Skip to content

Van Ceulenova zahada Mystery Cache

This cache has been archived.

ValenReviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplněny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Valen Reviewer - Reviewer pro ČR

More
Hidden : 12/3/2016
Difficulty:
5 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Ludolph van Ceulen

Holandský matematik Ludolph van Ceulen se narodil 28. ledna 1540 v Hildesheimu v Německu. Zřejmě neměl univerzitní vzdělání, protože jeho rodiče si nemohli dovolit mu je zaplatit.

Vyučoval šerm a matematiku v Delftu. V roce 1594 si otevřel šermířskou školu v Leidenu. V roce 1600 se dostal na technickou školu tamtéž. V posledních 10 letech svého života vyučoval na této škole aritmetiku a pevnost. Napsal řadu prací, z nichž jedna z nejdůležitějších byla O kružnici.

Van Ceulen je proslulý svým výpočtem p (pí), jednoho z nejstarších čísel (konstant) v matematice. Toto číslo určuje, kolikrát se průměr kružnice vejde do jejího obvodu. Van Ceulen spočítal toto číslo na 32 desetinných míst. Použil k tomu mnohoúhelník, který měl 262 stran. Strávil nad tím většinu svého života. Toto 32místné p má vyryto na svém náhrobku. Ten se nedochoval, v roce 2000 však byl obnoven. Číslo se po něm v Německu, u nás a v některých jiných zemích nazývá "Ludolfovo číslo". Spíše historické (ale např. v angličtině používané) je označení Archimédova konstanta po Archimédovi ze Syrakus.

Van Ceulen zemřel 31. prosince 1610 v nizozemském Leidenu.

Číslo π

π je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru; také je to hodnota poměru obsahu kruhu ke čtverci jeho poloměru. Její hodnota v desítkové soustavě je přibližně 3,14. Mnoho matematických, vědeckých a inženýrských rovnic obsahuje pí, což z něj dělá jednu z nejdůležitějších matematických konstant.

π je iracionální číslo, což znamená, že nemůže být vyjádřeno zlomkem m/n, kde m je celé číslo a n je přirozené číslo. To také znamená, že jej nelze vyjádřit konečným způsobem v desítkové soustavě, a to ani pomocí periody. Navíc je π dokonce transcendentní číslo, z čehož mimo jiné vyplývá, že ho nelze vyjádřit konečně dlouhou řadou algebraických operací s celými čísly; důkaz tohoto tvrzení byl výsledkem německé matematiky 19. století. V dějinách matematiky se objevují snahy o čím dál přesnější vyjádření π a pochopení jeho povahy; fascinace tímto číslem se promítla i mimo sféru matematiky.

Nejspíše pro jednoduchost své definice se π promítlo do populární kultury více než téměř všechny jiné matematické konstrukty. Stalo se nejspíše nejběžnějším společným tématem mezi matematiky a nematematiky. Zprávy o nejnovějším, nejpřesnějším odhadu π se běžně objevují v tisku. Nynější rekord v nejpřesnějším odhadu π v desítkové soustavě je 12 bilionů číslic. V aplikované matematice se většinou používá zaokrouhlení pouze na několik desítek desetinných míst. 11 desetinných míst π například stačí na odhad délky kružnice, která je velká jako Země, s chybou menší než jeden milimetr, a 39 desetinných míst stačí na jakoukoli představitelnou aplikaci.

Odhad čísla π

π se dá odhadnout narýsováním kružnice, změřením jejího průměru a její délky a následným vydělením délky průměrem. Další způsob, který navrhl Archimédés, je spočítat obvod on pravidelného mnohoúhelníku s n stranami s  vepsanou kružnicí o průměru d. Potom lze vytvořit limitu posloupnosti, kde se n přibližuje nekonečnu

π lze také spočítat čistě matematickými metodami. Protože je transcendentní, nelze ho vyjádřit pomocí algebraické rovnice, v níž by se vyskytovaly jen racionální koeficienty. Vyjádření pomocí elementární aritmetiky často obsahuje řady, nebo sumační značení (např. „…“), což naznačuje, že vzorec je ve skutečnosti vzorcem pro nekonečnou řadu aproximací π. Čím více prvků sumace obsahuje, tím přesnější bude odhad.

Vzorce k vypočítání π mají požadované matematické vlastnosti, ale jsou těžko pochopitelné bez znalosti trigonometrie. Některé jsou ale jednodušší, například Leibnizova řada

I když je tuto řadu jednoduché napsat a spočítat, nemusí být zpočátku jasné, proč je její výsledek π. Navíc je tak zdlouhavá, že je potřeba téměř 300 prvků, aby vyšla správně první dvě desetinná místa π.

