Friedrich David, jmenovaný vládním komisařem města. Poslední český starosta Alois Neumann bude uvězněn v koncentračním táboře. Budějovický nacista Friedrich David vydrží ve své funkci až do 5. května 1945, kdy ve městě spáchá sebevraždu.
1) První sídlo služebny gestapa. V březnu 1939 se nově vzniklá služebna německé tajné policie - gestapa - Budweis usídlila v Rechtsově vile vedle budovy muzea. Vila byla zabavena židovským majitelům. Prvním velitelem služebny byl komisař Hainz Stossberg, ale po krátké době ho nahradil Hubert Ziemer. S rozrůstající agendou přestala vila u muzea brzy gestapu stačit a tak již v půlce srpna 1939 se gestapáci přestěhovali do větší budovy na Lannově třídě. Naopak místo nich do Rechstsovy vily se přestěhovala budějovická pobočka říšské bezpečnostní služby – Sicherheitsdienst (SD). SD stála v hierarchii nacistických bezpečnostních složek nad gestapem a mohla vyšetřovat i úředníky gestapa. Pro svou práci SD nepotřebovala tolik zaměstnanců jako gestapo a vila u muzea tak plně dostačovala. Mezi gestapem a SD panovala určitá rivalita a tak si velitelé obou budějovických služeben často vzájemně zatajovali své poznatky třeba o českém odboji. V roce 1942 byla vedle vily přistavěna dnešní zelená budova, kde měla SD garáže (dodnes viditelné), byty úředníků a byla zde také náborová kancelář do Waffen-SS (jen pro Němce).
Hodnota A – Přímo před vilou v Dukelské ulici je hnědá pouliční lampa a na ní kovový štítek s kódem CB00xxxx - poslední číslice je hodnota A.
František Koranda.
Již 16. března 1939 se na území celého protektorátu rozeběhla první velká zatýkací akce gestapa pod krycím názvem „Gitter“ (Mříže). Zatčeni měli být aktivní komunisté, němečtí a židovští emigranti z Říše, zednáři, anarchisté a další „živly“. Zatýkáním bylo pověřeno české četnictvo, které disponovalo seznamy politicky nežádoucích osob. Na Českobudějovicku bylo zatčených velmi moc, až to zaskočilo samotné gestapáky, kteří pak nařídili četníkům, aby zatčení přehodnotili a zatkli jen skutečně politicky aktivní osoby. Většina zadržených měla být propuštěna. Dodnes se historici přou, zda šlo tehdy o jasnou kolaboraci protektorátního četnictva, nebo o přílišnou služební horlivost několika jedinců. Zjistěte, kolik bylo tehdy během akce „Gitter“ na Českobudějovicku zatčeno lidí (= hodnota B).
2) Druhé sídlo služebny gestapa. V srpnu 1939 se gestapáci přestěhovali do Gellertova domu na Lannově třídě (po úspěšném atentátu na Heydricha v roce 1942 byla Lannovka přejmenována na třídu Reinharda Heydricha). Budova byla opět zabavena židovským majitelům. Huberta Ziemra zde v roce 1941 vystřídal jako velitel Adolf Fuchs, který proslul jako nejkrutější velitel. Sami nacisté o něm mluvili jako o „krvavém psu z Budějovic.“ V roce 1943 Fuchs povýšil do Prahy a budějovickou služebnu převzal Hans Mohrbeck, který zde vydržel až do konce války. Za celou dobu okupace prošlo budějovickým gestapem snad až 1500 zatčených. Jejich další cesta vedla často na popraviště nebo do koncentračních táborů. Za tu dobu se zde také vystřídalo více než 100 zaměstnanců gestapa. Někteří gestapáci zde působili jen několik týdnů nebo měsíců, jiní zde setrvali celou válku. Mnoho z nich proslulo svou brutalitou k vyslýchaným. Přitom jen menší část z nich se po válce podařilo dopadnout a potrestat. Nikdy nebyl vypátrán ani jeden ze čtyř jmenovaných velitelů. Gestapáci se neobešli bez sítě udavačů a konfidentů. Ti se často rekrutovali z řad místních Němců, ale byli mezi nimi i Češi, často z řad českých fašistů. Mezi nejvýkonnější konfidenty v Budějovicích patřili Karel Zajíček, Bedřich Čížek, nebo Anna Kutheilová (všichni po válce popraveni). Při americkém náletu na město 24. března 1945 byla budova náhodně zasažena bombou a zcela zničena. Zahynul tehdy jeden gestapák a služebna se musela znovu stěhovat.
