Medardova kape... Mystery Cache

Medardova kápě... (8. 6.)

... čtyřicet dní kape! 

Snad každý tuhle pranostiku zná. Každý také ví, že severní vítr je studený (a krutý), zatímco vítr od jihu bývá teplý. A ještě snad i to, že když barometr stoupá, tak by mohlo být hezké počasí. U řady lidí to bohužel představuje vrchol jejich meteorologických znalostí. To se však jistě netýká čtenářů tohoto listingu, poučených televizí i luštěním meteorologických keší. A když vás přece jen překvapí medardovský déšť, tak se můžete schovat třeba pod přístřešek autobusové zastávky na základních souřadnicích (foto vlevo).

O svatém Medardovi

Medard z Noyonu se narodil asi v roce 472 n. l. v Salency na severu Francie. Od dětství projevoval soucit a milosrdnou lásku. Jednou prý dal zimou trpícímu starci svůj plášť a když jindy potkal cizince, okradeného o koně, věnoval mu z otcova stáda jiného. Stal se knězem a po po smrti biskupa vermandoiského byl jmenován jeho nástupcem. Přemístil své sídlo do Noyonu, kde také v roce 561 (?) zemřel. Úspěšně působil na pokřesťanštění své rodné Francie i tournayské diecéze v Belgii.  (Pozn.: údaje o jeho narození i úmrtí se v literatuře liší až o 20 let.)
V křesťanském náboženství je považován za ochránce úrody a patrona sedláků, pastýřů, meteorologů, sládků a vinařů a proti bolesti zubů. Lidé se k němu modlili za suché počasí při senoseči, za úrodu polí a vinic, ale také při horečce a choromyslnosti. Podle legendy zastihla Medarda v chlapeckém věku v přírodě bouře a v té chvíli se nad něj snesl obrovský orel, který ho roztaženými perutěmi chránil před deštěm. Příběh se stal podnětem ke vzývání Medarda proti deštivému počasí zejména o senoseči. V roce 1356 získal Karel IV. pro pražský chrám sv. Víta rámě z těla sv. Medarda, takže u jeho ostatků můžeme prosit i u nás (1),(4).

O atmosférické cirkulaci

Moderní meteorologie a klimatologie učí, že naše počasí a podnebí jsou výslednicemi vzájemného působení vzduchových hmot  různého původu a tedy i rozdílných fyzikálních vlastností. Vzduchové hmoty se od sebe liší teplotou, vlhkostí, oblačností, dohledností atd. Záleží i na tom, po jaké a jak dlouhé dráze se k nám ze své pramenné oblasti dostávají, tj. zda postupovaly nad pevninou nebo nad mořem a jak tím změnily své původní vlastnosti. Podle oblasti jejich vzniku je označujeme jako arktické, polární, tropické a rovníkové  a všechny ještě na mořské a kontinentální.

Měsíc červen můžeme obecně rozdělit na dvě části.
V první převládá severní meridionální (poledníkové) proudění (v levé polovině obrázku), ve druhé zonální (rovnoběžkové – na obr. vpravo). Písmeno V označuje oblast vysokého tlaku, N nízkého. Základní situace na počátku červnového ochlazení je charakterizována oblastí vysokého tlaku nad Azorskými ostrovy. S další oblastí vyššího tlaku nad Grónskem se posléze propojí hřebenem vysokého tlaku. Na obrázku vlevo se už anticyklóna přesunula nad britské ostrovy. Nad severní Evropou v té době zase bývá oblast nízkého tlaku. Studený vzduch vytéká z arktického bazénu (hlavně z oblasti mezi severním pólem a Zemí Františka Josefa) a je nasáván cyklónami nad Karským mořem a Skandinávií. Důsledkem toho je, že studený arktický vzduch zaplaví v krátké době celou střední Evropu. Je to provázeno i zvýšenou srážkovou i bouřkovou činností. (Najděte si zde obrázky a krásné animace teplé, okluzní  a obou typů studené fronty. Vidíte, že ke srážkám dochází v oblasti dotyku teplého (vlhkého) a chladnějšího vzduchu, tzn. na frontě). Tyto situace sice nemívají dlouhého trvání, ale probíhají ve vlnách, opakují se. Hřeben vysokého tlaku mezi azorskou a grónskou anticyklónou se někdy přeruší a do Evropy se opět bude rozšiřovat výběžek vysokého tlaku od Azor až k Pyrenejskému poloostrovu. Nastane pěkné, slunečné počasí se zonálním prouděním. Jenže za pár dní se situace opět promění a dojde k novému vpádu studeného vzduchu se všemi výše uvedenými doprovodnými jevy na studené frontě. V druhé polovině června je však hráz tvořená hřebenem vysokého tlaku mezi azorskou a grónskou tlakovou výší stále propustnější, až konečně zonální proudění převládne. Další ochlazení v tomto čase jsou už způsobena přílivem studenějšího vzduchu z oceánu od západu (na obr. vpravo), protože moře je v této době stále ještě po zimě chladnější než pevnina. To však nic nemění na tom, že ještě často zmokneme a užijeme si i studeného povětří. Občasné vpády teplého vzduchu od jihu ze Středomoří kolem 24. 6. zase mohou přinést několikadenní intenzivní deště s možností záplav.
(Toto mé povídání (podle (2)) je hodně stručné, více si můžete přečíst zde (3). O cyklónách a anticyklónách píšu podrobněji v listingu keše Když barometr stoupá.)

Pranostiky nelžou!