Další metody jsou celkem složité, a jejich popis je mimo rozsah této keše. Tady je jejich výčet těch nejznámnějších:

  • Taylorův a Maclaurinův rozvoj
  • Gregoryho řada
  • Machinův vzorec
  • Newtonova metoda
  • Eulerova metoda
  • Ramanujanovy řady

Rekordy ve výpočtu π

Rok vypočtení Kdo se o objev zasloužil Počet desetinných míst
1400 Madhava ze Sangamagramy 10
1424 Jamshīd al-Kāshī 16
1596 Ludolph van Ceulen 20
1615 Ludolph van Ceulen 32
1621 Willebrord Snell 35
1630 Christoph Grienberger 38
1699 Abraham Sharp 71
1706 John Machin 100
1719 Thomas Fantet de Lagny 112
1794 Jurij Vega 137
1841 William Rutherford 152
1844 Johann Martin Zacharias Dase 200
1847 Thomas Clausen 248
1853 Lehmann 261
1855 Richter 500
1874 William Shanks 527
1946 D. F. Ferguson 620
1947 D. F. Ferguson 710
1947 D. F. Ferguson 808
1949 D. F. Ferguson 1 120
1949 John Wrench, L. R. Smith 2 037
1954 S. C. Nicholson, J. Jeenel 3 092
1957 G. E. Felton 7 480
1958 Francois Genuys 10 000
1958 G. E. Felton 10 020
1959 Francois Genuys 16 167
1961 Daniel Shanks, John Wrench 100 265
1966 J. Guilloud, J. Filliatre 250 000
1967 J. Guilloud, M. Dichampt 500 000
1973 J. Guilloud, M. Bouyer 1 001 250
1981 Kazunori Miyoshi, Yasumasa Kanada 2 000 036
1981 Jean Guilloud 2 000 050
1982 Yoshiaki Tamura 2 097 144
1982 Yoshiaki Tamura, Yasumasa Kanada 4 194 288
1982 Yoshiaki Tamura, Yasumasa Kanada 8 338 576
1983 Y. Kanada, S. Yoshino, Y. Tamura 16 777 206
1985 Bill Gosper 17 526 200
1986 David. H. Bailey 29 360 111
1986 Yasumasa Kanada, Yoshiaki Tamura 33 554 414
1986 Yasumasa Kanada, Yoshiaki Tamura 67 108 839
1987 Y. Kanada, Y. Tamura, Y. Kubo a kolektiv 134 214 700
1988 Yasumasa Kanada, Yoshiaki Tamura 201 326 551
1989 Gregory Chudnovsky, David Chudnovsky 480 000 000
1989 Gregory Chudnovsky, David Chudnovsky 535 339 270
1989 Yasumasa Kanada, Yoshiaki Tamura 536 870 898
1989 Gregory Chudnovsky, David Chudnovsky 1 011 196 691
1989 Yasumasa Kanada, Yoshiaki Tamura 1 073 740 799
1991 Gregory Chudnovsky, David Chudnovsky 2 260 000 000
1994 Gregory Chudnovsky, David Chudnovsky 4 044 000 000
1995 Yasumasa Kanada, Daisuke Takahashi 4 294 960 000
1995 Yasumasa Kanada, Daisuke Takahashi 6 442 450 938
1997 Yasumasa Kanada, Daisuke Takahashi 51 539 600 000
1999 Yasumasa Kanada, Daisuke Takahashi 68 719 470 000
1999 Yasumasa Kanada, Daisuke Takahashi 206 158 430 000
2002 Yasumasa Kanada a kolektiv 1 241 100 000 000
2009 Daisuke Takahashi a kolektiv 2 576 980 377 524
2009 Fabrice Bellard 2 699 999 990 000
2010 Shigeru Kondo 5 000 000 000 000
2011 Shigeru Kondo 10 000 000 000 050
2013 Shigeru Kondo 12 100 000 000 050

Keš nehledej na úvodních souřadnicích. Keš najdete na:

N XX° XX.XXX E YYY° YY.YYY

přičemž XXXXXXX => 5237430 a YYYYYYYY => 45725676


Flag Counter

Additional Hints (Decrypt)

Fvsen: Nav cna Yhqbycu ina Prhyra ol gb arebmyhfgvy. Xenoxn wr uynibynz, cebgb cbhmvirwgr uynih, ar fvyh. Wqr gb bceniqh yrupr.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)