Historie zpracování mléka a výroby mléčných výrobků v Čechách, tradiční způsoby a výrobky :
Mléko a mléčné výrobky hrály ve výživě lidstva důležitou roli od nejstarších dob. Vedle mléka, jako bezpochyby nejzákladnější lidské potraviny, patří k nejtradičnějším mléčným výrobkům především sýr. Znalost výroby sýra je totiž nepochybně starší nežli např. výroba másla, neboť samovolně sražené zkyslé mléko poskytuje základní sýrařský výrobek – tvaroh. A z prosoleného tvarohu se pak již jednoduchou technikou vyráběl sýr. O historii výroby mléka i jeho zpracování na mléčné výrobky se dochovalo mnoho nálezů, ať již archeologických, ale především písemných, v kronikách a písemnostech. O historii mlékárenství je možné se podrobně dočíst v učebnicích mlékárenství a osvětové populárně naučné literatuře o mléce, sýrech a dalších mléčných výrobcích. Výrazný zlom v mlékárenství přinesly nové vědecké poznatky v chemii, biologii a technice především v 19.století. Pro mlékárenství byly nesmírně důležité zejména Pasteurovy objevy, které položily základy mikrobiologie a kvasné fyziologie. Z vynálezů 18.-19.století to pak byly zejména vynálezy parostroje (1769), odstředivky (1876), pasteru (1877), ale také elektromotorů a v prvovýrobě zavedení strojního dojení (u nás se zkoušelo již v r.1892). Významnými byly také pokusy s odpařováním mléka vedoucím k praktickému způsobu zahušťování mléka (1856). Předpoklady pro průmyslové zpracování mléka nastaly až v době, kdy zvýšená výroba mléka stačila nejenom pokrýt vlastní potřebu zemědělců, ale vytvářely se i jeho přebytky. Převrat v technologickém zpracování mléka, který nastal uplatňováním nových vědeckých a technických poznatků v 60. až 80.letech 19.století, vedl rovněž u nás ke snahám o povznesení mlékárenství a jeho postupnou industrializaci. Počátky družstevního mlékárenství v Čechách a na Moravě spadají přibližně do 80.let 19.století, kdy vznikaly první družstevní mlékárny.
První světová válka přinesla do mlékárenství velkou a dlouhodobou krizi. Silně postihla zemědělství, kde byla zdecimována stáda hospodářských zvířat rekvizicemi, podvýživou a nemocemi, zejména slintavkou a kulhavkou. Tím se současně snížil i prodej mléka. Některé mlékárny musely být pro nedostatek mléka uzavřeny, jiné se neustále pohybovaly na pokraji hospodářského úpadku. Tehdy ukončilo svou činnost 55 mlékáren v Čechách a 88 na Moravě a ve Slezsku. Oživení nastalo až v roce 1920, kdy byly uváděny do provozu některé mlékárny, které během války zastavily svou činnost, ale zejména pak ve 30.letech se stavěly nové provozy na výrobu konzumního mléka, ale také sýrů a kaseinu.
Německá okupace a 2.světová válka znamenala pro mlékárenství opět zásadní změnu. Záborem pohraničí přišel mlékárenský průmysl v Čechách a na Moravě o více než dvě desítky mlékáren. Němci zavedené řízené hospodářství přivodilo úplné podřízení výroby mléka a mléčných výrobků zájmům říše. Vyráběné sýry měly v té době jen nízký obsah tuku a sušiny.
Po osvobození, v květnu 1945, se podařilo úspěšně zvládnout zásobování vnitrozemí a pohraničí mléčnými výrobky. Již v tomto roce bylo také započato se znárodňováním mlékáren, které vyvrcholilo v letech 1948-1951, kdy po „Únoru“ bylo znárodněno 27 velkých mlékáren. K 1.lednu 1951 byl v každém tehdejším kraji vytvořen jeden mlékárenský národní podnik a postupně se uskutečňovala „socializace“ mlékárenské výroby. Znárodňování mlékáren bylo dokončeno v roce 1952 a celé průmyslové odvětví postaveno na jednotnou organizační základnu. Postupně také docházelo ke koncentraci výroby do stále menšího počtu výrobních jednotek.
V roce 1946 došlo ke standardizaci sýrů, která stanovila výrobu pouze omezeného počtu druhů při určité specializaci a vyšší kvalitě sýra. Pro jednotlivé sýry se stanovil obsah tuku v sušině a nově byl rovněž zaveden minimální obsah sušiny. Nově byly předepsány rozměry tvořítek a vznikaly nové české názvy sýrů nahrazujících názvy cizí. Pro sýry typu Roquefort byl zaveden název Niva, místo názvu Bel Paese se začal používat název Zlato a Gervais bylo nahrazeno Krémovým sýrem. Začátkem 50.let došlo postupně k vydávání československých státních norem jakosti (ČSN).
