BVH # 14 - KRAKONOSOVA STOVKA Mystery Cache

Tato keš patří do série Běh v horách.

Na úvodních souřadnicích keše nehledejte, finálky ve většině případů snadno vyluštíte pomocí listingů. Keše není nutné lovit podle očíslovaného pořadí.

Krakonošova stovka

Dálkový pochod nyní i ultratrail, který se koná od roku 1966.

Mě láká velice Pochod Praha – Prčice – tuhle písničku Ivana Mládka zná asi většina z nás. Právě veliká tradice dálkových pochodů v Čechách a na Slovensku je jedním z důvodů, proč se ultratrailu u nás v posledních letech tolik daří. Některé tradiční závody se staly metou trailových běžců, za posledních pětadvacet let vznikla i řada závodů nových, obzvláště v posledních deseti letech se ultratrail stal velice populárním sportem i mezi amatérskými běžci.

Krakonošova stovka letos slaví v roce 2016 jubileum. Jak už všichni víte, první  ročník dnes legendární stovky přes hřebeny Krkonoš se konal v roce 1966. Tedy v době, kdy byl volný víkend neznámým pojmem a pracovní týden měl 6 dní včetně pracovní soboty,  startovalo se až v sobotu odpoledne. Krakonošova stovka je nejstarší dodnes konanou stovkou ve střední Evropě. 100 km dálkové pochody vznikly v Československu v roce 1963,  žádná jiná akce  z té doby se už dnes nekoná. Na první ročník Krakonošovy stovky podle statistiky pořadatelů vystartovalo z Vrchlabské  sokolovny  41 stovkařů (8 dívek) a do cíle úspěšně došlo 29 (4 dívky). Atmosféru prvního ročníku můžeme vytušit z vyprávění zesnulé legendy českého běhu mimo dráhu Iva Domanského, který tuto vzpomínku zařadil do svého seriálu "Už jen z Tribuny".

Vzpomenu na první ročník dodnes pořádané Krakonošovy stovky přes hřebeny Krkonoš vedoucí z Vrchlabí přes Žalý, Mísečky a Dvoračky do Harrachova, dále podél vodopádu Mumlavy na hřebeny a pak v noci přes celý hlavní hřeben na Pomezní boudy, po silnici do Malé a Velké Úpy, přes Černou horu a Černý důl na silnici do Lánova a zpět do Vrchlabí. Na trati jsme nasbírali asi 3000m stoupání. Nechtělo se mi závodit, ale se mnou se stále drželi dva 17 letí kluci z vrchlabského gymnázia, Vláďa Šturm a Jirka Hofmann. Kluci byli vytrénovaní, tak jsme přes ty hřebeny skoro stále klusali.

Z hřebene byl nezapomenutelný pohled na svítící horské středisko Karpacz na polské straně. Za to na české bylo jen tu a tam světýlko. V noci se zatáhlo, ale díky tomu, že jsme běželi, podařilo se nám uniknout bouřce, která zastihla většinu ostatních pochodníků, mezi nimiž bylo hodně 16 – 18 letých dívek jen tak v tričku a kraťasech. Řada z nich skončila na Špindlerovce ve stavu podchlazení a Horská služba je postupně odvážela v gazících dolů. Od té doby vím, že hory nelze podceňovat. Počasí se někdy mění po čertech rychle.

Tuto stovku dokončila jediná žena, tehdy 16 letá vrchlabská lyžařka Jana Wendlerová, která odmítla nabídku trenéra, aby s ostatními skončila na Špindlerovce.

Pokud máte zájem poznat celé Krkonoše za jeden den, tak zde budete mít nelepší příležitost. Protože je K100 zařazena jako kvalifikační závod na Ultra-Trail du Mont Blanc (jeden z nejobtížnějších horských ultramaratonů na světě), schází se zde mimo turistů dálkoplazů i řada kvalitních českých a zahraničních horských trailových běžců. Dlouho se nikomu nepodařilo překonat letitý rekord Zdeňka Křivůnka z roku 1984. Ten byl na tu dobu neuvěřitelných 10 hodin 45 minut. Tomuto rekordu se nejvíce přiblížili až v roce 1998 Leoš Havel a Ivo Farský. Ti zdolali K100 v roce 1998 za 11:08. Nutno říci, že trasa byla před několika lety mírně změněna, prodloužením k polskému ledovcovému jezeru Maly Staw se K100 stala ještě náročnější.

Trasa

Start leží ve výšce 470 m, první kontrola po šesti kilometrech je již v 1018 metrech nad mořem. V Horních Mísečkách je po 17 km druhá kontrola a druhé pořadatelské občerstvení.

