Zámek Zelená Hora, dominanta Nepomucka, byl postaven na místě původně z husitských válek opevněného vrchu, po skončení husitských válek pak hradu, který vystavěl Hynek Krušina ze Švamberka. Nadmořská výška zámku je 536 m n. m.. Vlastní zámek byl postaven Václavem Vojtěchem ze Šternberka v 17. století, kostel Nanebevzetí P. Marie je z 15. století. Postupně zde sídlily rod Šternberků, Lev z Rožmitálu, rody Martiniců, Colloredo-Mansfeldů a Aueršperků. Posledními právoplatnými majiteli zámku byli manželé Plavcovi, kteří 1. října 1931 zámek koupili od pánů z Aueršperka za 8,5 miliónu Kč. Plavcovi ještě těsně před 2. světovou válkou prodali objekt plzeňskému průmyslníkovi a poslanci živnostenské strany Karlu Blažkovi. Ten však státu neuhradil převodní poplatky, a proto prodej nebyl majetkově převeden v majetkových knihách. Začalo období jeho devastace. Na zámku sídlila německá posádka, krátce Američané, následovaly Pomocné technické prapory a Technické prapory. I po jejich zrušení zůstala v objektu armáda až do začátku 90. let, kdy zámek přebírá obec Klášter. Zámek je znám širší veřejnosti zejména jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. Ten objevil v roce 1817 zámecký úředník (tzv. důchodní) Josef Kovář. Rukopis, obsahující Libušin soud, významně pozitivně ovlivnil myšlení národa v období označovaném jako Národní obrození. O jeho původu a pravosti se dodnes vedou spory. Do širokého povědomí veřejnosti se zámek dostal i díky románu Miloslava Švandrlíka „Černí baroni“, podle kterého byl natočen stejnojmenný film. Působení jednotek tzv. Technických praporů v první polovině 50. let na zámku nebylo však ve skutečnosti zdaleka tak úsměvné. Kromě toho sloužil zámek i francouzským filmařům k natáčení filmu „Kateřina Kurážná“ či seriálu „John Sinclair“. Obec Klášter se snaží objekt postupně rekonstruovat, obnova zámku je zařazena do programu „Záchrany architektonického dědictví“ vyhlášeného Ministerstvem kultury ČR. Zámek není ještě veřejnosti běžně přístupný, svým historickým významem si zámek Zelená Hora jistě zaslouží lepší osud, než být trvale „mrtvou“ památkou. Řada původního vybavení včetně zámecké knihovny, nábytku a církevních památek byla přemístěna do jiných objektů. Na zámku není v současnosti ve více než stovce místností žádné vnitřní vybavení. Zachovala se pouze nástropní malba v jednom ze sálů. Ta má zobrazovat vítěznou bitvu Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce, a tematicky souvisí s Rukopisem královédvorským.
V současné době je zámek majetkem obce Klášter.
Jak na keš:
Na výchozích souřadnicích můžete zaparkovat na vyústění polní cesty a naleznete zde křížek s vytesaným letopočtem ve tvaru ABCD na podstavci. Kešku pak hledejte na souřadnicích
N 49° 30.(B-C)(D+2)(B-A) E 013° 37.D(2*A)(B-C)
a po odlovu ji nezapomeňte řádně zamaskovat, děkuji.