Hodnota C – Na nejbližším sloupu od pamětní desky je opět štítek CB00xxxx. Poslední číslice je hodnota C.
Členové budějovického gestapa.
Nejhorším obdobím existence protektorátu byla jistě tzv. Heydrichiáda. Sebemenší záminky stačila k tomu, aby byl kdokoliv popraven za tzv. schvalování atentátu. Krátce po atentátu na Heydricha (27. května 1942) bylo ve sklepě budovy gestapa na Lannově třídě zastřeleno 6 mužů (někdy se milně uvádí, že jeden z nich byl zastřelen až druhý den). Zastřeleni byli na příkaz velitele Fuchse, který k tomu nebyl vůbec oprávněn. Šlo tak o první jihočeské oběti 2. stanného práva. Další odsouzení byli odváženi k zastřelení do Tábora. V budějovickém starém krematoriu pak byla jejich těla zpopelňována. Zjistěte, kolikátého května 1942 došlo k oné popravě na Lannově třídě (=hodnota D).
3) Třetí sídlo služebny gestapa. Po americkém náletu v březnu 1945 se gestapáci přestěhovali do Hardtmuthovy vily, kde byli společně s německou kriminální policií. 5. května 1945 vypuklo v Praze povstání a velmi rychle se díky rozhlasu rozšířilo do celých Čech, včetně Budějovic. Toho dne kolem 17. hodiny vyrazila z Hardtmuthovy vily kolona několika osobních automobilů, jednoho náklaďáku a několika motorek pryč z města. Gestapáci prchali na Šumavu, do americké zóny, kam již byly o několik dnů dřív přesunuty jejich rodiny. Poslední stopy končí o několik dní později v dnešním boletickém vojenském prostoru, kde velitel Mohrbeck rozdal svým lidem falešné doklady, peníze a rozloučil se s nimi. Dál každý prchal na vlastní pěst. V následujících dvou letech bylo 24 z nich dopadeno a předáno do ČSR k potrestání. Z těchto 5 spáchalo sebevraždu a 5 bylo v Budějovicích popraveno.
Hodnota E – Na nejbližším sloupu lampy od brány do zahrady vily je opět štítek CB... Poslední číslovka je hodnota E.
Poslední velitel budějovického gestapa Hans Mohrbeck.
25. ledna 1945 projížděl přes jižní Čechy vlakový transport s vězni koncentračního tábora Osvětim do tábora Mauthausen u Lince, který byl ale přeplněn a tak druhý den jel vlak zpět. Vězni byli vezeni v přeplněných otevřených uhelných vagonech a onoho dne panoval mráz kolem -20°C. Vězni cestou umírali umrznutím, hlady a žízní. Mrtví byli vyhazováni za jízdy z vagónů. Na budějovickém nádraží bylo několik z nich, kteří ještě jevili známky života, zastřeleno místními gestapáky. Z okolí města bylo svezeno 160 mrtvol do budějovického krematoria ke zpopelnění. Bedny s popelem pak byly ukryty až do konce dubna 1945 v garáži Hardtmuthovy vily. Tehdy byly tajně vysypány do řeky Malše u Roudného. Zjistěte pod jakým číslem projížděl vlak smrti 25. ledna 1945 Českobudějovickem (= hodnota F).
4) První sídlo služebny SD. V březnu 1939 se služebna SD usadila nejprve v této Kendeho vile v Otakarově ulici. Místo je to dodnes ponuré a vila samotná pravděpodobně má fasádu ještě z doby protektorátu. Stejně jako gestapo, také SD měla vlastní síť konfidentů, kteří byli někdy nasazováni na sledování gestapáků (např. Karel Zajíček).
Hodnota G - Na chodníku před vilou je pouliční lampa a na ní štítek CB... Poslední číslovka je hodnota G.
Poslední vlak smrti se v Budějovicích objevil ještě začátkem května 1945.
Na uprchlé gestapáky a příslušníky SD byl po válce vydán mezinárodní zatykač. Kromě fotografií se zde uváděly i základní údaje o hledaných a jejich popis. Zjistěte v jakém roce se narodil velitel věznice gestapa Jakub Koklar. (= hodnota H).
