Western States Endurance Run
Western States Endurance Run je 100 mil dlouhý (161 km) ultramarathon, který se každoročně koná v Kalifornii v pohoří Sierra Nevada poslední víkend v červnu. Závod začíná na úpatí lyžařského střediska Squaw Valley a končí na Placer High School, Kalifornie. Terén je velmi členitý a náročný, často v nejvyšších průsmycích leží sníh. Běžci se musí srovnat s velmi rozdílnými teplotami. Na hřebenech a v druhé části závodu se závodníci potýkají s velmi vysokými teplotami, pokud běží na limit 30 hodin. Běžci nastoupají celkem 5500 m, a sestoupí 7000 m v těžkém horském terénu. Závod začíná v 5 hodin ráno a pokračuje přes den až do noci a následujícího dopoledne. Limit pro dokončení je 30 hodin. Každý, kdo dokončí v limitu obdrží pamětní bronzovou sponu na opasek, každý, kdo dokončí závod za méně než 24 hodin, dostane sponu stříbrnou.
https://www.youtube.com/watch?v=4a26xp28jm0
Historie Závodu
Zásadním zlomem pro vznik moderního trailového běhání se stal závod Western States Trail Ride, známý také jako Tevis Cup “100 Miles - One Day” Ride, který byl založen v roce 1955 pro jezdce na koních. Závod měl prověřit, zda jsou koně schopni urazit za 24 hodin 100 mil (160 kilometrů) v horském terénu. Jako první běžec po svých tento koňský závod v roce 1974 dokončil v čase 23 hodin a 42 minut Gordy Ainsleigh. V roce 1971 a 1972 jel a dokončil Ainsleigh závod na koni. Ale v roce 1973 měl jiného koně a s ním musel na checkpointu 29 mil odstoupit ze závodu, protože kůň kulhal. V roce 1974 se dohodl s pořadateli, zda by mohl absolvovat závod po svých, bez koně. Zvládl to v čase těsně pod 24 hodin. Tím se staly Western States 100 prvním ultra-trailovým závodem a díky tomuto počinu začaly vznikat i další stomílové závody v horském terénu.
V roce 1975 běžel spolu s koňmi Ron Kelley, ale odstoupil po 97 mílích (157 km). Druhý běžec, který dokončil závod v limitu 24 hodin spolu s koňmi byl v roce 1976 Ken „Cowman“ Shirk, kterému posledních 25 mil dělal Ainsleigh vodiče.
První neooficiální ročník Western States Endurance Run pro ultraběžce se konal v v roce 1977, přihlásilo se 16 běžců a závodili společně s koňmi v Tevis poháru. Třináct z šestnácti závodníků buď vzdalo nebo bylo pořadateli staženo z trati. Ze tří zbývajících běžců, pouze Andy Gonzales dokončil v 24 hodinovém limitu stanoveném pro koně. Druzí dva, Peter Mattei a Ralph Paffenbarger, dokončilo za 28 hodin a 36 minut (neoficiálně), což vedlo k vytvoření 30-hodinového limitu pro získání bronzové spony pro běžce.
V následujícím roce 1978 se již přihlásilo 63 běžců a 30 běžců dokončilo první ročník Western States Endurance Run. Závod se stal samostatným podnikem, nezávislým na Tevis poháru Trail Ride pro koně.
V roce 1988 byl stanoven limit běžců 369 (vzhledem k přírodně cenným lokalitám, ve kterých závod probíhá ), kteří splní kvalifikační předpoklady. K tomu je ještě tzv. klouzavých 15% losovaných závodníků (pokud např. závodník splnil kvalifikační limity a po dva roky nebyl vybrán v první skupině 369 má velkou šanci v losovacím systému, kde má několik „hlasů“). Celkový počet běžců je pak okolo 425 na startovní čáře.
Tohoto závodu se účastí všechny běžecké věkové kategorie od 18 let výše.
Rekordy v jednotlivých věkových kategoriích (2015):
Category Runner Time Year
Open Male Timothy Olson 14:46:44 2012
Open Female Ellie Greenwood 16:47:19 2012
Masters Male Mike Morton 15:45:21 2013
Masters Female Ann Trason 18:16:26 2002
18-29 Female Rory Bosio 18:08:06 2012
18-29 Male Timothy Olson 14:46:44 2012
30-39 Female Ellie Greenwood 16:47:19 2012
30-39 Male Rob Krar 14:48:59 2015
40-49 Female Ann Trason 18:16:26 2002
40-49 Male Mike Morton 15:45:21 2013
50-59 Female Meghan Arbogast 18:50:19 2011
50-59 Male Doug Latimer 18:43:58 1988
60-69 Female Gunhild Swanson 25:40:29 2005
60-69 Male Roger Dellor 20:28:05 2003
70-plus Male Ray Piva 28:09:24 1998
70-plus Female Gunhild Swanson 29:59:54 2015
Výsledky od roku 1974 do dneška
http://www.wser.org/results/
100 nejlepších časů muži/ženy od roku 1986
http://www.wser.org/geeks-only/
Zajímavosti
Scott Jurek poprvé zvítězil na Western States v roce 1999 jako neznámý závodník, celkem vyhrával tento závod šestkrát po sobě až do roku 2005.
