CS: Připomenutí spoluobčanů obětí 2. sv. války se dvěma samostatnými možnostmi řešení a přístupu k finálce.
EN: Commemorate victims of WW2 with two separate ways from stage to cache.
Kudy ke keši?
Na výchozích souřadnicích nic nehledejte, nacházíte se napůl cesty mezi waypointy v lese nedaleko zcela nezajímavé odbočky do Tutlek...
Na WP S1 naleznete pomník paravýsadku BARIUM jež v oblasti operoval a naproti infotabuli s počtem "S" fotografií. Číslo dosadíte do vzorce:
N 50° 08.[(46 x S) + 5] E 016° 14.[(16 x S) + 6]
Na WP J1 naleznete v chodníku Stolpersteine věnovaný oběti šoa Rudolfu Hoffmannovi. Číslo popisné domu (tři bílé číslice v červeném poli) před kterým stojíte jako indicii "J" dosadíte do vzorce:
N 50° 08.(J-92) E 016° 14.(J-331)
Finálku si můžeš zkontrolovat 
BARIUM
BARIUM je krycí jméno tříčlenného paradesantního výsadku vyslaného za 2. sv. války z Anglie zpravodajským odborem exilového Ministerstva národní obrany. Nadporučík Josef ŠANDERA, četař aspirant Josef ŽIŽKA a četař Tomáš BÝČEK seskočili 3. dubna 1944 u Vysoké nad Labem. Po neúspěchu v Holicích dokázali s pomocí vlastenců přepravit a opravit poškozenou vysílačku "MARTA", zpravodajsky působit a vysílat střídavě od Lokajíčkových z Rychnova nad Kněžnou a z hájovny Frošových v Kostelecké Lhotky.
Působení výsadku v této oblasti se Gestapu podaří překazit až v říjnu 1944. Vysílačka byla přesunuta k dalším vlastencům - na statek rodiny Žabkových do Žamberka. Zde jsou přepadeni 16. ledna 1945. Šandera s Žižkou volí sebevraždu, Žabkovi jsou násilně vyslýcháni, ale konci války se dožijí v Terezíne. Třetí člen výsadku uprchne a přežije v řadách partyzánů na Turnovsku.
Činnost a výsledky skupiny BARIUM jsou vysoce hodnoceny. Skupina byla jednou z nejúspěšnějších paraskupin vyslaných z Anglie do vlasti. Ze stovek obětavých pomocníků-odbojářů plných čyřicettři padlo v boji za svobodu vlasti.
Manželé Frošovi
Hájovna manželů Frošových bylo jedno z míst odkud parašutisté vysílali do Anglie. Gestapo místo přibližně určilo a v rámci zátahu 10. října 1944 předběžně navštívilo, později jsou obyvatelé varováni a vyzváni k úprku dalším ze spolupracovníků. František Froš, český legionář, volí jinou cestu zamezující výslechům a možnému prozrazení. Svátečně se s manželkou ustrojí, napíší dopis na rozloučenou a pak František Froš, třiašedesátiletý muž, zastřelí loveckou puškou manželku a pak sebe. Kostelečtí četníci je najdou ráno v 5 hod., 11. října 1944 při pokusu o zatčení již mrtvé.
Hájovna dnes již nestojí, nacházela se přibližně v místě vodojemu vepřína. Před vjezdem do areálu se na waypointu S2 nachází pomník statečným vlastencům.
František a Božena Frošovi byli v roce 2010 a opětovně v roce 2013 navrženi k udělení státního vyznamenání. Podvýbor pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání PS PČR doporučil v roce 2013 udělit Medaili Za hrdinství. Toto vyznamenání nebylo prezidentem republiky uděleno.
František a Božena Frošovi v lepších časech
Stolpersteine
Stolpersteine, neboli Kameny zmizelých jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holocaustu (šoa) a nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil v roce 1992 v Kolíně nad Rýnem a pokládá je dodnes po celé Evropě. Od roku 2008 se Stolpersteine nacházejí i v chodnících ve městech v České republice.
V českém geocachingu je známe díky popularizaci od rodinného týmu Sobikovi kteří jsou autory 
PraGeo - Stolpersteine / Kameny zmizelých (GC1H1EE) a bookmarku 
České zidovske kesky / Czech jewish caches, bez zajímavosti není ani waymarkingová kategorie 
Stolpersteine. Ale to je úplně jiné hřiště, jiná hra - i když též od společnosti Groundspeak.
Rudolf Hoffmann
Rudolf Hoffmann (1880 - 1944) byl kostelecký živnostník a pozdější mistr v Dostálově továrně. Žil ve smíšeném manželství s Marií, roz. Záleskou, měli dvě děti. 30. června 1944 byl zatčen na udání kosteleckého policisty, protože si aktovkou zakrýval žlutou hvězdu, již byl dle protektorátních zákonů nucen nosit. Zemřel 31. srpna 1944. Až v roce 1963 došlo při soudu k objasnění okolností jeho smrti. Terezínským dozorcem Rojkem byl přinucen zápasit s jiným vězněm, který ho polomrtvého hodil do ohně. Rudolf Hoffmann zemřel na popáleniny.
Kamil Zdrálek vypátral, že pamětní kámen pořídil svému dědovi pan Karel Sýs; 29. října 2012 jej do kosteleckého chodníku vložil osobně původce projektu a autor všech Kamenů zmizelých Gunter Demnig.
Kromě odečtení indicie "J" si tak na waypointu J1 můžete zalogovat Rudolf Hoffmann, Kostelec nad Orlici, CZ (WMH00V).
Odkazy & poděkování
Při zpracování listingu jsem vycházel z těchto pramenů:
Kostelec nad Orlicí v zrcadle času. I. svazek. Kostelec nad Orlicí: Město Kostelec nad Orlicí, 2016. 720 s. ISBN 978-80-260-9678-8.
PAŘÍZEK, Libor. Paravýsadek BARIUM. [online] publikováno 12. 1. 2008. [cit. 16. 9. 2017].
Odhalili pomník spolupracovníkům výsadku Barium. Rychnovský deník [online] publikováno 17. 11. 2008. [cit. 16. 9. 2017].
ŽIŽKOVÁ, Věra. Nevyznamenaní hrdinové. Orlický týdeník [online] publikováno 9. 11. 2016. [cit. 16. 9. 2017].
Poděkování si zaslouží následující geokamarádi: Jirka (SerzantCT) za věnování stylového obalu na keš, Martin (imin) za geocachingové objevení kosteleckého Stolpersteine a přenechání místa po 
Rudolf Hoffmann (GC4WZCZ) a Adam Hauner (AHA & team), kterému usilovně kopírují HTML kódy z listingů, protože nápodoba je nejrychlejším způsobem šíření dobrých myšlenek.
[Last listing update: 10.11.2020; unsaved]