T. J. Sokol Telc (026) Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
T. J. Sokol Telč
Z historie Sokola v Telči
Již v roce 1871 se snažili někteří uvědomělí občané založit tělocvičný spolek. Po zamítnutí se rozhodli pro název spolku Sokol-hasič. Němečtí hasiči měli již svůj spolek a postavili si novou budovu - dnešní "Hasičský dům". CK hejtmanství v Dačicích povolilo v roce 1872 činnost spolku s názvem "Tělocvičná jednota Sokol". Náplní cvičení byly jen hasičské průpravné cviky se stříkačkami, hadicemi, se žebříkem a pochodová cvičení se zátěží. Tělocvična nebyla, cvičilo se jen na větších zahradách.
V roce 1874 požádal Jan Mládek, tehdejší ředitel reálky a velmi pokrokový pedagog, Dr. Miroslava Tyrše, náčelníka Sokola pražského o přidělení "substituta", který by zavedl v Telči tělocvik. Na jeho doporučení se jím stal mladý lékař Emanuel Krupička, místonáčelník Sokola pražského a Tyršův velmi blízký spolupracovník. Ten pak v letech 1874-1888 na reálce vyučoval tělocvik. Zaučoval i svého zástupce - Jeronýma Šašecího. Zavedl v Telči tehdy neobvyklou věc - koupání a plavání v rybnících. Po vzoru sokolském kladl důraz na souběžné pěstování ducha, výchovy mravní a tělesného rozvoje.
V roce 1877 se stal náčelníkem spolku Sokol - hasič a zavedl pravidelná cvičení. K tomuto účelu byla dočasně zapůjčena tělocvična reálky. Sokolské uvědomění vzrůstalo, přibývalo členů, spojení s hasičskou jednotou přestalo fungovat.
Dne 26. řijna 1890 se splnilo přání Sokolů o osamostatnění, toto datum je nadále považováno za začátek Sokola v Telči. Dosavadní Sokol - hasič byl rozdělen na "Tělocvičnou jednotu Sokol v Telči" a "Sbor dobrovolných hasičů v Telči." Cvičit se začalo v měšťanské škole (kasárnách), kde byla věnována pozornost tělovýchově živnostenského dorostu. Cvičení vedl František Příhoda, klempíř, později Rostislav a Bohumil Magni.
|
Cvičení žen v roce 1910
|
Průvod sokolů na náměstí r. 1926
|
Alegorický obraz v roce 1928
|
|
|
|
V roce 1900 bylo zvoleno družstvo pro výstavbu tělocvičny. Peníze se získávaly sbírkami, pořádáním tanečních i jiných zábav, předváděním divadelních her. Po prohlídce tělovýchovných zařízení v okolí i v Praze, vypracoval telčský stavitel Ludvík Srb zdarma plány na stavbu. Zohlednil přitom jak požadavky cvičitelského sboru, tak přání obce získat stálou jevištní scénu. Vypracované plány věnoval Družstvu pro vystavění Sokolovny v Telči. Jednalo se o půdorysné plány v měřítku 1 : 100, které zachycovaly základy , přízemí , 1. patro a krov . V měřítku 1 : 50 kancelář provedla 2 příčné řezy, pohled na budovu a celkovou situaci. Dále kancelář vyhotovila zobrazení definitivní úpravy fasády, pohled na část průčelí s freskou Blaník, pohled na průčelí a zadní část budovy, situační nákres pozemku, celkový pohled na budovu od rohu Hotelu u nádraží, kavalírní pohled na nároží a boční křídlo s předpokládanou parkovou úpravou. Přesto se však z hlediska exteriéru nejedná o definitivní podobu, jaké se sokolovně dostalo.
Na základě opisu zjišťujeme, že zednické práce na sokolovně provedla Stavitelská kancelář Stanislava Srba, celková částka za stavbu činila 42 744,78 Kč. Z rozpočtu na dodání sklad se dovídáme, že zasklení provedla firma K. Cejnar, nást. K. Francl, obchod sklem a porcelánem v Telči v celkové ceně 7 394,12 Kč. Klempířské práce byly dílem klempíře Františka Příhody, jinak místostarosty tělocvičné jednoty a stály 292 Kč.