Ann Trason skončila v roce 1994 v celkovém pořadí druhá časem 17:37:51, 45 minut za prvním mužem, její nejlepší ženský výkon od té doby překonala pouze Ellie Greenwood v roce 2012 časem 16:47:19, který by v roce 1994 stačil na absolutní vítězství. V roce 2012 jí to stačilo „až“ na 14. místo celkově. Ročník 2012 byl nejrychlejším ze všech ročníků a má nejvíce traťových rekordů.
Ann Trason se několikrát umístila v první desítce celkového pořadí. V top 100 ženských časech má 14 svých časů, nejhorší je 19:44:42 (64.) v roce 2000. Tak vyrovnaný dlouholetý výkon nepodal na Western States žádný jiný závodník. V roce 2002 běžela za 18:16:26 a od té doby drží rekord kategorie 40 – 49. První dva ročníky, kdy běžela (1987 a 1988), nedokončila. V roce 1989 dokončila a ženskou kategorii poprvé vyhrála. Zvítězila v tomto závodě celkem 14 x (!). Naposledy v roce 2003.
Asi nejdramatičtější závěr v historii závodu předvedla Gunhild Swansononová, která stomílový závod v roce 2015 úspěšně dokončila 6 sekund před konečným limitem tedy za 29 hodin 59 minut a 54 vteřin. Bylo to její třetí vystoupení na Western States, drží i rekord z roku 2005 ve věkové kategorii 60 – 69 kdy běžela o více než čtyři hodiny rychleji - 25:40:29.
https://www.youtube.com/watch?v=QqKinAETu8E
Jak na keš:
Keše není nutné lovit podle očíslovaného pořadí, pro ty, kdo nechtějí hřeben zdolávat několikrát, doporučuji prostudovat mapu, předem si určit pořadí, držet vrstevnici nebo jít výše než kešky jsou a lovit je shora. Nechoďte bez rozmyslu za šipkou, někdy ušetříte více síly kilometrem navíc, než klesat a stoupat zběsilým terénem při překlenování údolí. Trasa celé série je přes dvacet km dlouhá a nastoupáte pravděpodobně více než 1000 výškových metrů. Trasa celé série je přes dvacet km dlouhá a nastoupáte pravděpodobně více než 1000 výškových metrů.
Okolo většiny krabek vedou cesty, zbytky cest nebo stezky. Nejobtížněji se asi budete hložím dostávat ke keši číslo čtrnáct. S sebou doporučuji skirunnerům trekové hůlky, z cesty k finálkám budete občas zdolávat hodně příkré svahy či kamenitá pole nahoru nebo dolů. Keše nedoporučuji lovit za sněhu ani v noci. Sledujte atributy a obtížnost terénu jednotlivých míst.
Zvažte své síly, pokud nejste trénovaní, sérii lovte buď nadvakrát (jeden okruh z Vysoké Pece a druhý z Jezeří) nebo některé krabičky prostě vynechejte. Komu to přístroj umožní, změřte prosím nastoupané metry, které jste během odlovu série zdolali a napište toto číslo do logu bonusové keše, můžete napsat i celkovou délku v kilometrech a ti, kdo najdou všechny skrýše během jednoho dne, pište i celkový čas od první po poslední krabičku. Časy „jednodenních“ lovců budou postupně aktualizovány v listingu bonusovky.
G2) Která běžkyně má do roku 2015 jejlepší ženský výkon na Westwrn States:
Ann Trason G2 = 5
Emelie Forsberg G2 = 7
Ellie Greenwood G2 = 0
H2) V které kategorii se nejlepší traťový výkon blíží nejzažšímu časovému limitu závodu:
60 – 69 ženy H2 = 6
70 + ženy H2 = 4
70 + muži H2 = 3
I2) Který závodník dokázal tento závod vyhrát šestkrát po sobě:
Kiliian Jornet I2 = 2
Scott Jurek I2 = 0
Anton Krupicka I2 = 1
N 50° 32.(G2)(H2)(L)
E 013°28.(E)(I2)(X)
Veliký dík patří týmu Hillanti za betatest, za ověření výpočtů i nalezení míst v terénu. Dík za jejich čas strávený testováním této série.
