Erdgeschichte/Geologie
Die Greifensteine verdanken ihre Entstehung den geologischen Gegebenheiten des Erzgebirges und sind somit maßgebend mit den Vorgängen der Bildung dieses Mittelgebirges verbunden. Die Ursprünge hierfür liegen rund 350 Mio Jahre zurück, im Karbon, einer Periode der Erdgeschichte, die im Wesentlichen für zwei Dinge verantwortlich zeichnet.
Dies ist zum einen die Bildung mächtiger Kohlesümpfe in deren Resultat letztlich die Bildung der heutigen Kohlelagerstätten der Region (z.B. Zwickauer Steinkohlerevier) erfolgte. Dieser Kohlesumpf-Gürtel zog sich vom Ruhrgebiet das Erzgebirge streifend bis nach Polen.
Zum anderen (und vor allem bedeutsam für die Greifensteine) setzte im Karbon die variskische Gebirgsbildung des Erzgebirges ein. Es entsteht ein mächtiges und kompliziert gebautes Decken- und Faltengebirge, welches von starken Verfaltungen und internen Überschiebungen gekennzeichnet ist. Die Zone, zu der das Erzgebirge zählt, bezeichnet man als Saxothuringikum.
Im weiteren erdgeschichtlichen Verlauf steigt nun flüssiges Vulkangestein (Magma), die Risse und Verwerfungen nutzend, aus dem Erdinneren auf, erkaltet unterhalb der Erdoberfläche aufgrund deutlich niedrigerer Temperaturen und erstarrt zu Granit mit zahlreich eingelagerten Erzgängen. Diese steinharte Kruste bildet den Granitstock des ersten Greifensteins. Im Zuge der Hebung der erzgebirgischen Pultscholle (Die Pultscholle ist eine besondere Form einer tektonischen Bruchscholle, die einseitig, entlang einer Bruchzone angehoben wurde, so dass das Gelände auf einer Seite relativ flach abfällt, während auf der anderen Seite, entlang des Bruches, ein starkes Gefälle vorliegt. Die dadurch entstehende Pultform gab dieser Gebirgsform ihren Namen.) stieg auch der entstandene Granitstock weiter auf. Im Laufe der Jahre wird er aufgrund erodierender Gesteinsschichten weiter freigelegt und nach oben gedrückt – der erste Granitfels war entstanden, zwölf weitere sollten folgen.
Die einst klassischen Felsen in konventioneller Form verdanken ihr heutiges Aussehen den einsetzenden und permanent weiter wirkenden chemischen und thermischen Verwitterungsprozessen. Diese ganz spezielle Gestaltausprägung bezeichnet man als Wollsack-Optik. Sie ist das Ergebnis der sogenannten Wollsack- oder Matratzenverwitterung. Hierbei entstehen durch chemische und physikalische Prozesse scheinbar einzelne Felsteile, die an den Kanten stark abgerundet wurden. Auf den ersten Blick scheinen die Greifensteine also aus vielen Einzelteilen zu bestehen, was aber tatsächlich gar nicht der Fall ist. Die optische Unterteilung betrifft nur die Hülle der Felsen, im Kern hingegen liegt noch immer der feste Granitstock.
Die Greifensteine definieren sich auch über eine Fülle von Mineralien und deren Varietäten, die aufgrund der ergiebigen Erzgänge nachgewiesen werden konnten. Mehr als 50 Minerale wurden hier entdeckt. Für einige gelten die Greifensteine als Typlokalität (Typlokalität ist der Ort, von dem ein Gestein oder Mineral für dessen erstmalige wissenschaftliche Beschreibung stammt.).
Nutzung des Areals
Das Gebiet der Greifensteine wurde nicht nur über die Jahrtausende durch geologische Prozesse sondern auch von Menschenhand bleibend verändert.
So wurde seit dem 15. Jhd. der Granit am Felsmassiv gebrochen und für Grenzsteine, Tür- und Grabsteine, Wassertröge, Viehtränken und in den Freiberger Amalgierwerken verwendet. Leider verschwanden durch die Steinbrucharbeiten bis 1923 sechs der Felsen auf ewig.
