Příchod Němců do Krakovan
V dosavadním průběhu celé války byly Krakovany u Týnce nad Labem v okrese Kolín celkem klidnou vsí. Válka zde byla vnímána kromě povinností jen díky občasným průjezdům německých kolon, nebo nějakou tou vyhláškou. Tato “pohoda” trvala až do května roku 1944. Počátkem měsíce kdy začínaly rozkvétat ovocné stromy se zde 4.května objevily osobní vozidla s německými vojáky, kteří se začali zajímat o oblast při chrčické silnici na rozhraní katastrů tří obcí – Krakovan, Uhlířské Lhoty a Labských Chrčic. Dochází k prvním průzkumům terénu. Již 22.května byly německými ubytovateli zajišťovány byty.V dalších dnech se do Krakovan stěhovaly první německé soldatesky a nutno poznamenat, že se změnil tamní poklidný život. Jelikož vyprázdněné budovy nestačily, zabraly se dále dvě třídy obecné školy. Jelikož i toto bylo stále nedostačující zabírala se ještě každá lepší místnost v obci a jejich majitelé se musí uskrovnit.
Výstavba radarové stanice
Na výše uvedených místech mimo ves byla urychleně zahájena výstavba radarové stanice I.třídy s krycím názvem KORALLE. Podle původních záměrů Němců zde mělo prý býti vystavěno i polní letiště (to však nelze písemně doložit), ale z důvodu nízké hladiny podzemní vody se muselo od tohoto plánu upustit. Začalo se budovat na pozemcích o rozloze zhruba 50 hektarů zčásti sestávající z orné a z části lesní půdy. Na nucených pracích zde byli nasazeni čeští lidé z Trutnovska a Podkrkonoší. Velitelem celé posádky byl důstojník Flugmeldeabtailung major G.Trabert, původním povolání obchodník z Norimberka, který byl velitelem i hlásného obvodu Praha, rotám veleli nižší důstojníci
Příliv vojska byl také stále větší.
V blízkosti obcebyly spousty zákopů, kupodivu beze zbraní, spíše jako ochrana pro osazenstvo v případě náletu na radarovou stanici (Stage 1). Další objekty zdejší radarové stanice byly již čistě technického charakteru.
Osvobození
Přišel květen, s ním teplo ale i časté deště. Bylo cítit, že se blíží konec války. Dne 6.května byla zastavena veškerá stavební činnost a byl vydán zákaz vstupu do vojenského prostoru. 7.května odpoledne se ve vsi ojediněle objevily vyvěšené československé vlajky. Přes blížící se konec války ještě tohoto dne bylo možno zahlédnout německého hauptmana, jak objíždí místní firmy a živnostníky a vyplácí jim peníze za doposud provedené práce na objektech.
V noci z 8.na 9.května zatřásly obcí první výbuchy. To byl německými vojáky vyhozen do povětří světlomet na kótě 244,9 u Uhlířské Lhoty. To již ale větší část vojenské posádky odjela na autech, koních či odešla pěšky pryč a s sebou odvezla i část technického vybavení stanice. Zbytek posádky pracoval dle přesných pokynů na přípravách ke zničení vojenských objektů v Borkách. S likvidací objektů se počítalo i přímo ve vsi, kde bylo v plánu zničit kampeličku. V ní bylo totiž hlavní elektronické centrum obsluhované uniformovanými Němkami. Kolem osmé hodiny ranní dne 9.května bylo započato s dílem zkázy. Od jednoho objektu ke druhému jezdila motorka s postranním vozíkem která byla neustále nastartována. Její posádka vždy zaktivovala výbušninu a okamžitě na motorce odjela dál. Výbuch za výbuchem ničil to, co bylo velkými náklady doposud vybudováno. Některý radar však jen povyskočil do vzduchu a zase si sedl zpět na zem. Kampelička zůstala naštěstí zachována díky tomu, že někteří