HONICE
Honice, původně Hojnice, se prý jmenovaly dle svého zakladatele, jenž se pravděpodobně jmenoval Hojen. Jeho čeledi se říkalo hojníci, takže to byla ves lidi Hojnových. Postupem času se -oj- stáhlo na pouhé -o- .
Podle lidové verze má název obce od honců, kteří bydleli ve zdejší osadě. A podle tradice sem chodíval mladý kněžic Svaty Václav na švestky, za což ho odsud zdejší hlídač hnal. Takže kdo ví, kde je pravda.
V nejstarší zprávě z roku 1088 se uvádí, že se zde nacházel statek vyšehradské kapitule. Další zpráva je až z roku 1283 a uvádí, že Jan z Michalovic z rodu Markverticů přenechal Honice, Srby a Tuchlovice králi Václavovi II. výměnou za osady Velešín, Ostrý a Děvín. Od roku 1330 až do husitských válek patřila část Honic jako léno (Za léno byla ve středověku označována podmíněná držba půdy, nebo úřadů, na základě lenní smlouvy, která mohla být jak ústní, tak písemná.) klášteru svaté Máří Magdalény v Praze. Do roku 1383 tu měl statek měšťan Starého Města pražského Ješek, zvaný Rotel. Po jeho smrti byl v držení Hodíka z Prahy. V roce 1466 předal český král Jiří z Poděbrad vsi Hojnice, Družec a Rynholec Bořitovi z Martinic jako odměnu za jeho služby, ovšem s podmínkou, že pokud se přihlásí původní majitel, pražský klášter svaté Máří Magdalény, tak by je musel Bořita vrátit. Roku 1514 král Vladislav Jagellónský poskytnul Hynku Bořitovi a jeho bratrancům Honice, Rynholec a Družec do dědičného vlastnictví. Ludvík Bezdružický z Kolovrat zdědil v roce 1548 zámek Kornhaus (Mšec) s dvorem, městečkem a dalším majetkem, mezi jinými i dvůr Honice. V roce 1560 přenechal Jan mladší z Kolovrat Honický dvůr Janu Bořitovi za dluh. Z nejstarších pozemkových knih smečenského panství vychází najevo, že z vesnic Stochov, Honice a Čelechovice, byly Honice největší a nejbohatší vesnicí a to především díky velikosti a výnosnosti zdejších gruntů.
Za třicetileté války na podzim roku 1647 bylo u Lán a Tuchlovic zřízeno vojenské ležení císařské armády. Za 9 dní obrali ožebračené obyvatelstvo o většinu dobytka a zásob obilí, okolní vesnice Tuchlovice, Libušín, Rynholec, Družec a Honice byly obrány o všechno. Čelechovice, Stochov, Doksy, Srby a Hradečno již byly zcela vypálené a pusté. Na konci třicetileté války zbylo v Honicích dle úředních výkazů jen 5 hospodářů, tedy necelá třetina předválečného stavu. Zbytek někdejších bohatých poddaných se živila žebrotou, nebo byli neúměrně zadlužení u vrchnosti. Zvěř v lesích byla téměř vyhubena díky pytláctví a rybníkářství bylo také ve špatném stavu.
Po skončení třicetileté války bylo v panství 21 usedlostí, 10 pustých. Pěstována byla především pšenice. Honice se jako první z okolních vesnic postupně vzpamatovávali.
V letech 1650 - 1655 bylo osídleno pět usedlostí, roku 1662 dvě a roku 1665 tři. Takže pokud bylo kolem roku 1651 v Honicích 16 rodin sedláků a chalupníků, čtyři rodiny podruhů, čtyři sirotci, celkem 81 obyvatel, tak v roce 1675 bylo evidováno 19 rodin sedláků a chalupníků, tři rodiny podruhů a několik sirotků. Roku 1658 byly všechny fary obsazeny, kostely a kapličky byly opraveny.
Honice vždy jen nevzkvétaly, měly také období, kdy se na ně snesly živelné pohromy. Roku 1690 Honice kompletně vyhořely vlivem dřeva jako stavebního materiálu. Vrchnost se snažila o co nejrychlejší znovu vystavění, ale z odolnějších materiálů. Roku 1710 způsobilo velké škody krupobití a další krupobití přišlo v roce 1726.