Jedoch hatte dies auch einen positiven Aspekt. Denn genau an jener Stelle wird beginnend 1846 Theater gespielt. Die faszinierende Kulisse der verbliebenen Felsen als Naturtheater wird auch heute noch vom Eduard-von-Winterstein-Theater Annaberg genutzt. In regelmäßiger Bespielung während der warmen Jahreszeit können sich Anhänger der Schauspielkunst in freier Natur auf 1.200 Sitzplätzen erfreuen.
/Quellen: wikipedia.org, greifensteine.com, greifensteine-erzgebirge.de/
Eure Aufgaben
1. Schaut euch vor Ort das Gestein aufmerksam an. Wählt eine geschützte Stelle ohne aufsitzende Moose und Flechten. Beschreibt den Greifensteingranit in Struktur und Oberflächenbeschaffenheit! Als optionaler Zusatz: Welches der Bilder (A-D) zeigt den Granit der Greifensteine?
2. Am Eingang des "Geldkellers" (Waypoint P1) erkennt ihr rechterhand einen ca. 25 cm langen Einschluss im Fels. Um welche geologische Besonderheit könnte es sich hier handeln? Gebt deren mögliche Entstehung und Eigenschaften (geometrische Form, Farbe, Oberflächenbeschaffenheit, Porösität, …) an!
3. Ausgehend von den Informationen im Listing und euren Beobachtungen vor Ort: Wie wird sich die Geologie der Greifensteine in erdgeschichtlich relevanten Zeiträumen (weiter)entwickeln?
4. (optional) Macht ein Foto von euch oder eurem GPS an einem der Felsen und fügt es eurem Log bei.
Eure Antworten schickt ihr uns bitte per Mail über unser Profil.
Ihr dürft sofort loggen. Falls etwas nicht stimmt, melden wir uns.
P.S. Dieser Cache ersetzt den gleichnamigen EC GC1RX96 von Tutuga, der vom Owner selbst am 24.10.2016 überraschend archiviert wurde. Wir glauben jedoch, dass zu den Greifensteinen zwingend ein EarthCache gehört, um diese sowohl geologisch wie auch geschichtlich einzigartige Felsformation vorzustellen. Das Original-Listing incl. Fragen wurde in konstruktiver Abstimmung mit dem Reviewer an den nunmehr anspruchsvolleren Vorgaben für EC’s orientiert und im Bereich Geologie ausgebaut.
Česká verze
Greifensteine jsou skalní útvar v Krušných horách, který se nachází v lesnaté oblasti mezi obcemi Ehrenfriedersdorf, Geyer, Jahnsbach a Thum na území města Ehrenfriedersdorf. Tam, de se dnes tyčí k obloze 7 žulových skal, jich před 200 lety stálo 13.
Historie Země / geologie
Greifensteine vděčí za svůj vznik geologickým podmínkám v Krušných horách a jsou proto rozhodujícím způsobem spojeny s procesy tvorby tohoto středohoří. Počátky tohoto procesu, který probíhal asi před 350 miliony let, spadají do období karbonu, tedy časového úseku historie Zemĕ, který je v podstatĕ zodpovědný za dvě věci. Tĕmi je na jedné straně vznik rozlehlých uhlelných močálů, z nichž se vytvořila dnešní uhelná ložiska v regionu (například černé uhelné pánve ve Zwickau). Tento pás uhlelných močálů se táhl od Porúří zasahujíc Krušné hory až do Polska. Na druhé straně (co je zvláštĕ důležité pro Greifensteine) začalo v karbonu hercynské vrásnění Krušných hor. Výsledkem je vznik mocného a složitého stropního a vrásčitého pohoří, které se vyznačuje silnými sklady a vnitřními tahy. Pásmo, do kterého Krušné hory patří, se nazývá Saxothuringikum. V dalším průbĕhu geologické historie stoupá z nitra zemĕ na povrch tekutá vulkanická hornina (magma) využívajíc při tom trhliny a zlomy, zchladí se pod zemským povrchem v důsledku výrazně nižších teplot a ztvrdne v podobĕ žuly s četnými ložisky rudné žíly. Tato jako kámen tvrdá kůra tvoří žulové patro prvního Greifensteinu. V průběhu zvedání krušnohorské stolové kry (stolová kra je speciální forma zlomové kry, která byla na jedné straně, podél zlomové zóny, nadzvednuta