Ziji mezi nami Mystery Cache

This cache has been archived.

Miami66: Keš jsem hodila do archívu- nebylo ji možné přemístit jinam. Prostě městská keš- opakovaně se ztrácela. A vzhledem ke kolizi s jinými kešemi jsem nenašla vyhovující úkryt.

More
Hidden : 11/5/2016
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Žijí mezi námi


Hlavním záměrem listingu této mystery keše je odlehčit téma „Romové mezi námi“ a přiblížit Vám v kostce romskou kulturu.

Na začátek něco málo o Romech (nebudu Vás dnes unavovat nudnými historickými fakty, snad příště) – hovoříme o nich ve smyslu:
typického vzhledu (fyziognomie, zejména pigmentace vlasů a pokožky). Na základě těchto znaků je člověk za Roma považován svým sociálním okolím nebo se k romskému etniku přiřazuje sám;
Romové jako nositelé romské kultury v antropologickém smyslu. Romem je pak ten, kdo byl socializován do romské kultury, charakterizované specifickými hodnotami, normami, sociální organizací rodiny a komunity, vírou, jazykem, tradicí, rituály, zvyky, způsobem obživy.
Rom jako příslušník romského národa. Romem je v tomto pojetí ten, kdo se cítí být příslušníkem společenství lidí, nazývajícího sebe sama jako Romy.

Základní symboly Romů: Romská vlajka
Dolní zelený pruh naznačuje sepjatost Romů s přírodou, horní modrý pruh symbolizuje sepjatost s nebem, čili duchovnem, filozofií, atd. Kolo uprostřed symbolizuje pouť, kočování, vychází také z prastarého indického kola osudu. Původně má šestnáct loukotí, jeho jasně červená barva odpovídá elementu země.
Spolutvůrce vlajky je Dr. W. R. Rischi, lingvista a romista z indického Čandigarhu (později zde založil Centrum romských studií).



Romská hymna: Djelem, djelem (Též Geĺom - v překladu Šel jsem, šel jsem ). Ukázka textu: "Geľom, geľom, lungone dromenca, Malaďiľom bachtale Romenca. Aj, Romale, aj čhavale. Aj, Romale, aj čhavale..." Překlad: "Šel jsem, šel jsem, dlouhými cestami, se šťastnými Romy. Ó Romové, ó chlapci..."

Významnou složkou romské kultury je hudba, která byla zároveň i způsobem obživy slovenských či maďarských Romů. V romské kapele hráli jen muži, většinou z jedné rodiny (otec - často i primáš, jeho bratři, synové, zeťové, švagrové) a byla nejméně čtyřčlenná. Základními nástroji byly housle, viola, basa nebo cimbál, klarinet. Hráli pro neromské obyvatelstvo na svatbách, křtinách, hostinách a pohřbech a za to dostávali peníze. Pro sebe hráli romské pomalé písně o těžkém životě, lásce, smutku, utrpení. Jak říká staré romské přísloví: „Gadžeske bašavav andro kan, Romeske andro jilo", tedy: "Neromům hraji pro poslech do ucha, svým (Romům) hraji pro srdce.“
Vesničtí muzikanti – jednotlivci - chodili hrát pod okna na housle, a hudba tak byla jen záminkou k žebrotě. Tzv. cikánskou šlechtu mezi muzikanty na přelomu 19. a 20. století tvořili kavárenští hudebníci. Tito muzikanti se téměř asimilovali a jejich potomci dodnes kladou důraz na hudební vzdělání svých dětí - děti studují na konzervatořích. Romští hudebníci byli odedávna dobře přijímáni majoritní společností. Bylo tomu tak v Uhrách a také na Slovensku, kde už od 15. století jsou zprávy o romských hudebnících (např. v roce 1489 hrál romský hudebník manželce uherského krále Matyáše Korvína, královně Beatrix, nebo další romský harfenista hrál u dvora anglické královny Viktorie). V Rusku museli být cigánští hudebníci na každé šlechtické slavnosti. I v rámci romské komunity patřili hudebníci k nejlépe hodnoceným osobám. Svědčí o tom romská přísloví: "Hudebník žije podle jiných zásad, než buran." "Hudebník nesáhne nikomu na čest, protože ví, co čest znamená." V romském folkloru se hrají jejich oblíbené písně, např. čardáš, také halgata a písně na přání.
Co se říká o romské hudbě? "Zůstávej tam, kde se zpívá - ďáblové zpívat nedovedou." "Když Rom neumí zpívat, umí alespoň tančit."

