Starý kolejový jeřáb , který sloužil k překládaní dřeva.
Do 16. století byly na území Nové Pece lesy, v mnohých místech až pralesy. Ty byly usedlíky mýceny za denní mzdu a v té době bylo postaveno několik prvních dělnických domů. Na vymýcených plochách vznikaly louky a po jejich zkultivování taktéž pole. Pracující zkupovali od pozemkových pánů pozemky, což odstartovalo vznik prvních větších či menších usedlostí. Díky klimatickým podmínkám je jen ztěží přirovnatelné zemědělství na území Nové Pece k tomu v nížinatých krajích. Pro představu obtížnosti počínání zdejších zemědělců musíme uvést, že pracovali v nadmořské výšce 700-900 m. Klima, ve kterém nebylo vyjímkou naměřit -24°C. Sněhová pokrývka dosahovala mnohdy dvou metrů. Píle a šikovnost rolníků se dá snadno dokázat na příkladu, kdy sotva roztál sníh, již se luka zelenala díky zavlažování jak v létě tak i v zimně, což se projevilo na tom, že tráva rostla již pod sněhem. Pluh, kosa a brána, toť nejčastější pracovní nástroje tehdejších zemědělců. Stroje jako sekačky či vyorávače brambor bylo vidět pomálu. Jako tažná síla sloužili koně, krávy a voli.
Lesy vůkol obce byly převážně ve vlastnictví knížete Schwarzenberga. Lesy kolem Nové Pece spravovala lesní správa Plešný, Jelení Vrchy a Želnava, kde bylo taktéž vedení dopravy dřeva. Lesní správy byly rozděleny na hájenství cca. o 500 hektarech. V celku všechny podléhaly Lesnímu ředitelství v Horní Plané a Ředitelství panství v Krumlově. Po třech hájenstvích měly lesní správy Jelení Vrchy a Plešný, Želnava měla hájenství čtyři. Zalesněn byl kraj v nadmořské výšce od 700 m (podél Vltavy) až po 1300 m na Smrčině a Plechém. Jehličnany zastupoval převážně smrk, v menším množství pak jedle a borovice. Z listnáčů pak buk, jasan, jilm, javor a habr. V Hocově pile bylo za rok nařezáno přes tisíc kubíků dřeva, v roce 1928 byla v Lesní správě Želnava postavena, aby se mohlo do budoucna oddělit vedení dopravy dřeva od lesní správy. Důvod k tomuto kroku byl hlavně v nárůstu úkolů a již nebylo možné realizovat vše z jednoho ústředí. V té době želnavská lesní správa obhospodařovala téměř 2200 ha (včetně zemědělských pozemků). Dřevo se expedovalo po Schwarzenberském plavebním kanále, plavbou po Vltavě a voroplavbou, později samozřejmě i po železniční trase. Mezi pracovní náplň zaměstnaných ve schwarzenberských lesních správách patřila taktéž myslivost. Lesy byly hojně zazvěřeny pestrou škálou lesní zvěře. Srnčí, koroptve, zajíci, kuny, jeleni, jezevci a mnoho další zvěře sloužilo k honům pro tehdejší smetánku. Mnohdy se sešla společnost, ve které nebyla nouze o členy knížecí rodiny, obchodních partnerů a vysokých lesních úředníků. S technickým pokrokem se snižovala potřeba pracovních sil, což se promítalo i do lesnictví. Vše odstartovala stavba železnice Budějovice - Želnava, která byla realizována roku 1892 a prodloužena v roce 1910 až do Haidmühle. Stavba portálového jeřábu, nástup motorových pil v roce 1940 drasticky snižoval počet zaměstnaných v lesních správách. Následovalo zastavení plavení dřeva, koně byli nahrazeni traktory, to vše vedlo k propouštění.
Text převzat ze stránek www.lipno-online.cz
upload pictures internet