Na úvodních souřadnicích keš pochopitelně není. Takže jak na ni. Níže je krátce představeno všech šest bydžovských kostelů, označených písmeny A až F. Dále je pak šest fotek různých detailů, samozřejmě v zpřeházeném pořadí, označených čísly. Úkolem je najít na místě vždy ten správný detail a přiřadit k příslušnému kostelu, tedy vytvořit dvojice písmeno – číslo. A pak už jen dosadit do vzorce na konci. Vše je normálně viditelné, něco níže, něco výše. Doporučuji postupovat od západu k východu, finálka je nedaleko jednoho z kostelů, kde se taky dá pohodlně parkovat. Tužku vlastní, víte jak to obvykle bývá :-)
A) Hřbitovní kostel Sedmibolestné Matky Boží
Novogotická jednolodní stavba s opěrnými pilíři a hranolovou jehlancovou věží. Podle plánů známého pražského architekta Josefa Mockera stavbu prováděl novobydžovský stavitel Alois Jedlička v letech 1898 až 1901. V interiéru jsou zajímavé řezbářské práce, vykládaná okna, varhany.
B) Kostel Husova sboru Církve čs. husitské
Církev československá husitská (CČSH) byla vyhlášena v roce 1920. Jde o specifickou národní církev, jejíž působení je omezeno prakticky jen na dnešní Českou a Slovenskou republiku. Místní kostel CČSH byl postaven v roce 1926 podle projektu arch. J. Hurycha. Sestává z pěti traktů, kdy prostřední tvoří pětipatrová hranolová věž s hodinami.
C) Děkanský chrám sv. Vavřince
Gotická trojlodní stavba pochází z počátku 14. století a původně byla zasvěcena Matce boží. Je doplněna hranolovitou věží, jejíž horní část získala nynější podobu až po velkém požáru v roce 1817. Ochoz věže je přístupný veřejnosti většinou jen jednou do roka v srpnu při pouti. V neprospěch starobylého interiéru jsou už dlouhou dobu stěny a klenby včetně pískovcových žeber světle obíleny.
D) Bývalá židovská synagoga – modlitebna ČCE
Původní synagoga byla postavena v roce 1568, tehdy ještě jako dřevěná, v centru tehdejšího židovského ghetta. Po požáru byla v roce 1719 postavena nová synagoga, již zděná. Po dalším velkém požáru byla v roce 1902 secesně upravena. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Od roku 1949 slouží jako modlitebna Českobratrské církve evangelické.
E) Kostel Nejsvětější Trojice
Barokní jednolodní stavba z počátku 17. století, ale už po asi sto letech přišla na řadu přestavba, kdy původní klenba v lodi byla nahrazena plochým stropem a na západním průčelí byly přistavěny dvě věže. U kostela se až do roku 1882 nacházel městský hřbitov. Kostel je průběžně opravován, veřejnosti je nepřístupný. Část vybavení interiéru je umístěna v městském muzeu.
F) Kostel sv. Jakuba Většího
Původní raně gotický kamenný kostelík stál na zdejším návrší už od konce 13. století. Pozůstatky stavby byly při výstavbě nového kostela využity do zdiva, včetně rozčtvrcených náhrobků z 16. a 17. století. Nynější pozdně barokní kostel z let 1768 až 1775 byl postaven královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem, snad s použitím starších plánů pražského architekta K. I. Dientzenhofera. Od roku 2008 vznikla v prostorech kostela Galerie U sv. Jakuba.
A ještě slíbené fotky detailů, které hledáte:
Až vše správně přiřadíte, tak stačí dosadit sem:
N 50° 14. A C E
E 015° 30. B D F