České stovky - Dálkové pochody
Dálkový pochod je populární forma organizované pěší turistiky. V Česku vznikla spontánně v polovině šedesátých let dvacátého století jako extrémní sport, později zpopularizovala a postupně se rozšířila i o kratší, rekreační formy. Za dálkový se považuje pochod, který měří 50 km nebo více v rámci jednoho dne, kratší pochod se nazývá turistický pochod, některé akce nabízejí trasy v obou kategoriích a toto terminologické rozlišení je ne vždy důsledně dodržováno.
Chůze versus běh
Každý běžec, pokud dřív nebyl výkonnostní sportovec, vám potvrdí, jak těžké je se opravdu rozběhat a ze stádia „běhochodec“ přejít do stádia „běžec“. Dá se tedy říci, že pochodníci jsou někdy prenatálním vývojovým stádiem běžce, v němž občas z požitkářských či zdravotních důvodů rádi setrvají. Ani při svižné chůzi sice vandrovník nedosahuje tak vysoké tepové frekvence jako při pomalejším běhu, ale počet spálených kalorií může být takřka stejný.
Možná se jednou z chůze rozběhnete. Možná ne. Protože, jak říká Komenský – Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest. A chůze je přece taky pohyb vpřed.
Zdroj: http://rungo.idnes.cz/dalkove-pochody-0jg-/behani.aspx?c=A150330_172146_behani_ura
Historie dálkových pochodů v Čechách
V šedesátých letech do Československa pronikly zprávy o amatérských skupinových dálkových pochodech v Nizozemsku, Francii, Belgii či Švýcarsku, ale také o extrémních profesionálních chodeckých výkonech jednotlivců. Prvním veřejným českým dálkovým pochodům předcházely pokusy některých uzavřených skupin turistů, například z Opavy či Pardubic, ujít 100 km či co nejdelší trasu za 24 hodin. O podobné extrémní výkony (například o co nejdelší výdrž bez spánku) usilovala i mládežnická skupina Tlupa při TJ AZKG Praha, kterou založil Dr. Jan Květ alias Hony kolem roku 1960.
Po teoretických dohadech, kolik může člověk ujít na jeden zátah, se skupina rozhodla vyzkoušet svůj odhad, že 100 km za 24 hodin. První český organizovaný dálkový pochod, inzerovaný klubovým letákem a pojímaný spíše jako recese než jako vážný sportovní výkon, se tak konal 1. června 1963 od půlnoci do půlnoci z Čechtic do Prahy a nesl název Tlupí stovka.
Ještě téhož roku uspořádali podobné stokilometrové akce vojáci v Luštěnicích a turisté v Opavě a Dubňanech (Moravským Slováckem), v roce 1964 přibyly další dvě akce, Jesenická stovka v Supíkovicích a Jizerská stovka v Liberci. V roce 1965 vzniklo 16 nových stokilometrových akcí, z nichž některé už měly i poloviční, padesátikilometrovou variantu, jeden už stokilometrovou variantu ani neměl a jeden byl naopak delší než 100 kilometrů (125 km Karlovy Vary – Praha). Celkem se v roce 1965 konalo 28 dálkových pochodů se 1490 startujícími a do cíle docházelo kolem 50 % startujících.
Na 19. prosince 1965 svolala redakce časopisu Turista do Prahy všechny známé organizátory a příznivce dálkových pochodů na setkání, kde 38 účastníků zastupujících 32 pochodů po vášnivých diskusích sestavilo a schválilo „Desatero regulí dálkových pochodů“, v nichž nad ortodoxními stovkaři zvítězila skupina, která prosadila definici dálkového pochodu jako pochodu o délce od 50 km. Na to 20. dubna 1966, tři dny po konání prvního ročníku pochodu Praha-Prčice, reagoval Ústřední odbor turistiky ČSTV rozpačitým dokumentem „Stanovisko k dálkovým pochodům“, v němž zdůrazňoval negativní stránky dálkových pochodů.
Pochod Praha-Prčice v délce 65 km se konal poprvé roku 1966, od roku 1970 začaly přibývat i kratší trasy a vrcholu popularity dosáhl tento pochod v první polovině 80. let, kdy se jej zúčastňovalo (na více než 20 trasách) přes 30 tisíc startujících (v roce 1981 rekordně přes 35 tisíc), v dalších desetiletích účast opět poklesla ke 20 tisícům. Rozsahem jde o světově ojedinělou akci svého druhu.
