Palisa Johann
7.12.1848 - 2.5.1925
astronom
Johann Palisa byl rakouský astronom slezského původu, jenž vešel ve známost díky objevení 122 planetek a také díky vydání hvězdných map.
Narodil se jako nejstarší syn obchodníkovi s obilím Františkovi Palisovi a jeho manželce Kateřině. Maturitu úspěšně složil v roce 1866 na opavském gymnáziu, kde se již projevily jeho matematické schopnosti. Během studií matematiky a astronomie na vídeňské univerzitě vypomáhal na vídeňské hvězdárně Karlu von Littovi, Edmundu Weisovi, kteří jej spolu s ředitelem hvězdárny Theodorem von Oppolzerem uznávali a obdivovali. Díky svým příznivcům se stal v roce 1870 asistentem vídeňské hvězdárny. O rok později nastoupil místo astronoma na hvězdárně ve švýcarské Ženevě, ale záhy na doporučení zmíněného E. Weise roku 1872 přijal místo vedoucího hvězdárny v chorvatské Pule.
Stal se prvním astronomem, kterému se podařilo objevit více než 50 planetek. Na rozdíl od jiných badatelů mu více záleželo na zajištění a spolehlivém určení dráhy nově nalezených nebeských těles, neboť mnoho z nich bylo ztraceno ještě předtím, než se podařilo zjistit parametry oběžné dráhy.
Společně s Maxem Wolfem v Heidelbergu vytvořil mimo jiné první hvězdný atlas pro hledání a identifikaci, ale také pro potřeby astrofyziky. Později vznikly fotografické Wolf-Palisovy hvězdné mapy na 210 listech.
Mezi jeho zájmy, kromě astronomie patřila i cyklistika, ve které se stal dokonce předsedou Klubu vídeňských mužů-jezdců.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Posloupnost O, B, A, F, G, K, M, L, T se používá v astrofyzice ke:
1. klasifikaci povrchů planetek
2. klasifikaci planetárních atmosfér
3. klasifikaci kometárních jader
4. klasifikaci exoplanet podle jejich hmotnosti
5. klasifikaci povrchové teploty hvězd (jejich „barvy“)
B) Jaká je hvězdná velikost Slunce pro pozorovatele na Zemi?
6. –26,7
7. –28,2
8. –22,5
9. –29,3
0. –21,4
C) Jak je dlouhý hvězdný den na Měsíci?
1. 27,3 pozemských dnů
3. 29,4 pozemských dnů
5. 30 nebo 31 pozemských dnů
7. 25,5 pozemských dnů
9. 365 hodin
D) Kam bude mířit rotační osa Země v roce 14 000 našeho letopočtu?
2. poblíž hvězdy Rigel
4. v okolí nebude žádná jasná hvězda
6. stále poblíž Polárky (Severky)
8. poblíž hvězdy Vegy
0. poblíž hvězdy Sirius
Kontrolní součet 20
Výpočet
N 49°53.(B-A-C)(D-A)(D+C)'
E 14°44.(B-A)(A)(B)'