DOMOV SV. ALŽBĚTY / MAXMILIÁN KOLBE
Tato cache byla vytvořena na počest řádových sester Řádu sv. Františka, který zřídil a stále provozuje tento krásný a důstojný domov pro seniory.
Domov sv. Alžběty – domov pro seniory Žernůvka je nezisková organizace, jejímž zřizovatelem je Kongregace Milosrdných sester III. Řádu sv. Františka.
Stavba domu započala v březnu 1930 podle projektu architekta Jindřicha Wágnera z Králova Pole. Nový dům byl posvěcen 19. listopadu 1930 panem biskupem Dr. Josefem Kupkou. Dům je členěn na vlastní obytnou část a na kapli Panny Marie bolestné s farou.
Dům sloužil k odpočinku sester a také pro každoroční duchovní cvičení. Během doby vznikla potřeba umístit v domově žadatelky, které vyžadovaly zdravotní péči. V průběhu druhé světové války v roce 1942 sem byly přestěhovány obyvatelky z Velkého Újezdu z důvodu přeměny tamního domova v plicní léčebnu.
V roce 1943 přichází nařízení z Říše dům vystěhovat. Do dubna 1944 funguje coby ošetřovna německých dětí. Ke konci války zde byl zřízen polní lazaret. Sestry se po válce vrátily a naplnily původní funkci stavby. A to až do roku 1960, kdy byla předána správa domova ONV (pro mladší kačery – Okresní národní výbor, tzn. světská moc ;) Polnosti zabralo JZD. (Jednotné zemědělské družstvo) 
V 80. letech minulého století byl dům rozšířen na východní straně o přístavbu s lůžkovým výtahem. Po skončení totality byl dům Kongregaci v roce 1991 vrácen. Ovšem až do roku 2001 fungoval jako Domov důchodců pro Brno-venkov s kapacitou 86 míst. Zřizovací listinou datovanou 1. června 2001 se změnil název zařízení na Domov sv. Alžběty.
Vlastní provoz Domova sv. Alžběty – domova pro seniory pod patronátem diecéze byl zahájen 1. 11. 2002.
Rád bych ještě v souvislosti s výše psaným zmínil jméno největšího novodobého propagátora františkánského učení, a sice Maxmiliána Kolbeho, který byl roku 1982 papežem Janem Pavlem II prohlášen za svatého.
Zde je ve zkratce jeho příběh:
Rajmund Kolbe se narodil v roce 1894 v Polsku. Jméno Maxmilián dostal při vstupu do františkánského řádu. Studoval v Krakově, později v Římě, kde také přijal kněžské svěcení. Po studiích se vrátil do Polska, kde v roce 1927 založil klášter Niepokalanów. K šíření a povzbuzování víry začal využívat tisk. Vydával několik časopisů V letech 1930 - 1936 podnikl několik misijích výprav do Japonska.
Za druhé světové války Kolbe v Niepokalanówě pomáhal uprchlíkům před nacismem. V roce 1939 byl poprvé zatčen gestapem, ale propuštěn. V roce 1941 byl zatčen podruhé. Byl poslán do Osvětimi, kde nabídl svůj život za život spoluvězně a otce rodiny. Byl odsouzen k smrti hladem. Po dvou týdnech dehydratace a hladovění byl stále naživu. Poté byl usmrcen injekcí fenolu.
Dle svědectví táborového písaře Bruna Borgowce zesnulý vypadal jako živý a zářil. Druhého dne byl spálen v krematoriu. Bylo to 14. srpna 1941. Maxmiliánu Kolbemu bylo čtyřicet sedm let.
V roce 1982 prohlásil papež Jan Pavel II. Maxmiliána Kolbeho za svatého. Slavnosti v Římě se zúčastnil také téměř osmdesátiletý František Gajowniczek se svou ženou.
Všem vřele doporučuji knihu o Kolbeho dramatickém životě Světlo a stín kterou napsal W. Kluz,
vydalo české katolické nakladatelství Zvon, Praha 1991.
Reference:
- http://catholica.cz
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Maxmili%C3%A1n_Kolbe
- http://dosa.cz/
- http://www.vira.cz
sofi