Václavka (Armillaria)
Rod václavka patří mezi stopkovýtrusé houby, do řádu pečárkotvarých (Agaricales). V našich lesích můžeme najít několik podobných druhů, které jsou od sebe okem jen těžko rozpoznatelné, nejčastěji se jedná o václavku smrkovou (Armillaria solidipes, syn. A. ostoyae).
Výskyt: Václavky rostou ve větších či menších trsech, skupinách, ojediněle i samostatně na jehličnatých a listnatých stromech i keřích, nejčastěji je najdeme na mrtvém dřevě. Žijí saproparazitickým způsobem života, nejvíce bývají poškozeny smrkové monokultury, na kterých způsobují vážné problémy.
Rostou ojediněle již od června, ale nejčastěji je najdeme až s příchodem chladnějšího podzimního počasí, typicky od období kolem svatého Václava (28. září), z čehož pochází i jejich název.
Popis: Klobouk je v různých odstínech hnědé, žlutohnědé až medově hnědé, s šupinkami. Lupeny i třeň mají podobnou, avšak lehce světlejší barvu. Výtrusný prach je bílý, přičemž jsou dospělé plodnice často poprášené od vedlejších hub, což může méně znalý houbař zaměnit za plíseň.
Použití: Všechny druhy václavek jsou jedlé po dobré teplené úpravě (alespoň 20 minut). Syrové nebo nedostatečně upravené václavky mohou způsobit zažívací potíže. V našich zemích jsou běžně sbírány a konzumovány bez rozlišování jednotlivých druhů. Mezi oblíbené pokrmy z václavek patří například houbový guláš. Oblíbené je také nakládání do octa, na což se hodí hlavně mladé plodnice.
Lze rozdělit do tří skupin - bezprstenné druhy, druhy s bílým velem a druhy se žlutým velem.
Václavka bezprstenná (Armillaria socialis, syn. A. tabescens)
Jedná se o vzácný druh bez prstenu, rostoucí trsnatě v lužních a dubových lesích. Je zařazena v Červeném seznamu v kategorii ohrožený druh.
Václavka bažinná (Armillaria ectypa)
Jedná se o velmi vzácný druh bez prstenu, rostoucí jednotlivě na podmáčených loukách a rašeliništích. Je to kriticky ohrožený druh, jehož konzumace je zakázaná.
Václavka smrková (Armillaria solidipes, syn. A. ostoyae)
Nejhojnější druh václavky v ČR. Roste na smrčinách, kde způsobuje velké škody. Klobouk je typicky koncentricky tmavě hnědě až černě šupinatý, prsten je masitě vatovitý, bílý. Václavka smrková patří mezi nejstarší a největší organismy na Zemi, v oregonských Modrých horách byla nalezena václavka o přibližném stáří okolo 2800 let. Její podhoubí zaujímá 9 km2 a mohlo by vážit přes 600 tun.
(pro více informací - časopis Příroda 7-8/2015 DNA obrněné proti času)
Václavka severská (Armillaria borealis)
Tento méně častý druh roste na listnatých i jehličnatých stromech. Má světle hnědý šupinkatý klobouk a pomíjivý žlutavý až okrový prsten.
Václavka obecná (Armillaria mellea)
Roste hojně v teplejších oblastech, především na listnáčích včetně ovocných stromů. Má medově hnědý klobouk se žlutohnědými šupinami a na třeni žlutý prsten.
Václavka hlíznatá (Armillaria gallica, syn.A. bulbosa) a václavka cibulkotřenná (Armillaria cepistipes)
Jedná se o obtížně rozeznatelné druhy.
Zdroje:
http://www.houbareni.cz/houba.php?id=147
https://cs.wikipedia.org
Příroda 7-8/2015 DNA obrněné proti času
A teď ke keši:
Keš na úvodních souřadnicích nehledejte, najdete ji po vyluštění tohoto jednoduchého úkolu:
Kačka, Hanka, Dana, Eva, Jana, Alena, Tomáš, Michal a Miloš se vydali na houby. Každý však šel jiný den v týdnu (kromě dvou párů kluk-holka, kteří našli houby společně a pak je i společně snědli), každý našel jiný typ hub a na jiném místě a také jiný počet hub a udělal z nich jiné jídlo. Mohlo se stát, že některý houbař nenašel ani prašivku. Víte, že:
-
Jana nešla do lesa o víkendu a šla s přítelem, který se nejmenuje Miloš.
-
Kačka a Eva si udělaly výlet na houby o víkendu.
-
Pár, který našel 20 kusů hub, je našel v neděli a v blízkosti nebyl žádný strom.
-
Žampiony se nejlépe hodí pod maso nebo na smaženici.
-
Kačka našla bedly nebo václavky nebo žampiony.
-
Tomáš hledá houby nejraději sám, proto ani dnes neudělal výjimku (ještě by mu to slečny vysbíraly, protože má pár dioptrií a houby najde, jen pokud o ně zakopne).
-
Hanka našla plnou tašku hub v lese v mechu.
-
Miloš jedl dušené houby pod masem.
-
Václavky rostly na pařezu a ten, kdo je našel, je našel v pondělí a našel jich plný košík.
-
Hanka není odbornicí ve sbírání hub, proto se mohlo stát, že do košíku hodila nějakou tu nejedlou houbu.
-
Václavky našel kluk a nedělal z nich houbové řízky.
-
Ten, kdo našel houby, které rostly pod smrky, jich našel 12 kusů a udělal je na másle.
-
Eva houby podusila a hodila je pod maso.
-
Ve čtvrtek nebyl houbařský den, nikdo nenašel ani prašivku.
-
Z hořčáků byla polévka, která však nebyla k snědku (hořčáky se přece nejí)
-
Michal má nejradši smaženici, kterou si dá nejradši v pátek nebo v neděli.
-
Dana houby nesbírala v úterý a našla tolik, kolik se jí vlezlo do náruče a udělala z nich houbové řízky.
-
Smaženice je nelepší z praváků.
-
Pod břízami rostly křemenáče.
-
Na louce nerostou stromy.
A) Který den v týdnu našla houby Dana?
- v pondělí (A=5)
- ve středu (A=6)
- ve čtvrtek (A=7)
- v pátek (A=8)
B) Jaké houby našel Miloš?
- praváky (B=1)
- křemenáče (B=2)
- žampiony (B=3)
- václavky (B=4)
C) Co mohl udělat z hub Tomáš?
- houbové řízky (C=1)
- smaženici (C=2)
- osmažil je na másle (C=3)
- houbový guláš (C=4)
D) Kde mohla najít houby Jana?
- na kraji lesa ve křoví (D=1)
- na louce (D=2)
- v lese v mechu (D=3)
- pod smrky (D=4)
E) Kde rostly bedly?
- na kraji lesa ve křoví (E=3)
- na pařezu (E=4)
- pod smrky (E=5)
- pod břízami (E=6)
F) Co udělala z hub Alena?
- houbové řízky (F=0)
- nic (F=1)
- podusila je pod maso (F=2)
- guláš (F=3)
N 49°42.ABC
E 018°15.DEF
Přejeme bohatý úlovek!