Voda

Keš je věnována nejhojnější, nejpřístupnější a nejprostudovanější ze všech chemických sloučenin, vodě. Vodě, která díky svým zajímavým, impozantním a v mnoha ohledech anomálním vlastnostem umožňuje život na Zemi.

Voda, chemickým vzorcem H₂O, je sloučenina vodíku a kyslíku. Za normální teploty a tlaku je to bezbarvá, čirá kapalina bez zápachu, v silnější vrstvě namodralá. V přírodě se vyskytuje ve třech skupenstvích - v pevném (sníh, led), v kapalném (voda) a v plynném (vodní pára). Voda, stejně jako země, vzduch a oheň, patří mezi čtvyři základní živly, popsané již ve starověku.

Chemické vlastnosti

Voda se účastní mnoha chemických reakcí, ať už jako reaktant (1) nebo jako produkt (2). Nejdůležitější funkcí vody v chemických reakcích je ale tvorba prostředí, ve kterém mohou mezi sebou látky reagovat. Ve vodném prostředí probíhá i většina chemických reakcí v živých organismech (lidské tělo tvoří asi 70 % vody, semena 10 %, rostliny kolem 90 % a někteří mořští živočichové jsou tvořeni i více než z 95 % vodou).
(1) 2H₂O + CaC₂ → Ca(OH)₂ + HC≡CH (z této rovnice pochází známé úsloví "kape ti na karbid")
(2) 2H₂ + O₂ → 2H₂O (stačí smíchat vodík s kyslíkem a iniciovat reakci - například škrtnutím zápalky u balónku naplněného vodíkem)

Rozpuštěné soli (zejména kationty Mg²⁺ a Ca²⁺) způsobují tvrdost vody, která je zdrojem tvorby vodního kamene. Tvrdost vody můžeme rozdělit na přechodnou a trvalou. Přechodnou tvrdost způsobují hydrogenuhličitany uvedených kationů a lze ji odstranit varem (dekarbonizací) (1). Trvalou tvrdost vody způsobují především sírany a varem odstranil nelze. K jejímu odstranění se využívá srážení pomocí zásad, například sody (2). Rozpustné hydrogenuhličitany a sírany se převedou na málo rozpustné uhličitany a tím se tvrdost vody odstraní.
(1) Ca(HCO₃)₂ → CaCO₃ + H₂O + CO2
(2) CaSO₄ + Na₂CO₃ → CaCO₃ + Na₂SO₄

Fyzikální vlastnosti

Mimořádné chemické a fyzikální vlastnosti vody jsou důsledkem geometrie její molekuly. Atomy v ní vázané nejsou uspořádány lineárně, ale chemické vazby mezi atomy svírají úhel 104,5 °. Díky tomu je molekula vody polární. S tím souvisí i vznik "vodíkových vazeb", slabých mezimolekulárních interakcí, které mají o jeden řád nižší energii než běžná kovalentní vazba. Díky nim má voda mnoho zajímavých a anomálních vlastností. 

Vysoká hodnota entalpií fázových přechodů. Vysoká hodnota výparné entalpie umožňuje efektivní ochlazování teplokrevných obratlovců prostřednictvím pocení - bez toho by nepřežili. Vysoká hodnota entalpie tání zase způsobuje to, že se na jaře led na rybníce drží i dlouho poté, co teploty vystoupali nad bod mrazu. Sluníčko musí dodat prostě veliké množství energie, aby led roztál.

Vysoká měrná tepelná kapacita. Snížení nebo zvýšení teploty vyžaduje dodání nebo odebrání velkého množství tepla. Jinak řečeno, voda si drží svoji teplotu zuby nehty. To způsobuje odlišné klima přímořských oblastí, kde jsou oproti vnitrozemí teplejší zimy a chladnější léta. Této vlastnosti se například využívá při transportu tepla, kdy nedochází k tak velkým ztrátám při jeho vedení.

Teplota varu. Bez vodíkových vazeb by voda byla za normálních podmínek plyn s velmi nízkou teplotou kondenzace (kolem -100 °C) a na naší planetě by život nebyl možný v podobě, v jaké ho známe.

Hustota. Vodíkové vazby způsobují nižší hustotu pevné fáze (u většiny ostatních látek je tomu naopak) a nejvyšší hustotu vody při 3,98 °C. Díky tomu plave led na vodě a voda o teplotě 4 °C se drží u dna - to je důležité pro přežití vodních organismů v zimě. Dalším důsledkem je eroze. Voda při mrznutí zvětšuje svůj objem a pokud se dostane do puklin ve skalách, dokáže je v průběhu času bez problému roztrhat. Ostatně to samé se děje i se silnicemi. Z malé puklinky v betonu se během pár let stane pořádná díra, o kterou si urazíte kolo u svého geovozidla, pokud si na rozbité silnici nedáte pozor :-).

Voda v přírodě

Voda tvoří přes 70 % povrchu Země (proto se Země při pohledu z vesmíru jeví jako modrobílá - modrá díky vodě a bílá díky mrakům. Většina vody na naší planetě je v podobě slané vody (97 %). Zbylá 3 % tvoří sladká voda v podobě ledovců (69 %), podzemní vody (30 %) a pouhé 1 % tvoří voda atmosférická a povrchová (jezera, řeky, mraky,...)

Zajímavost na závěr

Voda je sice základem života, ale pořád platí jedno univerzální pravidlo: "Každá látka je jedem, záleží pouze na dávce." Smrtelná dávka vody pro lidský organismus se pohybuje kolem 15 litrů.

A teď ke keši

Na úvodních souřadnicích ji nehledejte, pokud nechcete okusit vodu na vlastní kůži :-). Vyluštěné souřadnice vás dovedou na stage, kde se dozvíte finální souřadnice. Na stage na vás čeká šifra, proto přikládám ověřovátko, ve které se rovněž dozvíte hint pro hledání finále.

Stage je svým provedením netypická, ale myslím, že nebude problém ji najít. Finálová schránka je také zvláštního tvaru - doufám, že ho oceníte :-). Drží napevno, tak prosím opatrně! Stačí jen otevřít dvířka. Nezapomeňte si také před odlovem prohlédnout atributy.

Doufám, že se vám provedení keše bude líbit a keš pro vás nebude jen dalším zářezem na pažbě do počtu nalezených.

Ověření finálních souřadnic

Nápovědu pro luštění šifry v terénu naleznete zde

Tato keš patří do série Čtyři základní živly:

Voda
Oheň
Země
Vzduch (připravuje se)

5. 11. 2016 - došlo k terénním změnám (ještě před publikací). Samotný odlov to moc neovlivní, jen už to místo nevypadá tak hezky, jako v době umístění. V průběhu času bude zase prostředí obnoveno.

25. 11. 2016 - Vzhledem k tomu, že šifra v terénu dělala naprosté většině velké problémy (i když dle mého názoru v ní není nic nelogického ani zamotaného, nic co by se na místě nedalo vyluštit), přidávám nápovědu k luštění Stage, ať si finální schránku můžete odlovit bez problému na jeden zátah :-). Vzhledem k tomu o půl hvězdičky snižuji obtížnost.