Když v srpnu roku 1813 porazila Napoleonova Grande Armée spojence u Drážďan, vysílá císař generála Vandamma s více než 30 000 muži pronásledovat takzvanou Českou armádu. Cílem je obsadit Teplice a přerušit tak hlavní komunikaci mezi Drážďany a Prahou.
Do cesty se francouzskému vojsku postavil ruský car Alexandr I., pruský král Vilém I. a rakouský císař František I. Generál Vandamme hrabě z Unebourgu sice vtipkoval před důstojníky, že 2. září poobědvají v Praze, ale netušil, že Napoleon, znepokojen pohyby spojeneckých vojsk, ponechá jeho sbor vlastnímu osudu.
V bitvě u Chlumce 29. – 30. 8. 1813 byla francouzská armáda poražena. Ztráty byly obrovské - 11 000 mrtvých nebo raněných a na 10 000 zajatců. Generál Vandamme byl zajat a transportován do Kazaně na hranici Sibiře.
České země v srpnových a zářijových dnech posloužily jako týl spojeneckých armád a musely denně vysílat 1500 povozů na odvoz raněných a materiálu. Od 1. do 20. září pak vydaly na 2 miliony porcí chleba. Do Čech bylo dopraveno 40 000 raněných a nemocných, s nimiž se rozšířila epidemie hlavničky.
A právě část těchto zajatých vojáků byla přemístěna i do náhradního lazaretu v Nové Lhotě. Jako lazaret posloužila zámecká budova (v té době byla využívána jako sýpka). Vojáci, kteří nepřežili zranění a nemoci, byli pak pohřbeni na místě, které dnes navštívíte.
Samotná obec Nová Lhota, dnes část obce Kluky, se poprvé připomíná r. 1381. Panské sídlo však ve Lhotě vzniklo až o dvě stě let později - po roce 1590, kdy zde Mikuláš Salava z Lípy postavil jednoduchou, tehdy už neopevněnou tvrz. Roku 1624 odkázal Mikuláš Salava statek i s kostelem své dceři Kateřině Anně.
Majitelé Nové Lhoty se pak střídali. Koncem 17. století Lhotu získal sedlecký klášter, za jehož panství byla tvrz přestavěna na zámek v renesančním stylu. Po zrušení kláštera roku 1783 zámek připadl náboženskému fondu. Roku 1819 ho koupili Schwarzenbergové, ale to už byl využíván k hospodářským účelům. V roce 1920 byly - na základě pozemkové reformy z roku 1919 - Schwarzenbergům jejich statky na Kutnohorsku zkonfiskovány.
Po roce 1925 se někdejšímu panskému sídlu ještě dostalo novodobých stavebních úprav. V období druhé světové války náležel statek rodině Pávových, které byl následně - s platností k r. 1948 - zkonfiskován.
Roku 1966 byl zámek v Nové Lhotě prohlášen za kulturní památku. Dnes je opět v soukromých rukách a probíhá postupná rekonstrukce. Zámek bohužel není veřejně přístupný.
Za zmínku stojí i to, že v této obci se roku 1888 narodil Bedřich Havlena, italský legionář, který byl v Itálii popraven za velezradu a ohrožení rakousko-uherské monarchie, když dezertoval a bojoval proti rakousko-uherským jednotkám v bitvě na Piavě.
Na jeho rodném domě mu byla odhalena pamětní deska a k uctění jeho památky zavítal v r. 1922 do obce při příležitosti návštěvy města Čáslavi i první prezident ČSR T. G. Masaryk.
Velký dík za pomoc při zjišťování informací k této keši a za provedení betatestu patří Bubeníkům.
Zdroje:
Gilbert von Anger: Illustrirte Geschichte der k. k. Armee, Wien 1887
Kolektiv autorů: Pod císařským praporem, Elka Press 2004
Milan Hudec: ústní informace a kontakty
Foto a obrázky: vlastní a uvedená literatura