Osobnosti romské hudby současnosti
Věra Bílá je v mezinárodním hudebním světě považována za jednu z nejvýznamnějších soudobých umělkyň. Narodila se v roce 1954 v muzikantské rodině Giňů. Na svoji kapelu Kale upozornila v roce 1995, kdy vyšlo album Rom pop. V roce 1998, následovalo album Kale kalore. Věra Bílá byla uznávaná v koncertních sálech i klubech po celé Evropě a Severní Americe.
Antonín Gondolán se narodil se v muzikantské romské rodině ve Spišském Podhradí, žil pak v Čechách a hrál s orchestrem Gustava Broma, vystupoval v Semaforu, kam ho angažoval Ivo Havlík - a také hrál se skupinou Karla Gotta. Dokonce v roce 1967 dostal nabídku na angažmá od Franka Sinatry, kterou však odmítl. Se svými sourozenci založil skupinu bratří Gondolánových. Hráli spolu sedm let. Dnes organizuje v Praze koncerty, také vystudoval romistiku na Univerzitě v Nitře.
Ida Kelarová se narodila se jako dcera známého romského hudebníka Kolomana Bitta, je sestrou zpěvačky a houslistky Ivy Bittové. Studovala na Janáčkově konzervatoři v Brně, pak působila jako herečka a zpěvačka v brněnském divadle Husa na provázku. V roce 1982 se odstěhovala do Walesu, v roce 1988 odtamtud do Dánska a Norska. Koncertovala převážně sama, zpívala a doprovázela se na klavír. Vydala album My home is where I am (Můj domov je tam, kde jsem já). V roce 1995 se vrátila do Čech, nyní vystupuje s romskou skupinu Romano rat (Romská krev). vystupuje po celém světě.



Romskou kulturou se zabývá Muzeu romské kultury v Brně, byla zde vybudována sbírka romské výtvarné tvorby. Sbírka muzea se snaží především zdokumentovat myšlení a hodnotový systém československých Romů, její ojedinělost spočívá v tom, že odráží momentální nálady a niterné pocity autorů. Sbírka zahrnuje nejen malby a kresby, ale i dřevěné plastiky, sošky i keramiku, neboť Romové měli vždy úžasný vztah k hlíně. Romské výtvarné umění muzeum představilo v letech 1997-1998 na výstavě nazvané Svět očima Romů - E luma romane jakhenca. Ukázkou je obraz T. Červeňáka.



Romská literatura
Romskou literaturu představuje spisovatelka Elena Lacková, která se narodila v roce 1921 v romské osadě na východním Slovensku. Elena Lacková je autorkou románu Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou, ve kterém s humorem líčí své dětství i dospělost. Stala se první romskou studentkou Univerzity Karlovy. Román zaznamenala v romštině a přeložila do češtiny Milena Hübschmannová, která je zároveň autorkou romských pohádek pro děti. Další romskou spisovatelkou je Tera Fabiánová, která se narodila v roce 1930 v Žiharci v okrese Galanta, vyrůstala v "cikánské osadě", odkud odešla za prací do Prahy, kde žije dodnes. Ve svém díle vypráví, jak chodila do školy pouhé dva roky. Romským pohádkám se věnuje také spisovatelka Margita Reiznerová, narozená v roce 1945 na Slovensku, po válce žije v Čechách. Píše romským jazykem (do čeština byla přeložena například pohádka Kaľi, věnované patronce Romů svaté Kaľi).

A nyní ke keši samotné. Upozorňuji, že kvůli zničení původní skrýše došlo k mírné změně - umístění keše, vzoreček


Na úvodních souřadnicích keš nenajdete. U finálky se, prosím, chovejte pokud možno nenápadně, i když očím mudlů asi neuniknete, neboť se přece jenom jedná o typickou městskou keš. Pro výpočet finálky potřebujete správně určit tři údaje vztahující se k romské kultuře:
1. Datum Mezinárodního dne Romů: A.B.
2. Datum Mezinárodního dne romského jazyka:C.D.
3. Rok narození oderského spisovatele EFGH, který napsal svoji prvotinu „Na cikňi na bari, čarav tro voďori“. (M.Š.)
Vzoreček pro výpočet:
N 49. (A*B)+A. (C-C).(D*H)-1
E 017. (F*C)+B. F(H-E)(B-2)

Additional Hints (Decrypt)

Hgneq i bxvi - 150 pz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...