V roce 1958 došlo k reorganizaci všech mlékárenských podniků a celkově bylo zřízeno 17 „krajských“ podniků. Ty se však reorganizacím nevyhnuly ani v následujících letech, změny již nebyly ale tak zásadní. Pozdější změny podniků na státní, a poté koncernové, představovaly opět jen změny kosmetické. Přesto se i v této době podařilo vybudovat několik závodů, které svým vybavením a možnostmi mohly vyniknout. Zde je možné jmenovat např. Pragolaktos v Praze, mlékárny v České Lípě, Plané nad Lužnicí, Žamberku, v Ostravě-Martinově či Olmu v Olomouci. Své nové šance však tyto podniky využily rozdílně.
Společenské změny po listopadu 1989 otevřely nové cesty k tomu, aby bylo dohnáno to, co se po dlouhá léta zameškávalo. V devadesátých letech došlo nejprve k transformaci vlastnických vztahů v mlékárenství. Většina podniků se nejprve atomizovala, výjimkou byly pouze Jihočeské mlékárny (dnešní podnik Madeta, a.s.), které si ponechaly původní organizaci „krajského“ podniku. Transformace se uskutečnila do podob společností s ručením omezeným, akciových společností a v některých případech se dostaly mlékárny i do vlastnictví zemědělců či fyzických osob. Některé podniky získaly v privatizaci i významní zahraniční investoři. Většina podniků postupně zvyšovala svojí kapacitu a nevzala přitom do úvahy omezené možnosti trhu spojené navíc s poklesem spotřeby po zavedení reálných cen. Vlastnické změny přinesly vzestup některých firem na jedná straně, ale někde také vedly i k postupnému zániku firem a ukončení činnosti mlékáren (např. Žamberk, Radlická mlékárna, Jaroměř-Josefov, a další).
V roce 2004 přinesla společensko-politická situace další zásadní změnu v mlékárenství. Česká republika se stala členem Evropského společenství, což znamenalo, že se všechny potravinářské podniky, mlékárny nevyjímaje, musely přizpůsobit přísným hygienicko-sanitačním a technickým pravidlům Evropské unie v rámci harmonizované potravinářské legislativy. Cílem těchto změn bylo zabezpečení zdravotní nezávadnosti vyráběných potravin a ochrana spotřebitelů. České mlékárenské provozy úspěšně splnily všechna přísná hygienicko-sanitační kritéria a jsou dnes certifikována pro podnikání v rámci Evropské unie. Pro všechny však dnes nastala nová ekonomická kapitola v jejich vývoji, a sice boj o trh, boj o zákazníka a prosazení se v dnešním globálním světě, který proniknul již také do oblasti zpracování mléka.
(zdroj: http://www.foodnet.cz/soubor.php?id=15099&kontrola=c99da963e5e840e91fe9bdafa3bbcce6)
O cache :
Finální souřadnice keše vás zavedou na místo, odkud je hezký výhled nejen na Zlín (především Jížní Svahy), ale i na mléčnou farmu na Kudlově. Mléčná farma stojí na místě bývalého JZD, jehož činnost byla již před několika lety ukončena. Nejedná se o žádnou velkou mlékárnu, jen o malý rodinný podnik. Jejich zelenou dodávečku je možné sledovat, jak pendluje mezi pastvinami a všechny kravičky obhospodařuje :) U cesty mají i malé prodejní okýnko, kde je možné nějaký ten jejich výrobek zakoupit a ochutnat.
Keška se nachází v blízkosti napajedla, určeného pro kravské obyvatelstvo zdejších pastvin, které jsou právě z výše zmíněné mléčné farmy. Je velká pravděpodobnost, že při odlovu budete mít možnost se zblízka podívat na stádo krav. Pokude budete mít opravdu štěstí, tak uvidíte i stádo koz, které jsou rovněž majetkem farmy. Právě kvůli tomu, že je zde velká pravděpodobnost vidění zvířátek, sem malá ráda chodí. Naučila se zde dokonce říkát slovo „bůůůů“ :)
Keška je vytvořena při příležitosti oslavy prvních narozenin nejmladšího člena naší lovecké skupiny. Místo pro ni má zvláštní význam, protože ji sem chodíme téměř každý den uspávat. Je to sice jen asi 500m od našeho domu, ale často se stane, že už zádné zvířatko nevidí. Důvod je prostý - protože stihne usnout J
Na úvodních souřadnicích naleznete informační tabuli, ze které vyčtete potřebné informace k zjištění finálních souřadnic. Informace a značky z legendy nezapočítávejte do odpovědí.
Otázky:
A = Kolikrát je na tabuli vyznačeno hřiště?
B = Kolik je budov v areálu bývalého zemědělského družstva?
C = Kolik je na mapě zobrazeno zahrad/zahrádek?
D = Kolik je na mapě zobrazeno autobusových zastávek?
E = Kolik je na mapě zobrazeno restaurací?
F = Kolik je na mapě zobrazeno hospod?
Kontrolní součet:
A+B+C+D+E+F = 38
Finální souřadnice:
N 49° 11.(A*C + B*B*8)
E 017° 40.(D*D*6 – 5*E*F)
