Vodáctví je jedna z forem turistiky, která jako prostředek k přesunu z jednoho místa na jiné využívá různé druhy plavidel, jako jsou rafty, pramice nebo kánoe. Nejvíce je rozšířena na říčních tocích, kdy vodáci splouvají řeku a přesunují se tak mezi jednotlivými tábořišti.
Převážně v průběhu letních prázdnin se pod dohledem zkušených vedoucích realizují dětské vodácké tábory. Kromě vodáckého výcviku dětí bývá na nich kladen důraz na poznávání přírody, získávání tábornických dovedností a hry v přírodě.
K rozvoji vodní turistiky začalo docházet ve druhé polovině 19. století. Roku 1866 byl založen v Evropě první kanoistický klub. V Čechách se první kánoe objevila v roce 1875, kdy ji roudnický lékárník Ferdinand Zinke koupil od anglických obchodníků se závodními koňmi. Další kánoe se v na území dnešního Česka objevily až roku 1910, z Kanady je nechal přivézt velký propagátor sportu Josef Rössler Ořovský, který je známý hlavně díky prvnímu páru lyží, které přivezl do Čech. Obliba těchto lodí rychle stoupala a tak již 29. listopadu 1913 byl založen Svaz kánoistů království českého, později Český svaz kanoistů.
Po vzniku Československa se vodní turistika začala rozvíjet velmi rychle. Zakládaly se vodácká tábořiště, byly pořádány první vodácké závody spíše maratónského typu, např. známé České Budějovice – Praha. Roku 1933 se v Praze konalo mistrovství Evropy, kdy se do Prahy sjelo 58 závodníků z 10 zemí. Úspěch tohoto mistrovství pomohl i zařazení kanoistiky na program olympijských her již v roce 1936. O propagaci vodáctví v Čechách se také silně zasloužilo skautské hnutí. Velký vliv na rozvoj zvláště dětské vodní turistiky mělo uzpůsobení rybářské pramice, která se začala používat po první světové válce. Turistické oddíly si ji upravily, příď se pokryla krytem s vlnolamem a zároveň se zvýšily i boky na zádi. K ovládání pramice se nepoužívalo vesel, ale pádla. Vzniklo tak originální, v té době nejlevnější a při tom velmi pevné a bezpečné plavidlo až pro 8 dětí a jednoho kormidelníka.
Boom vodáctví šel také ruku v ruce s trampingem. Trampové měli vždy k přírodě nejblíže a jejich osady často ležely přímo na vodních tocích. Proto není divu, že trampové v kánoích doslova procestovali republiku. Kanoistika, nejen ta závodní, ale i turistická, se utěšeně rozvíjela dál. Velkou ranou pro vodáky ale bylo postavení vltavské kaskády. Další přehrady se stavěly po celé republice a díky nim zaniklo mnoho peřejnatých říčních úseků.
Za dob normalizace nastoupila nová vlna útěků do přírody a i řeky se zaplnily novými vodáky. Zakládaly se nové vodácké oddíly, obnovily se vodácké kluby již téměř zapomenuté. Otevřené laminátové deblkanoe typu Vertex a Vydra zaplnily řeku Lužnici, Sázavu, Berounku, Ohři, Vltavu a Otavu. Vodáci se do kánoí zabalili na celý týden a byli rádi, že na ně normalizační režim na vodě nedosáhne.
V 90. letech vznikly půjčovny a cestovní kanceláře, které půjčují a dovezou lodě i vybavení. Nastupují plastové lodě a vodáctví prožívá třetí boom. Lidé opět masově vyrážejí na vodu. Opět se turistické řeky plní partami vodáků. Ale vodáci již nevyrážejí pouze na turistické toky, jako jsou Otava nebo Sázava. Čeští vodáci velmi často za turistickou vodou vyráží i do zahraničí. Po Evropě čeští vodáci nejčastěji jezdí do Rakouska na vodu divokou, do bývalé Jugoslávie na vodu divokou i turistickou, do Polska, Rumunska, Francie. Mimo Evropu dnes české vodáky potkáte třeba na Novém Zélandu nebo v USA.
V Česku je vodní turistika provozována zejména v letní sezóně na největších řekách pahorkaté části Čech, které mají dlouhé souvislé splavné kaňonovité úseky s mírně tekoucí vodou, občasnými peřejemi a množstvím jezů. Díky tomu je na nich také plně rozvinutá vodácká infrastruktura (půjčovny lodí, kempy, hospody, sportovní propustě na jezech). Moravské řeky mají vlivem odlišné geomorfologie většinou méně atraktivní charakter, a jsou tedy méně vyhledávané i vodácky přizpůsobené.
Tato keška se nachází na území Týnce nad Sázavou, vodáky velmi oblíbeném místě pro sjezd úseku Týnec nad Sázavou – Pikovice v úzké řece mezi skalami nebo klidnějším „rodinném voleji“ Čerčany – Týnec nad Sázavou. V blízkosti kešky se nachází Kemp Týnec v Náklí, kde je jeho nedílnou součástí nejen plný servis hostům, ale i občerstvení v BistroBusu Bisportu.
Tímto bych chtěl poděkovat Wikipedii za textový materiál. Fotografie jsou z vlastního archivu :o)
„Kešku“ nehledejte na úvodní souřadnici! Keš se nachází v letních měsících na velmi frekventovaném místě a doufám, že odolá náporu mudlů.
Proto prosím, při odlovu dávejte velký pozor na mudly a kešku vracejte na původní místo i s maskováním.
PROSÍM, VRACEJTE DOBŘE ZAVŘENOU KRABKU NA STEJNÉ MÍSTO SE STEJNÝM KRYTÍM, PROTOŽE SE OPRAVDU NACHÁZÍ NA "VÁCLAVÁKU" MEZI VODÁKY :o) Předem děkuji a přeji přijemný odlov!
Děkuji za Vaši návštěvu a přeji klidný odlov. Stačí si už jen odpovědět na pár lehkých otázek a můžete se vydat k Finálce ... a když zbyde trochu času, naplánovat si sjezd do Pikovic po Sázavě, stojí to za to!
Tak a teď zapojte mozkové závity a pošlu Vás na malou procházku okolo vody...
POZOR, PO ASANAČNÍCH PRACECH A VYTVOŘENÍ NOVÉ STEZKY BYL ÚKRYT KEŠE ZCELA ZNIČEN A PROTO BYL PŘESUNUT O PÁR KROKŮ OD SOUŘADNICE NA VHODNÉ - PODLE NOVÉHO HINTU V OVĚŘOVÁTKU NA "JASNĚ OZNAČENÉ" MÍSTO!
FINÁLNÍ SOUŘEDNICE:
N 49° 49.ABC E 014° 35.DEF
A = (Rok kdy se první kánoe objevila v Čechách) – (Rok kdy byl založen v Evropě první kanoistický klub)
B = Čtvrté číslo na čtvrtém sloupu veřejného osvětlení na cyklostezce podél řeky Sázavy začínající na Brodcích (u domu č.p. 27) ve směru toku řeky. (TYXXX?X)
C = Na levém břehu týneckého jezu (u mlýna) se nachází Informační tabule, pod jakým číslem se schovává Infocentrum?
D = Počet jezů od silničního mostu v Čerčanech k silničnímu mostu v Týnci nad Sázavou
E = „Nenechávej nikdy kamaráda na vodě samotného“ tak zní jeden bod z „Desatera slušného chování na vodě“ který najdeš na info tabuli u příjezdové cesty do kempu.
F = Počet velkých keramických izolátorů na stožáru elektrického vedení v kempu a to na třetím od jezu