Zajatecké tábory na Jesenicku
Historie zajateckých táborů na Jesenicku, se začala psát na jaře devětatřicátého roku. Bylo to způsobeno odchodem práceschopných mužů do německé armády. V tom roce chybělo Německu 2 000 000 pracovních sil. Nejinak tomu bylo i na Jesenicku, kde se v těžké situaci ocitla těžba dřeva a problémy byly i v zemědělství a kamenoprůmyslu.
V dubnu 1939 byl v Javorníku zřízen tábor pro 200 příslušníků říšské pracovní služby. Přepadením a porážkou Polska, získalo Německo bohaté zásoby surovin, ale i lacinou pracovní sílu. Do kaolínových lomů ve Vidnavě přišlo už v listopadu na 60 zajatých Poláků.
Podle toho, jak se vyvíjela situace na frontě, dostávali se na Jesenicko zajatci Francouzské, Anglické nebo Ruské národnosti. V červenci 1940 pracovalo na lesní správě v Domašově 35 Francouzů.
Největším táborem na Jesenicku se stal Theologický seminář ve Vidnavě, kde bylo umístěno na 600 francouzských důstojníků a asi stovka řadových vojáků. Tábor nesl označení Oflag VIIIG Weidenau.
V krátké době začaly vznikat další a další tábory např. v Adolfovicích, Nýznerově, Staré Červené Vodě, Rejvízu, Mikulovicích nebo České Vsi. V prvních třech letech války, zde bylo založeno okolo 40 zajateckých táborů, které byly schopny pojmout na 3000 zajatců. Podle zjištěných údajů prošlo Jesenickem 4000 poslkých dělníků + 6000 zajatců. Z toho bylo asi 2500 Rusů, 2000 Angličanů, 1000 Francouzů a 500 Poláků.
Mezi ty nejznámější tábory, které se zapsaly černým písmem do historie, patřil tábor v Borku (Kiefrich 2), v Rudohoří (Vietseifen 3), v Mikulovicích a na Rejvízu. V Mikulovicích zahynulo 34 Rudoarmějců, na Rejvízu 22, v Rudohoří 36 a v Borku 18. Většinou tito zajatci umírali na tuberkulózu, střevní katary, záněty pobřišnice, apod.
Od jednoho do třech úmrtí si připsala i Česká Ves, Písečná, Stará Červená Voda, Bílá Voda nebo Nýznerov.
Zásadní obrat nastal po porážce Němců u Stalingradu v únoru 1943. Totální mobilizace odváděla do války další německé dělníky. V táborech se množily sabotáže, a proto docházelo k častějším přesunům zajatců do jiných táborů. Na jejich místo přicházeli ještě zesláblejší zajatci s Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu nebo Uzbekistánu. K nim se Němci z rasových důvodů chovali ještě hůř.
Všechny tábory byly přibližně do března 1945 opuštěny před blížící se frontou.
Zajatecký tábor, pracovní komando R 3 Vietseifen (Rudohoří) v Domašově
V údolí Keprnického potoka byl zřízen tábor v Rudohoří (Viefseifen). Tábor se nacházel asi 3 km od obce. Zajatci byli ubytováni v dřevěných barácích a zaměstnáni u Komorního ředitelství arcibiskupských lesů. V komandu pracovalo přibližně 100 zajatců. Tak jako v jiných táborech na Jesenicku, i zde propukla vinou špatné stravy epidemie tyfu, na kterou zahynulo 36 zajatců z
Běloruska, Kazachstánu, a Ruska. Dále se v táboře nacházeli i zajatci z Ukrajiny a Tatarstánu.
Seznam zajatců, kteří zahynuli vinou špatné stravy, nelidského zacházení dozorců nebo jednou z mnoha nemocí v lesním táboře v Rudohoří.