Ze zápisu 5. září 1922 vyplývá, že jednota celé prázdniny necvičila, protože většina členů pracovala na stavbě sokolovny.
Slavnostní otevření se uskutečnilo až 19. července 1925. Stavba ovlivněná prvky kubizmu a art-deco, má dekorativní pojetí fasády, z níž vyniká alegorický sgrafitový obraz s názvem Blaník z roku 1924. Autorem sgrafita byl významný telčský malíř a grafik.
Stavba byla zahájena v roce 1922 a cvičit se v ní začalo roku 1924. Dne 25. května 1924 se konala velká tělocvičná akademie na počest 75 let bratra Dr. Emanuela Krupičky, spolupracovníka Dr. Tyrše a spoluzakladatele Sokola Telč.
|
Sokolovna - pohled od "Hotelu u nádraží"
|
Sokolovna - stavba - pohled od fotbalového hřiště
|
|
|
|
Srb - plán sokolovny - pohled od "Hotelu u nádraží"
|
Sokolovna - kopání základů - pohled ze ZŠ
|
|
|
V dalších letech postupně docházelo ke zvyšování počtu členů Sokola Telč. Výroční zpráva z roku 1939 uvádí, že jednota měla 288 členů. 19. března 1941 uspořádala jednota tělocvičnou akademii. Souhlas s pořádáním udělil hejtman Křepela listem z 19. března 1941, ve kterém byla poznámka "Účast neárijců vyloučena". 12. dubna 1941 byl telčský Sokol rozpuštěn. Vedení Sokola převedlo majetek na Sportovní klub Telč. Zápisy z válečných let 1941 a 1945 se nezachovaly.
V průběhu druhé světové války byli popraveni dva sokolové - Karel Pospíchal 17. června v Brně a Emanuel Müller 16. října 1944 v Brandenburgu. V koncentračním táboře Osvětim zemřeli Josef Beneš, František Beran, Karel Blažek, Josef Fišer, Zdeněk Neumann a Bohumil Norek , v koncentračním táboře v Rewalu zemřel Ludvík Hahn. Dále bylo uvězněno 33 telčských sokolů (30 mužů a 3 ženy), kteří se vrátili po válce do Telče.
K obnovení činnosti Sokola Telč došlo až po ukončení 2. světové války. Oficiální datum obnovení činnosti bylo k datu 21. června 1945. Na základě dekretu prezidenta republiky 81 Sb. z 25. září 1945 byl zrušen výmaz majetku telčské jednoty z pozemkové knihy a jednotě Sokol Telč byla přepsána sokolovna a cvičiště. XI. všesokolského sletu konaného v Praze (prvního poválečného) se zúčastnily celky mužů, žen i dorostu. V dalším období docházelo v rámci celé republiky k přípravě sjednocování tělovýchovných organizací. V roce 1957 reorganizací tělovýchovy byl Sokol Telč zrušen.
|
Sportovní hala - vně
|
Sportovní hala - uvnitř
|
|
|
Dne 28. června 1991 byla na ustanovující schůzi znovu obnovena Tělocvičná jednota Sokol Telč a ustanoven výbor pod vedením starostky Marie Pospíchalové. Dne 23. prosince 1991 „Dohodou o navrácení majetkových práv", byl Sokolu Telč vrácen majetek, který byl zatím ponechán k užívání SK Telč.
V roce 2000 ČOS Praha odkoupila sportovní halu a Sokol Telč byl pověřen jejím správcovstvím. Současně převzal i sokolovnu. V roce 2007 ČOS darovala TJ Sokol Telč sportovní halu. V roce 2010 byla sokolovna prohlášená za kulturní památku ČR.
V současné době je budova sokolovny pronajímána společnosti Armagedon, s.r.o. za účelem provozování restaurační a kulturní činnosti. Sportovní hala slouží výlučně pro sportovní činnosti.