tak, že terén na jedné straně relativně pozvolna klesá, zatímco na druhé straně, podél zlomeniny, vykazuje silný spád . Takto vzniklý stolový tvar dal této hoře svůj název.) stoupá i již zmínĕné žulové patro. V průběhu let bylo v důsledku eroze kamenných vrstev dále obnažováno a tlačeno vzhůru – vznikla první žulová skála, dvanáct dalších mĕlo následovat. Kdysi klasické skály bĕžného tvaru vděčí za svou dnešní podobu postupnému a trvale pokračujícímu chemickému a tepelnému procesu zvětrávání. Tento velmi speciální tvarová forma se označuje jako optika „pytle s vlnou“. Je výsledkem tzv. pytlového nebo matracového zvětrávání. Přitom vznikají v důsledku chemických a fyzikálních procesů zdánlivě jednotlivé části skal, které jsou na hranách silně zaoblené. Na první pohled se tedy jeví Greifensteine jako útvar poskládaný z mnoha jednotlivých částí, což ve skutečnosti není tento případ. Optická oddělenost se vztahuje pouze na povrch horniny, v jádru se nachází stále pevná žulová deska. Greifensteine se vymezují také nepřeberným množstvím minerálních látek a jejich rozmanitostí, které mohly být doloženy díky četným rudným žilám. Bylo zde objeveno více než 50 druhů minerálů. U některých z nich jsou Greifensteine považovány za typovou lokalitu (typová lokalita je místem, ze kterého pochází prvotní vědecký popis nerostu nebo minerálu.).
Využití oblasti
Oblast Greifensteine byla v průbĕhu tisíciletí měněna nejen geologickými procesy, ale i lidskou rukou. Od 15. století byla na skalním masivu tĕžena žula a využívána k výrobĕ hraničních kamenů, dveřních a náhrobních kamenů, vodních koryt, žlabů pro dobytek a také jako surovina v továrnĕ na výrobu amalgámu ve Freiberku. V důsledku tĕžby bohužel zmizelo do roku 1923 šest skal navždy. Nicméně to mĕlo také pozitivní aspekt. Přesně na tomto místĕ se totiž hraje od roku 1846 divadlo. Fascinující kulisu zbývajících skal vyžívá dodnes coby přírodní divadlo Eduard-von-Winterstein-Theater Annaberg (divadlo Eduarda von Wintersteina z Annaberku). V pravidelných představeních během teplého ročního období se mohou stoupenci hereckého umĕní těšit na 1200 míst ve volné přírodě.
/Zdroje: wikipedia.org, greifensteine.com, greifensteine-erzgebirge.de/
Vaše úkoly
1. Prohlednĕte si přímo na místě pozorně skálu. Vyberte si chráněné místo bez pokryvu mechů a lišejníků. Popište strukturu a povrch (texturu) greifensteinské žuly! Jako volitelný dodatek: Který z obrázků (A-D) ukazuje žulu z Greifensteine?
2. U vchodu do sklepa "peněz" (Waypoint P1) uvidíte po své pravici cca 25 cm dlouhý záhyb ve skále. O jakou geologickou zvláštnost by se zde mohlo jednat? Udejte její možný vznik a vlastnosti (geometrický tvar, barvu, vlastnosti povrchu, pórovitost, ...)!
3. Na základě informací uvedených v popisu a vašeho pozorování na místě: Jak se bude geologie Greifensteine nadále vyvíjet v příslušných obdobích vývoje zemĕ?
4. (volitelné) Vyfoťte sebe nebo svou polohu GPS na jedné ze skal a přidejte údaj do svého „logu“ (přihlášení).
Vaše odpovědi nám prosím zašlete mailem prostřednictvím našeho profilu. Můžete okamžitě „nalogovat“. Pokud něco není v pořádku, budeme Vás kontaktovat.
PS: Tato cache nahradí stejnojmennou ES GC1RX96 od Tutuga, který byl samotným vlastníkem 24.10.2016 překvapivĕ archivován. My se však domníváme, že Greifensteine nutně přísluší EarthCache, aby aby mohl být tento geologicky i historicky unikátní skalní útvar představen. Původní Listing (popis) včetnĕ otázek byl vytvořen po konstruktivní konzultaci s recenzentem v oblasti geologie a orientován na náročné požadavky Evropského společenství.
