V Libčicích se nacházejí dva hasičské sbory, ten starší je v části obce Letky, a o tom bude tato keš.
V roce 1875 vstoupil v platnost zákon pro Čechy o hasičství, v této době nebyl nikde v okolí hasičský sbor a propagátorem hasičské myšlenky v naší obci byl úředník místní železárny pan Wetr, který spolu s panem Kropáčkem dali podnět k založení hasičského sboru v Letkách.
Ustavující schůze Hasičského sboru v Letkách proběhla v červnu 1882 v hostinci ,,U Hrzků“.
Prvním velitelem byl ustanoven bratr Wetr, který mravně i finančně usměrňoval činnost sboru. Prvního hašení požáru se zúčastňuje sbor již v roce 1883 a to 4. června v Úholičkách, kde v poledních hodinách hořela dvě obytná stavení č.p. 14 a 15 p.Šmída a Kafky s vyčíslenou škodou 680 zlatých.
Sbor pokračuje ve cvičení bratří s technikou, obec zakupuje v roce 1900 novou stříkačku taženou koňmi.
Po 28. červenci 1914 je povolána většina mladých bratří k plnění vojenské povinnosti a rozvíjející činnost sboru upadá, až v roce 1919 je opět obnovena.
Již v roce 1924 vykazuje sbor 32 činných členů, kteří jsou rozděleni na dvě čety. Bratr Veselý vedl cvičení lezecká a bratr Ašerman cvičení stříkačnická.
Jsou zaznamenány úspěšné zásahy při hašení požáru skladiště železářské společnosti v Letkách, střechy v cihelně p. Korunky nebo nákladního vagónu.
V roce 1930 dostává se sboru od obce nejkrásnějšího daru a to zakoupení motorové stříkačky Laurin Klement.
Aktivní členové se seznamují a zacvičují v obsluze nové techniky, která se záhy projevila zvýšenou účinností při úspěšných zásazích hašení požárů na Kozinci a v Chýnově při požáru stodoly p.Procházky nebo v továrně Silika v Řeži.
Odtržením českého pohraničí a následnou německou okupací v roce 1939 se aktivita sboru omezuje jen na nejnutnější, ale někteří členové se zapojují do vlastenecké činnosti a hnutí odporu. V roce 1940 byla započata a v roce 1942 pod dozorem Dr. ing. Karla Válka dokončena stavba nové zbrojnice s finančními náklady čtyřicet tři a půl tisíce korun.
Počátkem roku 1945 při náletu na Prahu byl poškozen Hasičský dům i hlášeny četné ztráty na životech. V době květnového Pražského povstání byl celý hasičský sbor v pohotovosti, připraven proti případnému německému napadení, při kterém byl použit benzín načerno nashromážděný u bratra Hrzka. Gestapem zatčený velitel sboru Antonín Holub umírá 17.května 1945 v Terezíně.
V roce 1947 při 65. výročí založení sboru byla odhalena pamětní deska na hasičské zbrojnici v Letkách, bratrům umučených v koncentračních táborech. Tato deska se nachází na budově hasičárny.
Na počátku padesátých let, kdy požární ochrana je řízena vládou, dochází ,,na pokyn shora“ ke sloučení hasičského sboru Letky a sboru Libčice i ke změně názvu na Místní jednotu a později na Československý svaz požární ochrany, ale z důvodu náročné administrativní a organizační práce přichází návrh na rozdělení jednoty. A tak počínaje 1. březnem 1955 zahajují svojí samostatnou činnost odděleně Libčice I. a Libčice II. - Letky.
Jednota byla v roce 1956 vybavena novou motorovou stříkačkou PS 8.
V srpnu 1965 se družstvo velmi aktivně podílí na lokalizaci nejrozsáhlejšího požáru v historii sboru, který vznikl v místní cihelně.
Po vstupu vojsk Varšavské smlouvy 21.8.1968 na území naší republiky se rozvíjející činnost sboru částečně utlumuje.
V roce 1969 byla pro neopravitelnost zlikvidována historická stříkačka Laurin&Klement.
V témže roce nám byl přidělen nový přívěs s moderní stříkačkou PS 12 i s kompletním vybavením a starší vůz Steir, který svojí velkou poruchovostí značně snížil akceschopnost našeho družstva. Střídání a dlouhodobá nepojízdnost požárních vozidel omezuje činnost sboru.
Až v roce 1985 nám bylo přiděleno nové vozidlo Avia 31 s kompletním vybavením.
To se stává signálem k oživení činnosti a opětovnému výcviku požárního družstva.
Po roce 1989 se z požárníků stávají opět hasiči, vrací se k oslovení bratře, sestro a v čele sboru opět stojí starosta.V roce 1996 se opravuje hasičské zbrojnice.
Zásahové družstvo se úspěšně podílí na likvidaci drobných požárů v obci, zapříčiněných zejména vypalováním suché trávy.
V srpnu 2002, následkem přívalových dešťů, postihly nejen náš region pětisetleté záplavy. Jindy poklidná Vltava se změnila v běsnící živel ( + průtok 5300m3/sec.,hladina zvýšena o více než 8 metrů), který pustošil vše, co se mu postavilo do cesty. Nepřetržitou pohotovostí a službami od 12. do 24. srpna 2002, v součinnosti s profesionálními hasičskými záchrannými sbory, členové našich hasičských nezištně pomáhali při evakuaci osob, majetku, monitorování hladiny Vltavy, nočním hlídání objektů, odklízení odpadů ze zaplavených domů, čerpání vody ze sklepů i studní. Za jejich náročné fyzické zatížení a účinnou pomoc jim patří upřímné poděkování
V posledních 30 letech si uvědomujeme, že předešlé nadšení opadá a činnost sboru ochabuje. Zvyšuje se poruchovost letitého vozidla Avia 31, které s obtížemi prochází pravidelnými kontrolami STK. Družstvo se omezeně a nepravidelně účastní hasičských soutěží v blízkém okolí.
Z důvodu absence cisternového zásahového vozidla, je náš SDH v rámci 1. okrsku, okresu PZ zařazen v kategorii JPO 5.
V celkové rekapitulaci vývoje a činnosti jsou zaznamenána velmi úspěšná období, ale i léta, kdy život našeho sboru byl v útlumu.
Bohužel, je skutečností, že teprve obětavá práce při požárech, záplavách, dopravních i průmyslových haváriích a likvidaci jejich následků, bývá důvodem k ocenění záslužné činnosti dobrovolných i profesionálních hasičů, kteří jsou součástí integrovaného záchranného systému ČR.
A teď už jak na keš.
Stačí se dostavit na stage ,,Pamětní deska" a zde zjistit z této desky kolik popravených a umučených hasičů ukončilo svůj život v koncentračním táboře.
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
N 50°11.255', E 14°22.393' |
N 50°11.197', E 14°21.687' |
N 50°11.538', E 14°22.166' |
N 50° 11.129' E 14° 21.256' |
N 50°11.168', E 14°21.258' |