jméno jméno narození úmrtí v táboře od
Aleksjakin Vasilij Алексякин Василий 2. 8. 1912 30. 12. 1941 21. 10. 1941
Bobrenkov Emeljan Бобренков Емельян 15. 7. 1914 25. 9. 1942 21. 10. 1941
Bokarev Ivan Бокарев Иван 29. 1. 1906 26. 1. 1942 21. 10. 1941
Borovoj Petr Боровой Петр 20. 5. 1902 1. 11. 1941
Čumazov Aleksandr Чукмазов Алексей 15. 2. 1913 26. 8. 1942 21. 10. 1941
Egšev Nikolaj Егшев Николай 3. 10. 1906 30. 12. 1941 21. 10. 1941
Fadejev Ivan Фадеэв Иван 15. 1. 1896 30. 10. 1941
Fomičev Dmitrij Фомичев Дмитрий 20. 9. 1907 20. 9. 1942 21. 10. 1941
Koršakov Konstantin Коршаков Корочевич 2. 5. 1896 20. 4. 1942
Maslov Alexandr Маслов Александр 14. 5. 1905 19. 1. 1942 21. 10. 1941
Moldymanov Martulan Молдыманов Мартулан 18. 12. 1904 19. 2. 1944 3. 9. 1943
Musalevskij Pavel Мусалевский Павел 6. 1. 1906 5. 1. 1941 21. 10. 1941
Nikulišin Petr Никулишин Петр 25. 10. 1910 11. 11. 1941 21. 10. 1941
Orechov Vasilij Орехов Василий 5. 8. 1913 15. 10. 1942 21. 10. 1941
Petrov Vasilij Петров Василий 6. 4. 1904 10. 1. 1942 21. 10. 1941
Repin Zachar Репин Захар 5. 10. 1914 6. 1. 1942 21. 10. 1941
Sereda Nikolaj Середа Николай 5. 5. 1896 3. 1. 1942 21. 10. 1941
Sergeev Ivan Сергеев Иван 5. 1. 1911 29. 10. 1941
Solovev Sergej Соловьев Сергей 23. 10. 1901 25. 12. 1941 21. 10. 1941
Suraleev Michail Суралеев Михаил 8. 9. 1905 11. 12. 1941 21. 10. 1941
Suvorov Alexandr Суворов Александр 3. 9. 1899 23. 10. 1942 21. 10. 1941
Suvorov Boris Суворов Борис 14. 5. 1919 22. 12. 1941 19. 11. 1941
Taran Gavril Таран Гавриил 24. 9. 1905 30. 12. 1941 21. 10. 1941
Trunin Ivan Трунин Иван 19. 12. 1919 22. 9. 1942 21. 10. 1941
Vjaznikov Arkadij Вязников Аркадий 1. 1. 1919 12. 12. 1941 17. 11. 1941
Zareckij Andrej Зарецкий Андрей 5. 1. 1901 2. 1. 1942 21. 10. 1941
Zinkevič Michail Зинкевич Михаил 15. 9. 1902 11. 10. 1942 21. 10. 1941
Seznam zajatců, kteří prošli táborem a poté byli přesunuti do jiného tábora nebo zpět do hlavního tábora Lamsdorf, kde např. zahynuli na následky nemoci, kterou si přivodili v pracovním komandu.
Jméno Jméno narození úmrtí v táboře od
Ajsi Dosmurza Айси Досмурза 1915 11. 3. 1944 3. 9. 1943
Amalbekov Kalmirsa Амалбеков Калмирса 1906 10. 5. 1944 3. 9. 1943
Artemov Andrej Артемов Андрей 2. 6. 1914 27. 1. 1942 21. 10. 1941
Butko Vladimir Бутко Владимир 13. 8. 1906 29. 5. 1943 17. 12. 1941
Dubina Ivan Дубина Иван 15. 9. 1901 11. 1. 1943 21. 10. 1941
Dusmuchambetov Muftudli Дусмухамбетов Муфтудли 1891 20. 12. 1943 3. 9. 1943
Fedorenko Alexandr Федоренко Александр 10. 1. 1911 19. 8. 1942 21. 10. 1941
Gamsin Sergej Гамсин Сергей 24. 10. 1905 7. 9. 1942 21. 10. 1941
Golubjatnikov Vasilij Голубятников Василий 15. 8. 1914 9. 2. 1942 21. 10. 194 1
Guselščikov Nikolaj Гусельщиков Николай 27. 7. 1904 28. 8. 1942 21. 10. 1941
Ismurzin Džumagul Исмурзин Джумагул 20. 7. 1897 30. 11. 1944 3. 9. 1943
Jarezkij Fedor Ярезкий Федор 12. 8. 1903 20. 4. 1943 21. 10. 1941
Kapilovič Kuprijan Капилович Куприян 15. 10. 1913 2. 7. 1942 21. 10. 1941
Kočetov Nikolaj Кочетов Николай 30. 1. 1906 12. 1. 1942 21. 10. 1941
Kopev Nikolaj Копев Николай 4. 1906 23. 1. 1942 21. 10. 1941