Dnes vedou jednotu starosta Ing. Ivan Křen, místostarosta Tomáš Mejdrech, náčelnice Emilie Drdácká a jednatelka Alena Bláhová. Jednota má v současné době 317 členů, z toho 126 dospělých a 191 dětí. Naši členové se věnují sportu v oddílech moderní gymnastiky, všeobecné gymnastiky, judo, karate, aikido, kickboxu, badmintonu, sálové kopané. tenisu, cvičení rodičů a dětí a teamgymnu. Naši nejmenší sportovci pak získávají základní pohybové dovednosti v oddělení cvičení rodičů a dětí.
K vlastní keši:
Pokud si chcete ušetřit čas při hledání keše, doporučuji si předem podrobně přečíst listing keše a zjistit odpovědi na otázky, které budou následovat na stanovištích. Vlastní hledání bude poměrně rychlé a pokud se dobře připravíte, nebude potřebovat ani datové přenosy.
Stage 1:
N 49° 10.968' E 015° 27.724'
Písmenu A přiřaďte počet sokolů, kteří zahynuli běhen druhé světové války.
Písmenu B přiřaďte ciferaci počtu písmen celého jména autora sgrafita, před kterým stojíte.
Na sgrafitu vlevo dole je umístěn letopočet ve tvaru CDEF. Určete tyto hodnoty písmen C, D, E, F.
Stage 1A:
N 49° 11.026' E 015° 27.440'
Pokud nejste opravdu dobrými znalci historie Telče, doporučuji navštívit blízký hřbitov a podívat se na seznam hrobů význačných osobností. Ověřite správnost jména autora sgrafita.
Kontrolní součet:
A + B + C + D + E + F = X
Ciferace čísla X je rovná 1.
Pokud Vám nevyšla kontrola, hledejte chybu s velkou pravděpodobností na stanovišti 1A.
Na dalších stanovištích budete mít problém s gps-signálem, využijte hintu, který by Vás měl dobře nasměrovat.
Stage 2:
N 49° (C+D).(A)(B+E)(B-C+E)' E 015° (A+B+D+E+F).(E+F)(B+C+F)(D-E-F)'
Zde hledejte pomůcku, která Vám umožní překonat poslední nástrahy při hledání keše. Písmenu G přiřaďte počet otvorů v této pomůcce.
Stage final:
N 49° (A+E-G).(A)(F+G)(B+F)' E 015° (A+B+D+E+F).(D-F+G)(B-C+E+F+G)(C+E-G)'
V kešce naleznete razítko a samolepky. Ty jsou potřebné pro hru, kterou Sokol v rámci projektu připravil. Zájemci si mohou vzít samolepku (1 kus na hráče) nebo si otisknou razítko do hrací karty. Jako ve všech keškách sokolské série, jsou i zde větší dřevěné placky, které si můžete brát bez výměny. Pro každého pochopitelně zase jenom jeden kus. Razítko prosím neberte, je součástí kešky. Dále jsou zde tematická CWG. Ta jsou určena k výměně kus za kus.
Přeji úspěšný lov a velmi Vás prosím, buďte opatrní při vyzvedávaní a vracení cache. Pečlivě se rozhlédněte, zda-li Vás nikdo nepozoruje.
Před odchodem uveďte vše do původního stavu, ať nám tato cache dlouho vydrží.
Poděkování:
· 23jasi a vlasem za konzultace při přípravě kešky a také za Betatest
· panu Pavlu Kaupovi za poskytnutí historických fotografií
· panu Radkovi Stejskalovi za cenné rady a zpracování grafického návrhu razitka a geocoinů
· p. Bláhové a p. Drdáckému za zapůjčení materiálů T. J. Sokol Telč a za obstarání a montáž schánky keše
- Mgr. Evě Kaupové za zapůjčení diplomové práce o T. J. Sokol Telč
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.
Sokolská hra je prodloužena do 28.10.2018
Additional Hints
(Decrypt)
Fg_2: an ebuh mqv, 5 pz anq mrzv
Svany: mn qirezv, wr bqrzxahgb