Říčky – soutok Skalice a Lomnice
Před naší keší bývala v těchto místech cache Jaternikový háj Jaaterníkový háj, kterou owner po vymudlení neobnovil, takže byla archivována. Soutok Skalice a Lomnice byl v listingu této cache označován jako úplně obyčejné místo, vyznačující se leda tak tím, že tam na jaře kvetou záplavy podléšek. Inu, jeví se to tak – k místu se opravdu nevážou žádná prvenství či pověsti (i když u těch pověstí to tak úplně být nemusí, jak se dočtete dále). Jen těžko však může být toto místo obyčejným kusem české země pro někoho, kdo má rád Prácheňsko. Kdo má už odlovenou některou z našich cachí, tak ví, že se jimi snažíme představovat zajímavá místa či příběhy, kterými je Prácheňsko doslova napěchováno. A když už jsme cachemi vybavili prameny našich brdských řek (Prameny Skalice a Pramen Lomnice), které se v tomto místě stékají, aby se jejich vody posléze spojily s Otavou, řekou, jež jest v pravdě řekou pro Prácheňsko „definiční“, tak musíme jejich příběh zakončit právě zde, na Říčkách.
Rekreační děs vs. romantické údolí
O obou řekách, zleva jen mírně proudící, méně vodnaté Skalici, a zprava viditelně i slyšitelně bystřeji pospíchající, na vodu podstatně bohatší Lomnici, jsme toho hodně napsali v listinzích jejich „pramenných“ cachí. V
čem tedy hledat „zvláštnost“ či „půvabnost“ Říček? Možná v kontrastu krajiny, kterou poutník prochází, vydá-li se k soutoku od varvažovského mostu podél Skalice, a vydá-li se z Dolního Ostrovce. Okolí dolního toku Skalice je v některých místech působivým skanzenem podnikové rekreace a pionýrských „táborů“, které zasvinily mnohá zapadlá zákoutí nevzhlednými shluky různých budov v oplocených areálech vybavených veřejným osvětlením. Naopak dolní tok Lomnice nic takového - těžko říct proč - nepotkalo, takže jako velmi zachovalý biotop mohl být vyhlášen přírodní památkou pojmenovanou V Obouch. Doufejme, že místu neubere na jeho kouzlu masivní těžba dřeva, která proběhla v září 2017. Z Dolního Ostrovce se na Říčky jde lesním údolím s pěknými výhledy na řeku svižně se valící balvanitým korytem po modře značené Alšově cestě (na rozcestí nad Říčkami se pokračuje po červené). Přesto tahle cesta nemusí být cestou nejlepší, protože její luční úsek hned za Ostrovcem je jednou velkou pastvinou – překonat ohradník není problém, ale krávy nemusejí být úplně vítanou společností…
Divý mládenec
Ať už se na Říčky vydáte podél některé z řek nebo odjinud (kříží se zde již zmíněná modře značená Alšova cesta s červeně značenou cestou Sedláčkovou a prochází tudy i Otavská cyklotrasa č. 1225), mějte se na pozoru, především jste-li mladou dívkou. Při soutoku Lomnice s Otavou, nejspíš na zatopené samotě Vlk, žil totiž jeden mladík. Měl jen matku, sourozence žádné. Byl ztepilý i pracovitý, takže se za ním dívky z okolí ohlížely. Jenže matka si usmyslela, že pro něj není žádná dost dobrá. Mladík se trápil, nechtěl se matce protivit, a tak ze vzdoru utekl do světa. Stará žena se žalem utrápila. Když po nějakém čase zabloudil mladík na samotu v domnění, že matka od svého upustila, dozvěděl se o její smrti. I roztrhl na sobě šaty a jako smyslů zbavený zmizel v okolních lesích. Po věky tu prokletý bloudí, volá na mladé dívky z houští a čeká, zda jej některé svou láskou nevysvobodí. Z Říček je to k Otavě sice ještě kolem tří kilometrů, ale jeden nikdy neví…
O keši a jak na ní
Do července 2017 byla keš mikrovka v choroši umístěném ve stráni nad soutokem, měli jsme za to, že je to místo dostatečně zastrčené a že lze při lovu úspěšně nezaujmout mudly, kterých tam zvlášť v létě umí být překvapivě mnoho. Asi jsme se spletli, první léto schovka nepřežila, nejdřív záhadně zmizela mikrovka, pak se objevila a hned na to se záhadně (sám) rozmetal choroš a – zmizela nová mikrovka. Obnova na stejném místě a stejným způsobem nám přišla jako hloupost, takže jsme zvolili jednoduchou mysterku „z nutnosti“. Indicie najdete snadno, není třeba nic luštit, stačí jen dosadit. Není ani nutné po výpočtu souřadnic finálky vyrazit rovnou za šipkou, nemusí to být nejlepší postup. Stačí se zamyslet, jestli to nepůjde jinak, pomoci může mapa či turistický rozcestník. Souřadnice finálky vypočtete takto:
N 49°24.957-A
E 014°08.863-B
A získáte tak, že od minut severní souřadnice Stage 1 odečtete číslo zjištěné na Stage 1.
B získáte tak, že od minut východní souřadnice Stage 1 odečtete číslo zjištěné na Stage 1.
Kontrolní rozdíl A-B=20
Zdroje:
Fibich, Ondřej. Prácheňsky poklad III – pověstmi krok za krokem celým Prácheňským krajem. Strakonice: Ondřej Fibich 2008. ISBN 978-80-901372-3-3