Buchar Emil
4.8.1901 - 20.9.1979
astronom, pedagog
Prof. RNDr. Emil Buchar, DrSc byl český astronom, profesor ČVUT a člen korespondent ČSAV.
Emil Buchar se narodil v Horní Nové Vsi, kde absolvoval měšťanskou školu a po ní reálku v Nové Pace. V roce 1926 dokončil studium astronomie na přírodovědecké fakultě University Karlovy, kde v roce 1927 dosáhl doktorátu.
V roce 1925 odcestoval do Alžíru na hvězdárnu v Bouzareah, kde 17. listopadu 1925 objevil novou planetku mezi Marsem a Jupiterem, kterou na počest své matky nazval Tynka. Po návratu do vlasti, nastoupil do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze se zařazením měřický komisař.
Profesor Buchar se na počátku své vědecké dráhy věnoval hlavně pozorování a výpočtu drah dvojhvězd a planetek. V pozdějších letech se věnoval i pozorování komet a nezávisle objevil kometu 1939 III. Za působení ve Vojenském zeměpisném ústavu se zabýval geodetickou astronomií, především určováním zeměpisných souřadnic trigonometrických bodů základní sítě. K měření byl používán Nušlův-Fričův cirkumzenitál, který Buchar významně zdokonalil.
Po válce vyučoval na ČVUT v Praze, roku 1947 byl profesorem a rok poté děkanem Vysoké školy speciálních nauk ČVUT.
Věnoval se různým aplikacím geodetické astronomie; např. r. 1957 využil prvních pozorování sovětského Sputniku ke zpřesnění znalosti zploštění Země.
Profesor Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronautické federace (IAF) a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR. Díky němu v roce 1960 byl národní výbor (komitét) COSPARu vytvořen i v Československu a prof. Buchar mu předsedal 16 let.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Kdo jako první vědomě viděl v dalekohledu planetu Neptun?
1. Johann Galle
2. William Herschel
3. Johann Palisa
4. Galileo Galilei
5. Markus Johannus Albert
B) Z planet „typu Jupitera“ ve sluneční soustavě má nejmenší hmotnost:
6. Uran
7. Neptun
8. Saturn
9. Jupiter
0. Uran a Neptun shodně
C) Co to je trigonometrický bod?
2. referenční bod pro trojné měření vzdáleností mezi základnou a šachtou důlního díla
4. trojice bodů pro měření paralaxy vzdálených hvězdných soustav
6. trojný bod určený pro měření v metrické soustavě
8. geodetický bod, který je součástí trigonometrické sítě
0. dočasný geodetický bod, který zpřesňuje nivelační měření deformace zemského povrchu
D) Nejvíce planetek (z doposud objevených) obíhá ve sluneční soustavě po drahách, které leží:
1. mezi Venuší a Merkurem
3. mezi Saturnem a Uranem
5. mezi Marsem a Jupiterem
7. mezi Zemí a Marsem
9. mezi Jupiterem a Saturnem
Kontrolní součet 20
Výpočet:
N 49° 54.(D-A)(C+A)(C)
E 014° 45.(C-B-2xA)(B+A)(B+2xA)