Kozjapin Stepan Козяпин Степан 9. 1. 1921 11. 1. 1942 17. 11. 1941
Kozlovskij Martyn Козловский Мартин 21. 1. 1914 17. 5. 1944 7. 8. 1943
Krjučkov Kuzma Крючков Кузьма 17. 12. 1910 14. 1. 1942 21. 10. 1941
Kručkov Semen Кручков Семён 21. 7. 1898 21. 2. 1943 21. 10. 1941
Malec Elisej Малец Елисей 16. 12. 1912 5. 11. 1942 21. 10. 1941
Matievič Arkadij Матиевич Аркадий 9. 8. 1896 18. 1. 1942 21. 10. 1941
Michajlov Alexandr Михайлов Александр 21. 1. 1920 18. 1. 1943 8. 11. 1941
Novikov Michail Новиков Михаил 6. 1911 22. 1. 1942 21. 10. 1941
Račkov Pavel Рачков Павел 16. 7. 1909 20. 7. 1942 21. 10. 1941
Rusanov Viktor Русанов Виктор 17. 1. 1911 27. 8. 1942 17. 11. 1941
Rikalov Ivan Рикалов Иван 25. 5. 1913 20. 3. 1943 21. 10. 1941
Sabinin Vasilij Сабинин Василий 27. 3. 1910 7. 1. 1943 17. 11. 1941
Sapronov Tichon Сапронов Тихон 16. 7. 1909 5. 10. 1944 21. 10. 1941
Semenjakov Aleksej Семеняков Алексей 11. 3. 1913 29. 5. 1943 21. 10. 1941
Sigin Vasilij Сигин Василий 31. 3. 1906 22. 6. 1942 21. 10. 1941
Slobodenjuk Nikolaj Слободенюк Николай 2. 6. 1921 3. 11. 1942 10. 7. 1942
Smirnov Jakov Смирнов Яков 30. 4. 1908 30. 4. 1942 21. 10. 1941
Smolnikov Vasilij Смольников Василий 8. 4. 1903 12. 1. 1942 21. 10. 1941
Solovev Georgij Соловьев Георгий 15. 3. 1897 11. 11. 1941 21. 10. 1941
Sulejmenov Belgubaj Сулейменов Белгубай 1903 6. 8. 1944 1. 10. 1943
Sulemenov Šejachmed Сулеменов Шеяхмед 1921 23. 5. 1944 1. 10. 1943
Svjatov Alexandr Святов Александр 30. 8. 1910 10. 5. 1942 21. 10. 1941
Šenkelja David Шенкеля Давид 17. 10. 1916 9. 12. 1941 21. 10. 1941
Šergunov Ivan Шергунов Иван 28. 5. 1909 14. 12. 1941 21. 10. 1941
Utjugulov Tas Утюгулов Тас 1903 16. 9. 1944 3. 9. 1943
Utkin Aleksandr Уткин Александр 28. 8. 1897 14. 8. 1942 21. 10. 1941
Voronin Ivan Воронин Иван 24. 6. 1898 14. 1. 1943 21. 10. 1941
Zajcev Nikolaj Зайцев Николай 15. 2. 1904 27. 11. 1942 21. 10. 1941
Centrálním památníkem všech jesenických zajatců se nedávno stal pravoslavný kostelík Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského v Horní Lipové, kde jsou díky badateli Romanu Janasovi uvedena jména většiny z těch, kteří Jesenickem prošli. Poklonit se jejich památce a zamyslet se nad jejich osudy může kdokoliv, kdo se sem vydá. Mnohé o zajatcích a jejich osudech se můžete dozvědět také v muzeu v České Vsi, které se v roce 2016 otevřelo.
K nalezení keše projděte 4 stage, na kterých zjistíte číselné údaje, pomocí kterých vypočítáte souřadnice uložení keše.
A = nadmořská výška na rozcestníku. (stage 1)
B = na informační zjistěte kolik zajateckých táborů bylo na Jesenicku zřízeno během 2. světové války. (stage 2)
C = rok na pomníku s textem "Místo uložení kosterních ostatků objevených při rekonstrukci hřbitova v roce ....". (stage 3)
D = počet schodů vedoucích do zbytku budovy. (stage 4)
E = C-2000
F = E x 200
Finální souřadnice:
N 50° 10.(F+B+78)
E 017° 09.(A+D+6)
Další keše věnované zajateckým táborům na Jesenicku:
GC6Q9D7 Zajatecke tabory 0: Muzeum
GC6MMHF Zajatecky tabor 3: Borek
GC6PPD5 Zajatecky tabor 4 : Horni Lipova
GC1CVVW Rusky hrbitov