Po roce 2008 se o pochody díky propagaci na internetu začala zajímat zase mladá generace. Statistika účasti na pochodech na 50 km a 100 km začíná významně stoupat. Přispěly tomu projekty typu dalkovepochody.cz (informační servis dálkových pochodů) nebo Československá tisícovka. Významný krok v propagaci dálkových pochodů se na podzim roku 2010 povedl horolezci Liborovi Uhrovi společně s týdeníkem Sedmička. Na extrémní horský dálkový pochod Beskydská sedmička na 87 km s převýšením 5500 metrů se mu podařilo přilákat více než 1500 účastníků a to nejen z řad extrémních sportovců a běžců, ale i velké množství dálkoplazů a pěších turistů.
Dálkové pochody přestaly být v posledních letech záležitostí pouze chodců, ale staly se oblíbeným kolbištěm trailových ultraběžců, kteří zápolí o prvenství v cíli. Pražská stovka se díky více než pěti tisícům nastoupaných metrů a délce okolo 130 km stala jedním z nominačních závodů na UTMB.
Nejznámější české stovky
· Brtnické ledopády, Šluknovsko, leden - únor http://www.dalkovepochody.cz/brtnicke_ledopady.htm
· Jarním Šluknovskem, Šluknovsko, velikonoce http://jarnim-sluknovskem.webnode.cz/
· Špacír, Vsetín, květen http://naspacir.eu/
· Jesenická stovka, Šumperk, Jeseníky, Květen http://www.jesenickastovka.cz/
· Brněnské vokruch vokolo Štatlu, Brno, červen http://bvvs.vyskovnice.cz/
· Krakonošova stovka, Vrchlabí, červen http://k100.ddmvrchlabi.cz/
· Craft 1000 Miles Adventure červenec (1661 km napříč Československem) – pro kola, koloběžky i pěší http://1000miles.tv/
· Týnišťské šlápoty, Týniště nad Orlici, červenec http://www.dalkovepochody.cz/tsodkd.htm
· Pradědova 100vka, Jeseník, říjen http://pradedova-100.webnode.cz/
· Pět beskydských vrcholů (5BV), Beskykdy, říjen http://www.5bv.cz
· Loučení s turistickým rokem, Ústí nad Labem, Teplice, Děčín, Litoměřice, listopad http://louceni.webnode.cz/
· Pražská stovka, okolí Prahy, prosinec 120 – 140 km http://www.dalkovepochody.cz/ps.htm
· Horská výzva http://www.horskavyzva.cz/
Jak na keš:
Keše není nutné lovit podle očíslovaného pořadí, pro ty, kdo nechtějí hřeben zdolávat několikrát, doporučuji prostudovat mapu, předem si určit pořadí, držet vrstevnici nebo jít výše než kešky jsou a lovit je shora. Nechoďte bez rozmyslu za šipkou, někdy ušetříte více síly kilometrem navíc, než klesat a stoupat zběsilým terénem při překlenování údolí. Trasa celé série je přes dvacet km dlouhá a nastoupáte pravděpodobně více než 1000 výškových metrů.
Okolo většiny krabek vedou cesty, zbytky cest nebo stezky. Nejobtížněji se asi budete hložím dostávat ke keši číslo čtrnáct. S sebou doporučuji skirunnerům trekové hůlky, z cesty k finálkám budete občas zdolávat hodně příkré svahy či kamenitá pole nahoru nebo dolů. Keše nedoporučuji lovit za sněhu ani v noci. Sledujte atributy a obtížnost terénu jednotlivých míst.
Zvažte své síly, pokud nejste trénovaní, sérii lovte buď nadvakrát (jeden okruh z Vysoké Pece a druhý z Jezeří) nebo některé krabičky prostě vynechejte. Komu to přístroj umožní, změřte prosím nastoupané metry, které jste během odlovu série zdolali a napište toto číslo do logu bonusové keše, můžete napsat i celkovou délku v kilometrech a ti, kdo najdou všechny skrýše během jednoho dne, pište i celkový čas od první po poslední krabičku. Časy „jednodenních“ lovců budou postupně aktualizovány v listingu bonusovky.
P2) Kdy vznikly v Česku první stovkové dálkové pochody:
V polovině padesátých let P2 = 5
V polovině šedesátých let P2 = 1
V polovině sedmdesátých let P2 = 8
R2) Kdy se v Česku prvně konal pochod Praha – Prčice:
1964 R2 = 6
1965 R2 = 8
1966 R2 = 9
S2) Kdo byl vítězem Pražské stovky v roce 2015:
Aleš Zavoral S2 = 3
Radek Brunner S2 = 2
Tomáš Štverák S2 = 1
N 50° 33.(P2)(S2)(J)
E 013°29.(R2)(F)(M)
Veliký dík patří týmu Hillanti za betatest, za ověření výpočtů i nalezení míst v terénu. Dík za jejich čas strávený testováním této série.