5) Budějovická synagoga. Novogotická stavba z roku 1888 z neomítnutých cihel patřila mezi největší synagogy v Čechách. Již od 30. let byla trnem v oku místním nacistům a fašistům. O její odstřelení 5. července 1942 se zasloužili vládní komisař města Friedrich David a poslanec říšského sněmu Hans Westen, majitel budějovické smaltovny a předválečný krajský vedoucí SdP. Sutiny synagogy byly prodávány jako levný stavební materiál. Tragicky skončila i budějovická židovská komunita. Již 18. dubna 1942 bylo na budějovickém nákladovém nádraží naloženo 909 osob židovského původu do dobytčích vagonů a odvezeno do Terezína. Jejich další cesta vedla do vyhlazovacích táborů. Válku přežilo 28 z nich.
Hodnota I – Na nejbližší pouliční lampě od památníku na místě synagogy je štítek CB... Poslední číslovka je hodnota I.
Budějovická synagoga je právě odstřelena.
Zjistěte kolik Židů žilo v Českých Budějovicích ještě v roce 1925 (= hodnota J).
6) Strojírna Beckhoff. Na střeleckém ostrově u řeky Vltavy dodnes najdeme malý betonový protiletecký kryt, který byl za války postaven pro potřeby továrny Beckhoff, jejíž areál se zde rozkládal. Vyráběly se zde trupy a další součásti německých vojenských letadel. Pracovalo se zde v 12hodinových směnách šest dní v týdnu. Za války patřila strojírna mezi největší zaměstnavatele ve městě. Vznikla zde i první závodní jídelna. Zároveň zde čeští dělníci prováděli sabotáže a řada odbojářů zde byla zatčena gestapem.
Hodnota K – Na pouliční lampě severně od bunkru je štítek CB... Poslední číslovka je hodnota K.
V Budějovicích se výrobou leteckých součástí a opravami křídel a trupů letadel zabývalo hned několik provozů.
Zjistěte kolik zaměstnanců měla strojírna Beckhoff v době druhé světové války (= hodnota L).
7) Protiletecká ochrana. Již v době první republiky začala ve městě v předtuše budoucí války fungovat Civilní protiletecká ochrana. V době německé okupace nahradila CPO německá organizace Luftschutz, která organizovala stavbu protileteckých krytů, starala se o noční zatemnění, formovala zvláštní oddíly, které měly po náletu zachraňovat zasypané obyvatele a odstraňovat trosky atd. Města a obce v protektorátu byly podle své důležitosti rozděleny do tří základních skupin. Budějovice patřily do druhé. Na protiletecké kryty zde byly upravovány vybrané sklepy domů (ale i sklepení radnice, nebo zaklenutá stoka pod Lannovou třídou). Sklep byl vyklizen, vybaven předepsaným lékařským vybavením, nářadím a vodou. Sklepní okna byla zúžena a případně byl prokopán vchod do sklepa sousedního domu. Z ulice byl kryt označen velkou bílou šipkou namalovanou na fasádu domu. Šipka směřovala na sklepní okno, další směřovala ke vchodu do domu, kterým bylo možné se do krytu rychle dostat. Dodnes se v budějovických ulicích na starých fasádách dochovalo několik desítek vybledlých ukazatelů krytů. Jednu takovou šipku naleznete v Krajinské ulici.
Hodnota M – Na domě s šipkou naleznete červenou cedulku s číslem domu. Třetí číslovka je hodnota M. (Dům naleznete na východní straně ulice, stará zašlá fasáda)
Budova budějovického gestapa na Lannově třídě po americkém náletu.
Zjistěte kolik měst v Čechách a na Moravě bylo zařazeno do skupiny důležitosti I. řádu a Luftschutz zde byl vojensky organizován (= hodnota N).
8) Justiční palác a Zlatý most. První patro budějovické věznice mělo pro své potřeby gestapo. Paradoxně zde byli na vězeňském dvoře po válce popravováni oběšením odsouzení jihočeští kolaboranti, udavači, váleční zločinci a gestapáci. Také do tohoto prostoru dopadaly v březnu 1945 americké bomby. Zasažen byl jak Justiční palác, tak budova divadla na protějším břehu. Dodnes zde jsou vidět stopy po tomto náletu na konstrukci Zlatého mostu. Na kamenných soklech mostu můžete spatřit tmavší skvrny – cementové vysprávky kráterků po střepinách. Také na ocelové konstrukci mostu naleznete různé škrábance a vrypy způsobené střepinami.