místní obyvatelé přesekali kabely vedoucí k náložím umístěným kolem budovy. Po detonacích vzplanuly veliké ohně. Zvláště ve skladech paliva a munice, kde sudy od benzínu létaly vysoko nad stromy a vybuchovala munice. Přístupu k těmto hořícím místům bránil hasičský sbor spolu s dobrovolníky. Přesto se občas někomu podařilo k místům dostat. Byli i tací, kteří z pod zničeného radaru vytáhli bednu s nevybuchlými náložemi. To dopoledne projelo obcí několik menších prchajících vojenských transportů. Před budovou kampeličky byla kolona zastavena velitelem hasičů, Václavem Roubíčkem a byla vyzvána ke složení zbraní. Ze dvou prvních vozů začali seskakovat odzbrojení vojáci, když v tom padl výstřel. Velitel transportu dal ihned rozkaz ke střelbě. Rozpoutala se přestřelka, v níž začaly ujíždět dva vozy silnicí ve směru na Chlumec nad Cidlinou. Přestřelka se stupňovala a poněvadž Němci nemohli odhadnout síly krakovanských, zavlály z aut bílé prapory. Pravděpodobně si totiž mysleli, že jsou obklíčeni, k čemuž napomohlo i zapnuté pneumatické kladivo v nedaleké cihelně, které vydávalo zvuky z dálky podobné zvukům kulometu. Vystrašení vojáci začali odhazovat zbraně a vzdávali se. Po prohlídce všech vojenských vozidel a osob byl celý transport, čítající asi 800 mužů propuštěn směrem ke Chlumci nad Cidlinou. Po odjezdu transportu byly všechny zabavené zbraně (109 pušek nepoškozených, 42 poškozených, 3 těžké kulomety v dobrém stavu, 4 poškozené, 24 automatických pušek, 72 pistole, asi 30.000 nábojů, 117 ručních granátů, 75 pancéřových pěstí, 80 dělostřeleckých nábojů a mnoho dalšího) shromážděny na hromadu naproti sušárně a za čas odvezeny do sběru. Sem tam si někdo něco vzal, ale to bylo jen vyjímečně.
Poválečná historie
Po skončení bojů byl na Sváravě v prostorech bývalé radarové stanice umístěn tábor těžkého ruského dělostřelectva, který zde tábořil ještě zhruba měsíc.
Pozůstatky KORALLE v dnešní době
Dnes již najdeme na místě bývalé radarové stanice KORALLE jen malé pozůstatky toho, co zde v dobách ne zase tak dávných stávalo. V prostoru, kde stávaly ubikace a sklady je dnes vzrostlý borový les a jen částečně lze rozpoznat kde kdysi něco stávalo a to podle mladších a menších stromů. V místech kulometných hnízd je zčásti též vzrostlý borový les. V něm jsou již jen částečně patrné nerovnosti terénu po okopech. Nejvíce toho do dnešní doby zůstalo z technického zařízení stanice. Jedná se především o patky a podstavce radarů. Jediný dochovaný zděný objekt stojí dnes uprostřed pole a jedná se o kabelovou ústřednu (Stage 2).
Technické vybavení radarové stanice
Celkem bylo u Krakovan postaveno šest radarů. Jednalo se o jeden WASSERMAN M III / IV, jeden JAGDSCHLOSS, tři FREYA (konkrétní typ není však znám) a jeden WÜRZBURG – REISE. Kromě radarů zde stávala běžná KV a SV rádiová vysílací a přijímací ústředna s několika asi třicetimetrovými stožáry.
Mimo tohoto bylo v okolí deset poplachových hlásek a jeden velký reflektor.
Stage 1: Zde spočítejte hrany na objektu radarové stanici - číslo A
Stage 2: Na zdi uvnitř objektu kabelové ústředny je napsané veliké číslo ve tvaru BC
Finish: Spočítáte dosazením písmen do souřadnic
N 50. 03.(A)(A-B-C)(A-B+C)
E 15. 23.(C-B)(A)(A-B)
Pokud by Vás zajímalo více o němečtích vojácích v Krakovanech, můžete si přečíst celý článek zde: http://web.kolin.cz/militaryclub/zajimavosti/radary.htm