Už jste někdy slyšeli jména jako Rambutan, Longan, Kumquat? Kdepak, nejedná se o žádné tajuplné zaříkadlo anebo snad nadávku, ale názvy exotického ovoce, které lze při troše štěstí a umu koupit i u nás. Anebo ochutnat jako čerstvé při dovolené za teplem, což je ta příjemnější varianta ;-)) . Tak si tedy pojďme pár exotických dobrot trochu více představit.
Longan pochází z jihovýchodní Asie. Plody rostou v hroznech a mají žlutohnědou pevnou slupku, kterou je nutno před konzumací odstranit. Plody se sklízejí nedozrálé, v plné zralosti mají nepříjemnou chuť a mohou způsobit zažívací potíže. Říká se jim dračí oči pro podobnost s oční bulvou: jsou bělavě zbarvené, průsvitné a rosolovité, s velkou černou peckou uvnitř. Jsou aromatické a chutnají sladkokysele. Používají se do ovocných šťáv a čajů, do salátů i teplých jídel. Do Evropy se dováží zpravidla v kompotech. Sušený longan má tmavou červenohnědou barvu, tradiční čínská medicína ho doporučuje na uklidnění i posílení.
Rambutan jsou kulovité až oválné červené plody pokryté měkkými ostny pocházející ze stromu česky zvaného jako dvouslivák ježatý. Pod pevnou slupkou se nachází šťavnatý míšek sladkokyselé, aromatické chuti. Uprostřed plodu bývá oválné hnědo-bílé semeno. Konzumuje se nejčastěji čerstvý, efektní je napůl vyloupaný z atraktivní ježaté slupky. V čerstvém stavu jej lze použít do sorbetů, ovocných salátů, k přípravě lehkých moučníků, do rýžových pudinků, želé a džemů. Dužinu je také možno přidávat k masu do směsí sweet & sour, čímž pokrm získá exotický nádech.
Kumquat je ovoce připomínající miniaturní pomeranče a patří mezi nejmenší citrusové plody. Plody, dužina i slupka jsou oranžové a jedlé. Pochází z Východní Asie a Jižní Číny. Protože mají plody výrazné aroma, nejčastěji se používá při pečení masa. Ale může se jíst i čerstvý – na rozdíl od pomerančů se jí i se sladkou slupkou. Stačí ho oprat a odstranit stopku. Vcelku jsou plody často používány také k ozdobě koktejlů a jiných nápojů. Hojně se také pěstuje na řeckém ostrově Korfu, kde se z něj vyrábí stejnojmenný tradiční alkoholický likér.
|
|
 |
Guave pochází z Jižní Ameriky, odkud se pěstování rozšířilo např. do Indie, Oceánie nebo Středomoří. Plody mají kulovitý až hruškovitý tvar. Povrch bývá hrbolatý nebo hladký, lesklý, hustě pokrytý tečkami. Nezralé plody jsou zelené, plně dozrálé slámově žluté. Dužina plodu je žlutavě bílá až červená, šťavnatá, výrazné vůně. Chutí připomíná fíky a hrušky. Obsahuje množství malých tvrdých semen. Dováží se nejen čerstvé, ale i konzervované. Ovoce obsahuje asi 15 % cukrů. Má vysoký obsah vitaminu C – asi 5x více než citrony nebo pomeranče, vitaminu A a značné množství vápníku.
Marakuja se jako ovoce pěstuje na mnoha místech, např. Jižní Americe, Indii, Karibiku, jižní Floridě, Havaji atd. Plod je kulatá až oválná bobule, ve zralém stavu podle odrůdy žlutá či tmavě fialová. Vnitřek plodu je šťavnatý a obsahuje mnoho semínek. Používá se k výrobě džusu, často bývá míchána s džusy z jiných druhů ovoce pro zdůraznění chutě, ale může se také jíst čerstvá.
Žakie je rozšířen především v jižní a jihovýchodní Asii a Africe. Plody mohou vážit i nad 10 kg a mají oválný tvar a drsný povrch zelenožluté barvy. Uvnitř plodu je velké množství semen obalených do lepkavého pouzdra žluté barvy. Tato šťavnatá část je velmi oblíbeným pokrmem, má nasládlou a osvěžující chuť. Ovoce obsahuje vysoký podíl sacharidů, a kromě řady vitamínů i významné množství vápníku a fosforu a také kalorií. V Indii se používá i do slaných jídel a často nahrazuje maso. Jí se syrový či tepelně upravený. Po uvaření ve slané vodě se konzumuje jako zelenina. Semena chuťově připomínají kaštany a mohou se jíst syrová, péci nebo vařit jako fazole.
N 49° LR.KGM E 018° ŽŽ.GKŽ
A ještě pár poznámek na závěr…….
GPS mi ukazovala rozptyl cca 10 metrů, ale pomocí hintu uvidíte geoobjekt i z dálky.
I když není keška umístěna zase tak vysoko, je to pořád terén 4!
Za provedení betatestu a cenné rady patří poděkování Yoki5 ;-)
Zdroj: wikipedie, titbit.cz