Hodnota – O- Při pohledu od Justičního paláce k mostu je na sloupu lampy vpravo od mostu štítek CB... Poslední číslovka je hodnota O.
Justiční palác po americkém náletu.
Během dvou amerických náletů 23. a 24. března 1945 zahynulo v Budějovicích asi 220 lidí. První nálet na nádraží provedlo jen 7 bombardérů, budějovické nádraží bylo tehdy jen jako náhradní cíl. Daleko ničivější byl druhý nálet 24. března. Zjistěte kolik bombardérů B-24 Liberator se 24. března 1945 zúčastnilo náletu na České Budějovice (= hodnota P (můžete narazit na rozdílné údaje, v tom případě je dobře číslo dělitelné pěti)).
9) Městský hřbitov. Původní budějovické krematorium dnes slouží jako kolumbárium. V roce 1942 sem byli sváženi ke zpopelnění čeští vlastenci popravení v Táboře, v lednu 1945 zde bylo zpopelněno 160 vězňů, kteří nepřežili cestu vlakem smrti a těsně po válce sem byla svážena těla německých sebevrahů. Jen v květnu a červnu 1945 spáchalo v Budějovicích sebevraždu 181 Němců. Někteří ale byli ve skutečnosti zavražděni. Za bývalým krematoriem naleznete pomníček, který označuje místo, kam byly sváženy bedny s těly popravených českých vlastenců.
Hodnota Q – Nedaleko pomníčku za krematoriem naleznete hrob odborného učitele Jana Vrkoče. V jakém roce zemřel? Poslední číslovka letopočtu je hodnota Q.
Němci opouštějí Budějovice. Právě prochází kolem starého krematoria.
Poblíž hrobky rodiny Dlouhých vznikl na podzim 1944 hřbitov německých vojáků, kteří zemřeli v budějovické vojenské nemocnici. Pohřbeno jich zde bylo 160. Dnes jsou zde betonová kolumbária. V těchto místech byli po válce do hromadných šachet pohřbíváni němečtí sebevrazi a 20. května 1945 zde došlo k svévolné popravě 27 Němců opilými budějovickými policisty. Tuto popravu zde od roku 1990 připomíná velký kamenný pomník. Je nutno připomenout, že ale v tomto případě byli zastřeleni zatčení funkcionáři NSDAP a dalších nacistických organizací a udavači. Jejich vraždu to nijak neomlouvá, ale tito lidé měli stanout před řádným soudem, který by jejich skutečnou vinu osvětlil. O dva dny později se na tomto místě střílelo znovu. Tentokrát zde byli údajně na útěku zastřeleni tři zatčení čeští kolaboranti, kteří zde měli pohřbívat německé sebevrahy.
Hodnota R – Na odvrácené straně památníku německých obětí násilí naleznete ještě jednu pamětní desku s letopočtem. Třetí číslovka letopočtu je hodnota R.
10) Poslední most přes Mlýnskou stoku u Jiráskova jezu. Květnové povstání roku 1945 proběhlo v Budějovicích relativně klidně. Přesto během něho byli ve městě zastřeleni čtyři čeští občané. Na tomto mostě byl 9. května 1945 kolem 11. hodiny zastřelen esesáky jednadvacetiletý Josef Netušil z Kněžských Dvorů, když prchal ze Sokolského ostrova. Ve stejný den byl u Slepého ramene zastřelen Václav Matoušek a u Dlouhého mostu na levém břehu Vltavy Eduard Hála při pokusu o odzbrojení německých vojáků. Získané zbraně byly ukládány do nedalekého statku.
Hodnota S – Na první lampě severně od mostku je štítek CB... Poslední číslovka je hodnota S.
Sovětští vojáci v Českých Budějovicích.
9. května 1945 asi v 17:30 vstoupila Rudolfovskou třídou do města Rudá armáda. Tím byly České Budějovice definitivně osvobozeny. Vojáci Rudé armády, kteří město osvobodili, byli příslušníky gardové střelecké divize. Jaké číslo tato divize měla? (= hodnota T)
Final stage:
N 48°5U,V
E 014°2W,X
U=A+C+E+G
V=F-B-D-H-L-Q-N-88888
W=I-K-O
X=J-M-P-R-S-T-751
Kontrola: U+V+W+X=Y Absolutní ciferný součet Y je 9.