V roce 1722 bylo evidováno 20 rodin sedláků a chalupníků, 38 sirotků rozptýlených ve službě u sedláků v okolních vesnicích. První sčítání obyvatelstva bylo v roce 1755 a jeho výsledkem bylo 29 osedlých (osedlý je poddaný vlastnící grunt, tj. pole i obytné a hospodářské stavby.), z toho jeden kovář, jedna hospoda, 21 sedláků a šest nádeníků.
6. září 1775 byl ve Slaném vyhlášen nový robotní patent. Stochov, Honice a další vesnice panství se rozhodli pro novou robotu. Robotní patent z roku 1775 byl dokument, jenž vydala Marie Terezie. Stanovil délku robotního pracovního dne na osm hodin denně v zimě, 12 hodin v létě, včetně přestávky na oběd. Robota byla definitivně zrušena roku 1848.
Roku 1789 zemřel hrabě František Karel, poslední mužský potomek rodu Martiniců. Panství smečenské a slánské zdědila Marie Anna z Martinic, později provdána za hraběte Karla Josefa z Clamu.
Na počátku čtyřicátých let 19. století bylo provedeno nové odborné katastrální měření veškeré půdy. Nejzajímavější částí katastru bylo obsáhlé množství informací o vzhledu obcí, jejich obyvatelích, chovných hospodářských zvířatech, pěstovaných plodinách, o cestách, vodních tocích, podnebí, památkách atd. Honice měly z okolních vesnic nejrozsáhlejší výměru: 734 jiter (1jitro = 0,5754 ha) a 475 čtverečních sáhů (1 sáh = 3,596652 m2), 581 jiter a 754 sáhů polí, 67 jiter 319 sáhů luk, 23 jiter a 592 sáhů zahrad, 32 jiter a 671 sáhů pastvin,1 jitro a 11408 sáhů lesů, 22 jiter a 1107 sáhů neproduktivní půdy, 5 jiter a 424 sáhů zastavěných ploch.
Honické selské a chalupnické usedlosti tvořili společně čtvercovou náves, jejíž středem byly dva rybníky, kaplička sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou. Domy byly z většiny zděné, jen některá stodola nebo kůlna byly ze dřeva.
Stochov a Honice byly do roku 1878 spojeny do jednoho celku. 25. června 1889 založili v Honicích první sbor dobrovolných hasičů. Rozvoj Honic ukazuje sčítání lidu v letech 1869, 1887,1900 a před první světovou válkou. Roku 1864 tvořili Honice 37 domů, 269 obyvatel, roku 1887 42 domů, 266 obyvatel, roku 1900 48 domů a 307 obyvatel a před první světovou válkou 50 domů a 333 obyvatel.
Honice měly před válkou 333 obyvatel, poštu, telegraf a zdravotní obvod měli v Lánech, faru a školu ve Stochově, obecního strážníka, dva hostince, trafiku a krám, polní cihelnu, koláře, kováře a podkováře a porodní bábu.
První světová válka si vyžádala devět obětí z řad Honických, po válce jim byl vystavěn pomník, jenž se nachází na návsi.
V květnu 1918 došlo k velkému drancování skupinou asi 400 lidí z Rozdělova, Kladna a také ze Stochova. Nejprve hledali zemědělce ve Stochově, ale tam jich moc nebylo, tak se posunuli do Honic. Když jim ve staveních odmítli dát své zásoby, tak se jich domáhali násilím. Vyvraceli vrata, dostali se do komor, sklepů, zabili nějaká hospodářská zvířata apod. Poté pokračovali do čelechovického mlýna. Pro nedostatek důkazů nebyl nikdo potrestán.
Hasiči ve dvacátých letech byly důležitou součástí společenského života, pořádali divadelní představení, taneční zábavy, finanční prostředky použili na založení místní knihovny. V roce 1925 si opatřili stříkačku s benzínovým pohonem, na kterou jim přispěl i pan prezident Masaryk, na oplátku byl jmenován čestným občanem.
V roce 1925 se započalo s elektrifikací, 23. prosince 1926 si elektrické energie užívali první domácnosti.
V létě 1934 pro absolutní nedostatek vody vyhloubili nouzovou studnu u pole pana Dundra čp. 27 u cesty do místního lesa Konopasu. Poté se snažilo zastupitelstvo o komplexnější řešení, ale odborně vyměřený zdroj vody, nakonec nedával dostatečné množství vody.
Úspěchem zastupitelstva bylo 24. dubna 1934 zavedení veřejného telefonu do budovy Spořitelního a záložního spolku družstevního pro Stochov a Honice, zvané Kampelička..