Sice se často netrefí, ale předpovědi odborníků taky nejsou (a ani nemohou) být úplně stoprocentní.
Snad každý zná medardskou pranostiku. Jenže se málo ví, že pranostiky ve shodě s meteorology předpovídají ne jednu, ale nejméně sedm studených vln spojených s deštěm  i bouřkami, mezi kterými ovšem může být a občas i bývá pár dnů pěkného počasí.

Na obrázku vlevo je zobrazen průběh průměrných denních teplot v Doksanech na Litoměřicku v letech 1951–65 (graf je převzatý z (2) a podle mých zkušeností málokdy zklame). První studená vlna přichází kolem Medarda (8. 6.) [Medardova kápě, čtyřicet dní kape], druhá 11.– 12. 6. [O svatém Barnabáši (11. 6.) bouřky často straší, Svatá Tonička (12. 6.) mívá uplakaná očička ], třetí přijde 15. 6. [Sv. Vít (15. 6.) mění čas ]. Pak prý může (někdy) být pár dní hezky [Na sv. Aloise 21. 6.) poseč louku, neboj se! ], takže seno pravděpodobně uschne (a já konečně pojedu s autem do myčky), ale zanedlouho se ochladí a zase bude pršet: [Od Víta k Janu (24. 6.) mnoho deště. Prší-li na sv. Víta, prší ještě 30 dní ]. Čtvrtá vlna má přijít kolem 19. 6. [Prší-li na sv. Gervaze a Protaze (19. 6.), po 40 dní se deštivé počasí prokáže ] a o páté vlně hovoří svatojánské pranostiky [Prší-li na sv. Jana Křtitele (24. 6.), pršívá tři dny celé!, Ivan (25. 6.) bývá plačtivý pán, Sv. Burián (26. 6.) mlátí bez cepů  a Jaké počasí na Ladislava (27. 6.) bývá, takové se příštích sedm týdnů skrývá ]. Šestá vlna je předpovídána na den P. Marie Navštívení (2. 7.) a sedmá se vztahuje k Sedmi bratřím (10. 7.) [Jaká povětrnost je na Sedm bratří, taková po sedm týdnů patří ]. Ale ještě nemáme vyhráno. Deštivé počasí se může protáhnout: [Zapláče-li sv. Markyta (13. 7.), bude dešťů dosyta ] a dokonce [Na sv. Máří Magdalénu (22. 7.) rádo poprchává, poněvadž svého Pána oplakává ].  (Převzato a zkráceno z (2)).
Tento způsob měsíce června a půlky července se nám sice může zdát poněkud nešťastným, ale příroda na rozdíl od nás dobře ví, co dělá. Naštěstí!

Jak najít keš

Na obrázku je jednoduchý srážkoměr pro amatérské měření. Je z průhledného plastu a má tvar nahoře otevřeného komolého kužele. Jeho dno (a) má průměr 18 mm, otvor nahoře (b) 40 mm a výška srážkoměru (c) je 220 mm. Stupnice udává množství srážek h v milimetrech (čili v litrech na každý čtvereční metr vodorovné plochy). Srážkoměr se umisťuje na volné prostranství a upevní vhodnou objímkou, ze které ho lze snadno vyjmout a každé ráno vodu vylít (fotka jeho instalace na verandě naší chaty je zde).

Úloha č. 1: Vypočtěte výšku hladiny ode dna ve svislém směru (označil jsem ji na obrázku jako v) odpovídající dešťovým srážkám h = 60 mm. Tloušťku stěny nádoby zanedbejte. A taky neuvažujte, že by nějaká kapka spadla vedle, případně zůstala na stěně a odpařila se atd.
Výšku v zaokrouhlete na celé milimetry a nazvěte ji v₁.

Úloha č. 2: Vypočtěte stejným způsobem výšku hladiny odpovídající atmosférickým srážkám h = 44 mm. 
Zaokrouhlete ji opět na celé milimetry a nazvěte ji v₂.

Vynásobte vypočtené výšky v₁ a v₂ a jejich součin dosaďte za W. Bude to celé číslo.
Pořadí číslic v čísle W obraťte (třeba z 7048 dostanete 8407) a takto upravené číslo dosaďte za X. Potom vypočtěte druhou odmocninu z X,
čímž dostanete číslo ABCDEFGH. Desetinné čárky si nevšímejte a číslici H nezaokrouhlujte. Pak už jen dosaďte:

N 50° (36.668 + 2*0.FDG)´       E 13° (47.106 + 3*0.HEC)´  

Ještě kontrola...

... a jděte si vyzvednout keš.

Poznámky

• Přehled dalších nejdůležitějších pranostik uvádím zde a zde.

• Úloha je tak jednoduchá, že předpokládám, že i pro tradičně úspěšné BF luštitele (tímto zdravím zvláště L......  a  ...... L) bude určitě jednodušší souřadnice poctivě vypočítat... 

• Nějak se vám do toho nechce. Tak tady je návod, o němž se zmiňuje ve svém logu Helca.cz.

• Odkazy a literatura
  (1) https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%BD_Medard
  (2) Pejml, K.: Předpovídáme počasí. SZN, Praha 1971
  (3) https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/04-cirkulace.html . Odtud jsou i mapky převzaté z Atlasu podnebí Česka, 2007)
  (4) http://catholica.cz/?id=2533  

Orel chrání svatého Medarda před deštěm.

Konec

GC6X356 – verze 1.4 z 5. 11. 2017

(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl, 2017