Něco málo nesouvislých výkřiků o znojemském geocachingu a místních kačerech. Jejich počty řidké jsou jako zuby indiánské stařeny. Ale co nám počtem schází na kolegy z Třebíče, nebo Brna, to doženeme svými specifiky. Jako nos mezi očima ční na trůnu Boris, který je takovým šamanem místní komunity a zakladatelem tohoto hnutí v našich končinách. Jen o krůček zpět je další z dinosaurů a otců zakladatelů – pán Zdeněk z Citonic. A aby tato dvojice neusnula na vavřínech, dovolím si doplnit dalšího mušketýra z dřevních začátků – Jana učitele, který už toho také hodně zažil. Některý z nich počmáral posed myslivcům, některý ustřihnul rybářům vlasec, ale kdo z nás někdy nestál na šikmé ploše? Stejně do toho jde znovu a znovu.
A pak následují další – ti služebně mladší. Místo aby si v lékárně koupili jed na krysy a prosadili se touto méně humánnější cestou, tak kolegy válcují honibodstvím a počtem odlovených keší. Na pomyslném žebříčku nejvýše stojí David ze Šumné. Jeho nejvýraznější období sice odvály nové události a největší sláva pominula, ale všichni věříme, že se vrátí zpět na výsluní. Dalším koho bych zmínil je vrchní objednatel stavebního materiálu, který však již na tuto funkci rezignoval. Naštěstí ne na zakládání krabiček, v čemž vévodí celé naší komunitě. Všichni jistě poznali ochránce hokejové svatyně lvů z Retzu. Tím kdo má na starosti počty řidičů nejen nákladních vozů a loví se svoji ženou, je Radim. A tak bych mohl asi pokračovat ještě hodně dlouho. Ale těch postaviček, které hýbou naší hrou, už zase tolik není. Já bych rád věřil, že se naše počty ještě trošku víc rozšíří.
No tak jsme trošku probrali ten náš znojemský rybníček a ti bystřejší z vás už jistě vědí Who is who. Tak nezbývá než vyrazit pro další bodík do sbírky. Good Luck 
.