V lednu 1938 odsouhlasila obecní honická rada vysázení aleje ovocných stromů u cesty směrem na Nové Strašecí. V dubnu se tedy vysadilo 100 stromů, převážně ořešáku královského.
18. května 1939 postihla Honice a Čelechovice prudká bouře s krupobitím. Následkem byla zničená veškerá úroda, poškození celé řady domů a ovocných stromů, škoda byla vyčíslena na 750 - 800 000 korun. Stochov tato bouře nepoškodila..
V prosinci téhož roku velké množství sněhu lámalo a vyvracelo stromy z kořenů v lesích. Mezi Honicemi a Čelechovicemi byly závěje do výšky 170 cm.
5.srpna 1941 byl tajnou policií z Kladna zatčen horník na dole Anna Václav Ulman z Honic čp. 58, byl obviněn z ilegální politické činnosti. Z vazební věznice byl umístěn do koncentračního tábora Manthausenu, kde 20. března zahynul, zanechal po sobě ženu a nezletilého syna. Je po něm pojmenována ulice.
V dubnu 1942 byl zabaven zvon z kapličky. V roce 1945 byl zrušen horní rybník. Roku 1953 byla otevřena místní knihovna v Honicích. 1.června 1955 byla zprovozněna pošta v Honicích.
Roku 1960 bylo stanoveno nové územní uspořádání Československa, Honice, Stochov a Čelechovice se stali součástí okresu Kladno, současně byl Stochov sloučen s Honicemi, jméno pro společnou obec je Stochov a Honice se stali místní čtvrtí. V roce 1978 v rámci akce Z byla v Honicích postavena prodejna, která byla zbourána roku 2015, protože nebyla využívána a chátrala. V roce 2006 bylo vystavěno 61 nových domů a u nich bylo vybudováno i dětské hřiště. V roce 2010 se provedlo odkanalizování Honic.
Kaplička svatého Jana Nepomuckého byla postavena v 19. století. Je to obdélná, výklenková stavba se zvoničkou na stanové střeše, sloupy v nárožích, která je z obou stran prolomena výklenky. Uvnitř kaple je umístěna pozdně barokní socha svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století. Proti kapličce se nachází dřevěný kříž, postavený roku 1874. V červenci 1947 byla kaplička opravena. Další oprava proběhla roku 2012, kdy se prováděla revitalizace návsi Honice.
Použité zdroje:
brtpichlavec.sweb.cz/ves/mereni/plocha/plocha2.htm
Naše město Stochov
Stochov - rodiště sv. Václava, editor V.Březina, Stochov 2004
www.Wikipedia.cz
www.lidova-architektura.cz
Tak to by byla relativně bohatá historie Honic, spousta letopočtů, nějaké zajímavosti, ale snad sis něco i zapamatoval. A teď se vydat do terénu pro indicie k luštění. Zaparkovat můžeš na parkovišti u náměstí, na parkovišti v ulici U Stadionu, nebo v Honicích. Nejlepší bude začít na úvodních souřadnicích, na které se dostaneš podél Bikers baru a půjdeš kolem plotu vodojemu, vede tudy cesta. Na úvodních souřadnicích spočteš mladé lípy, počítej pouze kmeny, které vychází ze země a pouze ty které jsou naproti plotu, další již ne. Na další stage u nové zástavby je dětské hřiště, kolik je míst na sezení na dřevěné houpačce. Třetí stage je nad rybníkem, kde nalezneš informativní ceduli, spočítej písmena a proveď ciferaci. Na čtvrté stage je cedule o místní čtvrti, před ní se nachází určitý počet laviček a dekorativních kamenů, sečti je dohromady a dostaneš písmeno D. Poslední indicii najdeš na stožáru elektrického napětí, kde je cedule s označením KL 4E00. A teď jen dosadit, spočítat a vydat se za krabičkou? Přeji hodně štěstí při luštěni a loveni.
P.S.: Prosím nevkládej foto z místa uložení finálky, děkuji.
N 50° 0(E).(D-A)(C)(E) E 013° (E-B)(D).(D-C)(D-C)(E-B)
Součet finálních souřadnic je 57.
11.ledna 2018 ... Vzhledem k tomu, že krabička i se skrýší beze stopy zmizeli, provedena změna krabičky, i její velikosti a tím se mění i obtížnost s hintem. K logbooku se dostaneš šroubováním, nic není potřeba sundávat. Tužku s sebou, žádná se do schránky nevejde. Tak jsem zvědavá, jak dlouho vydrží.