Václavka (Armillaria)

Rod václavka patří mezi stopkovýtrusé houby, do řádu pečárkotvarých (Agaricales). V našich lesích můžeme najít několik podobných druhů, které jsou od sebe okem jen těžko rozpoznatelné, nejčastěji se jedná o václavku smrkovou (Armillaria solidipes, syn. A. ostoyae).

Výskyt: Václavky rostou ve větších či menších trsech, skupinách, ojediněle i samostatně na jehličnatých a listnatých stromech i keřích, nejčastěji je najdeme na mrtvém dřevě. Žijí saproparazitickým způsobem života, nejvíce bývají poškozeny smrkové monokultury, na kterých způsobují vážné problémy.

Rostou ojediněle již od června, ale nejčastěji je najdeme až s příchodem chladnějšího podzimního počasí, typicky od období kolem svatého Václava (28. září), z čehož pochází i jejich název.

Popis: Klobouk je v různých odstínech hnědé, žlutohnědé až medově hnědé, s šupinkami. Lupeny i třeň mají podobnou, avšak lehce světlejší barvu. Výtrusný prach je bílý, přičemž jsou dospělé plodnice často poprášené od vedlejších hub, což může méně znalý houbař zaměnit za plíseň.

Použití: Všechny druhy václavek jsou jedlé po dobré teplené úpravě (alespoň 20 minut). Syrové nebo nedostatečně upravené václavky mohou způsobit zažívací potíže. V našich zemích jsou běžně sbírány a konzumovány bez rozlišování jednotlivých druhů. Mezi oblíbené pokrmy z václavek patří například houbový guláš. Oblíbené je také nakládání do octa, na což se hodí hlavně mladé plodnice.

Lze rozdělit do tří skupin - bezprstenné druhy, druhy s bílým velem a druhy se žlutým velem.

Václavka bezprstenná (Armillaria socialis, syn. A. tabescens)

Jedná se o vzácný druh bez prstenu, rostoucí trsnatě v lužních a dubových lesích. Je zařazena v Červeném seznamu v kategorii ohrožený druh.

Václavka bažinná (Armillaria ectypa)

Jedná se o velmi vzácný druh bez prstenu, rostoucí jednotlivě na podmáčených loukách a rašeliništích. Je to kriticky ohrožený druh, jehož konzumace je zakázaná.

Václavka smrková (Armillaria solidipes, syn. A. ostoyae)

Nejhojnější druh václavky v ČR. Roste na smrčinách, kde způsobuje velké škody. Klobouk je typicky koncentricky tmavě hnědě až černě šupinatý, prsten je masitě vatovitý, bílý. Václavka smrková patří mezi nejstarší a největší organismy na Zemi, v oregonských Modrých horách byla nalezena václavka o přibližném stáří okolo 2800 let. Její podhoubí zaujímá 9 km² a mohlo by vážit přes 600 tun.

(pro více informací - časopis Příroda 7-8/2015 DNA obrněné proti času)

Václavka severská (Armillaria borealis)

Tento méně častý druh roste na listnatých i jehličnatých stromech. Má světle hnědý šupinkatý klobouk a pomíjivý žlutavý až okrový prsten.

Václavka obecná (Armillaria mellea)

Roste hojně v teplejších oblastech, především na listnáčích včetně ovocných stromů. Má medově hnědý klobouk se žlutohnědými šupinami a na třeni žlutý prsten.

Václavka hlíznatá (Armillaria gallica, syn.A. bulbosa) a václavka cibulkotřenná (Armillaria cepistipes)

Jedná se o obtížně rozeznatelné druhy.

Zdroje:

http://www.houbareni.cz/houba.php?id=147

https://cs.wikipedia.org

Příroda 7-8/2015 DNA obrněné proti času

A teď ke keši: 

Keš na úvodních souřadnicích nehledejte, najdete ji po vyluštění tohoto jednoduchého úkolu:

• Jana nešla do lesa o víkendu a šla s přítelem, který se nejmenuje Miloš.
• Kačka a Eva si udělaly výlet na houby o víkendu.
• Pár, který našel 20 kusů hub, je našel v neděli a v blízkosti nebyl žádný strom.
• Žampiony se nejlépe hodí pod maso nebo na smaženici.
• Kačka našla bedly nebo václavky nebo žampiony.
• Tomáš hledá houby nejraději sám, proto ani dnes neudělal výjimku (ještě by mu to slečny vysbíraly, protože má pár dioptrií a houby najde, jen pokud o ně zakopne).
• Hanka našla plnou tašku hub v lese v mechu.
• Miloš jedl dušené houby pod masem.
• Václavky rostly na pařezu a ten, kdo je našel, je našel v pondělí a našel jich plný košík.
• Hanka není odbornicí ve sbírání hub, proto se mohlo stát, že do košíku hodila nějakou tu nejedlou houbu.
• Václavky našel kluk a nedělal z nich houbové řízky.
• Ten, kdo našel houby, které rostly pod smrky, jich našel 12 kusů a udělal je na másle.
• Eva houby podusila a hodila je pod maso.
• Ve čtvrtek nebyl houbařský den, nikdo nenašel ani prašivku.
• Z hořčáků byla polévka, která však nebyla k snědku (hořčáky se přece nejí)
• Michal má nejradši smaženici, kterou si dá nejradši v pátek nebo v neděli.
• Dana houby nesbírala v úterý a našla tolik, kolik se jí vlezlo do náruče a udělala z nich houbové řízky.
• Smaženice je nelepší z praváků.
• Pod břízami rostly křemenáče.
• Na louce nerostou stromy. 

A) Který den v týdnu našla houby Dana?

• v pondělí (A=5)
• ve středu (A=6)
• ve čtvrtek (A=7)
• v pátek (A=8)

B) Jaké houby našel Miloš?

• praváky (B=1)
• křemenáče (B=2)
• žampiony (B=3)
• václavky (B=4)

C) Co mohl udělat z hub Tomáš?

• houbové řízky (C=1)
• smaženici (C=2)
• osmažil je na másle (C=3)
• houbový guláš (C=4)

D) Kde mohla najít houby Jana?

• na kraji lesa ve křoví (D=1)
• na louce (D=2)
• v lese v mechu (D=3)
• pod smrky (D=4)

E) Kde rostly bedly?

• na kraji lesa ve křoví (E=3)
• na pařezu (E=4)
• pod smrky (E=5)
• pod břízami (E=6)

  

N 49°42.ABC

E 018°15.DEF

 

Přejeme bohatý úlovek!