Masarykova verejna knihovna Vsetin Mystery Cache

Dějiny knihovny

O otevření první veřejné knihovny ve Vsetíně se r. 1880 zasloužil Vzdělávací spolek Snaha, r. 1900 měla knihovna 2 550 knih. První veřejná čítárna byla otevřena r. 1913 v domě č. 320 J. Vinklera na Dolním náměstí.

R. 1919 vstoupil v platnost zákon o veřejných knihovnách obecních, který uložil všem obcím za povinnost zřizovat veřejné knihovny. Usnesení ke zbudování městské knihovny ve Vsetíně pochází ze 7. března 1920, kdy bylo v rámci oslav 70. narozenin T. G. Masaryka rozhodnuto, aby: „zřízena byla na Vsetíně veřejná knihovna Masarykova, a čítárna.“ A tak 2. února 1921 byla skutečně otevřena Masarykova veřejná knihovna.

Čerstvě založená knihovna byla provizorně umístěna v zasedací síni radnice. V prvním roce své existence měla knihovna 2 652 svazků knih, zapsalo se do ní 700 čtenářů, kteří si v prvním roce dohromady vypůjčili 15 526 knih. Prvním knihovníkem byl učitel Bohumil Lehký, který působil v knihovně až do r. 1939. Postupně přibývali noví čtenáři a nové knihy a r. 1932 byla knihovna přemístěna do domu J. Bubely na Palackého ul. č. 152.

Ve válečných letech 1939–1945 byl knihovníkem odborný učitel Stanislav Lakota. Na začátku okupace muselo být vyřazeno mnoho knih a došlo i první změně názvu, knihovna musela vypustit jméno Masaryka.
Po válce byl knihovníkem byl jmenován vsetínský rodák Zdeněk Ruda. V září 1947 se knihovna přestěhovala do klubovního domu Zbrojovky v Jiráskově ul., jednalo se o budovu bývalé Thonetové továrny, která nebyla v dobrém technickém stavu. R. 1948 byla otevřena také městská čítárna.

Od r. 1951 již Okresní lidová knihovna musela ze svého fondu vyřadit literaturu protikomunistickou, legionářskou, „kapitalistickou literatura Západu“, detektivky, publikace emigrantů, ale také literaturu brakovou. V knihovně začalo působit samostatné dětské oddělení, novinkou byl volný výběr knih.

R. 1957 se knihovna přestěhovala do budovy na Svárově, kde sídlila až do r. 2006. Zpočátku získala pouze část přízemí, až r. 1965 připadlo knihovně 1. a 2. patro budovy, kam přestěhovala čítárna a studovna. R. 1979 získala knihovna celou budovu a následovala celková rekonstrukce.

Dětské oddělení se na Svárov nevešlo a bylo r. 1958 přestěhováno do Dukelské ul. a r. 1968 se přestěhovalo na nové sídliště do Domu služeb v Luhu, kde sídlí dodnes. Další dětské oddělení bylo otevřeno r. 1973 v Domě služeb na Trávníkách. Toto oddělení zde působilo až do r. 2013, kde bylo přestěhováno do hlavní budovy na Dolní náměstí. Třetí dětské oddělení vzniklo r. 1982 v Rokytnici a stále zde sídlí.

V 70.–80. letech bylo nutno deklarovat politickou angažovanost, což se kromě skladby fondu podepsalo i na kulturně-výchovných akcích, jejichž návštěvnost pochopitelně klesala. R. 1973 bylo navíc otevřeno samostatné oddělení politické literatury v Domě politické výchovy, r. 1974 bylo zrušeno vybírání poplatků.

Se změnou společenského režimu se proměnila i knihovna. R. 1991 byl zřízen antikvariát a zavedeny čtenářské poplatky a v knihovně se objevili dosud zakázaní autoři. R. 1991 byl do knihovny pořízen první počítač a r. 1997 byl zpřístupněn internet pro veřejnost.

R. 2006 přestěhovala ze Svárova do nové budovy na Dolní náměstí, kde sídlí doposud. K přesunu fondu bylo zapotřebí 2000 banánových krabic. Součástí knihovny se stalo i Turistické a informační centrum Vsetín.

Současnost
Centrální budova knihovny na Dolním náměstí má 3 patra, přístupná je hlavním vchodem z náměstí nebo přes Turistické informační centrum. V přízemí se nachází počítačová učebna, ve 2. patře sídlí centrální půjčovna. Ve 3. patře centrální budovy je dětská půjčovna, čítárna, studovna, hudební oddělení a K-klub s komiksovým koutem. Ve 4. patře se nachází společenský sál, kde se konají kulturní a vzdělávací akce. Knihovna má 2 sídlištní pobočky v Luhu a v Rokytnici, které se specializují na dětské čtenáře.

Provozní doba Knihovna na Dolním náměstí | Turistické informační centrum

Pobočky Luh | Rokytnice