Pokračujeme do studeného kaňonu Kotelních Jam. Z Kotelní Jámy nepříjemně stoupáme dlouhými serpentinami až nad hranici lesa. Před námi i za námi se táhne nekonečný had čelovek ostatních účastníků. Následuje pěkný trailový seběh k horské chatě Dvoračky. Pokračuje se po nekonečném, ale rychlém asfaltu. Stále dolů až do Harrachova (31 km). Z Harrachova vlastně vše teprve opravdu začne. Sem to byl pouze takový zahřívací prolog. 

Po občerstvení se připravte na 9 km asfaltového stoupání zpět na hřebeny Krkonoš. Nejprve kolem desítky Mumlavských vodopádů. Asfaltka začne opravdu výrazně stoupat až na Voseckou boudu. Kousek nad ní na Tvarožníku začíná hlavní Krkonošská hřebenovka Cesta Česko-polského přátelství. Legendární hřebenovka kličkuje po obou stranách hranice. Místy zachází až kilometr do vnitrozemí obou států. Kamenitá stezka nás povede těsně pod Vysokým Kolem 1506 m.n.m (nejvyšší bod Libereckého kraje) přes Mužské a Dívčí kameny. Stále nahoru dolu. Okolo zbytků vyhořelé Petrovy boudy seběhneme na asfaltku. Po ní už je kousek na Vojenskou zotavovnu Malý Šišák u Špindlerovky (52 km).

Po občerstvení vyrazíme pravděpodobně už za světla na exkurzi do Polských Krkonoš. Opustíme červenou magistrálu a vyzkoušíme extrémní polskou zelenou.

Terén bude opravdu trailový. Změť kořenů a kamení, střídají prohlubně s blátem a vodou. Držíme sice přibližně stejnou nadmořskou výšku, ale stezka se neustále houpe prudkými výstupy a sestupy.

Po dlouhých dřevěných lávkách přechází hluboké rašeliniště a bažiny. Po překonání seběhneme na Polanu a krátkým stoupáním dospějeme k další kontrole. Ta je přímo v chatě polského národního parku Domek Myśliwski (59 km). Následuje ovšem zlatý hřeb celé Krakonošovy stovky. Výstup na Sněžku (1602 m.n.m.). Dolů ze Sněžky na Pomezní Boudy to bude ukrutný sešup. Pokud je ještě síla běžet, dá se tu hodně nahnat. Je potřeba klesnout o více než 600 metrů. Sestup je po schodech a kamení mezi suťovými poli. Vysokou klečí a též skrz unikátní arkto-alpínskou tundru.

Na Pomezkách bude předposlední kontrola. Do cíle zbývá ještě 28 km. Nejprve seběhneme okolo kostela v Horní Malé Úpě ke Spálenému mlýnu. Následuje výstup k chatě Jana a opět velmi prudký asfaltový seběh do Velké Úpy. A to už budeme na předměstí známého horského střediska Pec pod Sněžkou. V Peci v informačním bude poslední občerstvení s kontrolou. Do cíle to odsud je náročných 18 km. Pokračujeme neskutečně prudkým asfaltovým výstupem k boudě Mír, co leží jednom z bočních Krkonošských hřebenů. Cestou okolo Husovy boudy se naposledy pokocháme výhledem na panorama třech nejvyšších českých kopců. Sněžky, Luční a Studniční hory. Za boudou Mír překonáme mělké údolíčko říčky Čisté a pokračujeme táhlou zalesněnou náhorní plošinou. Na začátku klesání v dáli zahlédneme Vrchlabí. Zdá se to kousek, ale není tomu tak. Cesta dolů do Dolního Dvora nemá konce. Je plná kořenů a kluzkých kamenů. Do toho teče po cestě zároveň potok.  Dolního Dvora to bude ještě nekonečných 5 km po rozpálených pastvinách. Ještě pár stovek metrů po městě a budeme v cíli.

Uvítá nás nafukovací brána a možná i potlesk dříve dorazivších stovkařů.

BĚŽCI

I když Krakonošova stovka vždy byla a stále je především dálkový pochod, už od prvního ročníku se zúčastňuje velká řada běžců. Za 24 hodin se dá celá trasa sice ujít teoreticky pouze jenom chůzí. Pokud ale i ti největší pohodáři na konci startovního pole chtějí
posedět u piva na chatách, musí stejně alespoň kousek popoběhnout. Pak tu máme ale spoustu borců, co až na největší terénní úseky a stoupání běží trasu téměř celou.

