Horský Zdeněk
11.3.1929 - 8.5.1988
historik, astronom
PhDr. Zdeněk Horský, CSc. byl český astronom a historik.
Vystudoval filozofii a hudební vědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale také astronomii a matematiku na fakultě přírodovědecké. Dále se zabýval studiem historických vědeckých přístrojů.
Středem jeho zájmu byla astronomie 16. a 17. století a díla Mikuláše Koperníka, Johanna Keplera, Tycho Braha a Tadeáše Hájka z Hájku a věda rudolfinské epochy. Byl pracovníkem Astronomického ústavu ČSAV a nezapomínal ani na popularizaci své práce. Často vystupoval v rozhlase a v televizi, přednášel na velkých fórech i na venkovských hvězdárnách a je autorem četných drobných i větších prací. Připomínáme jeho spoluautorství na stručných dějinách astronomie Poznávání vesmíru, Dějin exaktních věd v českých zemích, astronomické encyklopedie Vesmír či monografie Kepler v Praze. Mnoho jeho prací zůstalo jen v rukopisech, zemřel předčasně v roce 1988. Týká se to i komentovaného překladu základního Koperníkova díla De revolutionibus.
V souvislosti se zájmem o historii vysvětlil kosmologickou symboliku Karlova mostu v Praze a jeho závěry jsou v tomto smyslu přijímány jako objektivní. Astrologie na panovnickém dvoře císaře Karla IV. měla důležitou pozici a v té době bylo obvyklé, že k zahajování významných staveb docházelo v okamžiku, kterému byly hvězdy nakloněny. Položení základního kamene Karlova mostu se uskutečnilo 9. července 1357 v 5:31 hodin ráno, což představuje řadu lichých čísel 1 - 3 - 5 - 7 - 9 - 7 -5 - 3 - 1. Astrologicky to byl také zajímavý okamžik, protože všechny tehdy známé planety byly nad obzorem a znamení Lva, heraldický symbol českých zemí a Prahy, byl v ascendentu, právě vycházel.
Zdeněk Horský ukazuje pražský orloj bez bájných nánosů jako vrcholné dílo české gotické vědy a techniky a také jako unikátní uměleckou památku. Kniha Pražský orloj (Panorama Praha), vyšla až krátce po jeho smrti v roce 1988, i když byla připravena do tisku už v roce 1983. Jeho zásadní přínos byl v dokladování datace do roku 1410, tedy ještě do doby předhusitské. Zařadil jej tak mezi nejstarší evropské středověké stroje tohoto typu, jako jsou například orloje v Padově a ve Štrasburku.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Poloměr dráhy planetky Ostravia je 2,41 AU, jaká je její oběžná doba kolem Slunce?
1. cca 2,41 roku
2. cca 1365 dnů
3. cca 3,96 roku
4. cca 1644 dnů
5. 4,82 roku
B) Žádný objekt nemůže dosáhnout rychlosti
6. 2 000 km/s
7. 20 000 km/s
8. 400 000 km/s
9. 200 000 km/s
0. 125 000 km/s
Kontrolní součet 10
Výpočet
N 49° 54.(B/B)(B+(B/B))((B/B)-(B/B))
E 014° 47.((3xA)+(A/A))((4xA)-(A/A))(A+(A/A))