NEJLEPŠÍ ČASY Z HISTORIE DO ROKU 2008:

1984  Zdeněk KŘIVŮNEK 10:45
1985  Zdeněk KŘIVŮNEK 11:02
1987  Jan HAUER 12:15
1988  Jan HAUER + Jaroslav CERMAN 12:32
1989  Jan HAUER 11:52
1998  Ivo FARSKÝ + Ivan DAVID 11:08

V roce 1994 doběhla do cíle v absolutním pořadí na první místě žena Milada KLAPKOVÁ společně s manželem Michalem. Přesný čas bohužel není znám.

VÍTĚZOVÉ K100 OD ROKU 2009:

2009

1. Milan MIKULÁŠEK                            13:05
2. Matěj REŽNÝ + Jiří ČERVENKA       14:05

1. Eva ŠUPÍKOVÁ                 21:08
2. Monika PACLÍKOVÁ          21:45
3. Markéta NOVOTNÁ           22:44

1. Milan MIKULÁŠEK           12:48
2. Michal VESELÝ                13:12
3. Filip ŠILAR                        14:12

1. Anna KUROWSKA (POL)                19:30
2. Michaela HLADKÁ                            20:19
3. Iva NĚMCOVÁ                                  21:52  

1. Miroslav ŠTROP + Michal VESELÝ                11:54
3. Jiří BERGER                                                   12:38

1. Božena KOVÁČOVÁ                                                                       16:06
2. Renata LINHARTOVÁ                                                                     18:35
3. Martina NĚMEČKOVÁ + Pavlína PROCHÁZKOVÁ                        20:40

1. Miroslav ŠTROP + Michal VESELÝ                11:50
3. Pavel BOLEHOVSKÝ                                      12:14

1. Monika VAVROCHOVÁ                   14:55
2. Renata LINHARTOVÁ                     16:12
3. Barbora SEMBOL                            17:09

1. Roman KOŠŤÁK + Michal VESELÝ                10:29
3. Krystian OGLY (POL)                                      10:58

1. Krystýna JEŘÁBKOVÁ                     14:48
2. Ivana NĚMCOVÁ                             16:34
3. Barbara SEMBOL                            16:55

2016

1. Petr HÉNEK                      9:25

2. Radek BRUNNER              9:36

3. Roman KOŠŤÁK               9:52

1. Krystýna HÁJKOVÁ                         12:34

2. Eliška KANIOVÁ                               13:07

3. Renata HLAVÁČOVÁ                       13:32

Jak na keš:

Keše není nutné lovit podle očíslovaného pořadí, pro ty, kdo nechtějí hřeben zdolávat několikrát, doporučuji prostudovat mapu, předem si určit pořadí, držet vrstevnici nebo jít výše než kešky jsou a lovit je shora. Nechoďte bez rozmyslu za šipkou, někdy ušetříte více síly kilometrem navíc, než klesat a stoupat zběsilým terénem při překlenování údolí. Trasa celé série je přes dvacet km dlouhá a nastoupáte pravděpodobně více než 1000 výškových metrů.

Okolo většiny krabek vedou cesty, zbytky cest nebo stezky. Nejobtížněji se asi budete hložím dostávat ke keši číslo čtrnáct. S sebou doporučuji skirunnerům trekové hůlky, z cesty k finálkám budete občas zdolávat hodně příkré svahy či kamenitá pole nahoru nebo dolů. Keše nedoporučuji lovit za sněhu ani v noci. Sledujte atributy a obtížnost terénu jednotlivých míst.

Zvažte své síly, pokud nejste trénovaní, sérii lovte buď nadvakrát (jeden okruh z Vysoké Pece a druhý z Jezeří) nebo některé krabičky prostě vynechejte. Komu to přístroj umožní, změřte prosím nastoupané metry, které jste během odlovu série zdolali a napište toto číslo do logu bonusové keše, můžete napsat i celkovou délku v kilometrech a ti, kdo najdou všechny skrýše během jednoho dne, pište i celkový čas od první po poslední krabičku. Časy „jednodenních“ lovců budou postupně aktualizovány v listingu bonusovky.

M2) Nejrychlejší čas na nové trati Krakonošovy stovky je:

            Pod deset hodin                      M2 = 1

            Pod jedenáct hodin                M2 = 4

            Pod dvanáct hodin                 M2 = 7

N2)      První žena, která zdolala Krakonošovu stovku byla:

            Pavlína Procházková              N2 = 3

            Jana Wendlerová                   N2 =7

            Milada Klapková                    N2 = 5

O2)      Krakonošova stovka je jedním z kvalifikačních závodů na:

            Andora del Sims                     O2 = 2

            Leadville 100                          O2 = 6

            Ultra Trail du Mont Blanc      O2 = 9

N 50° 32.(O2)(M2)(M)

E 013°29.(N2)(Q)(B)

Veliký dík patří týmu Hillanti za betatest, za ověření výpočtů i nalezení míst v terénu. Dík za jejich čas strávený testováním této série.