Další keš z rožnovské série Historie Rožnova pod Radhoštěm, tentokráte věnovaná vlasteneckému knězi, spisovateli a sběratelovi lidových pohádek Beneši Metodu Kuldovi, který, ač nebyl místním rodákem, tak v Rožnově chvíli pobýval, zabýval se místními zvyky a mimojiné svou knihou Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského "pohádkově" popsal kus rožnovské historie.
Narodil se 16. března 1820 v početné rodině kožešníka v Ivančicích na Moravě. Dům číslo 4 na zdejším Komenského náměstí dodnes nese pamětní desku s jeho jménem, hlásající, že právě zde bydlel nadšený buditel moravského národa, muž práce a lidumil, který křísil slovanského ducha v dobách převládajícího vlivu německé menšiny.
Doba hromadného poněmčování stavěla tehdejší české učitele a kněží do role buditelů národa. Těch, kteří burcovali Čechy k vlastenectví a národní uvědomělosti a připomínali jim doby zašlé slávy naší národní hrdosti a slavné minulosti. K takovým patřil právě Beneš Metod Kulda. Po vychození německé obecné školy přešel do 3. třídy hlavní školy a poté studoval na jihlavském gymnáziu (v letech 1833 - 1839). Ve studiích pokračoval v Brně, kde mezi jeho učitele patřily významné osobnosti tehdejší doby jako František Matouš Klácel, Beda Dudík a František Sušil a kde se věnoval filozofii a teologii. Následně kaplanoval v Židlochovicích, kde vznikly jeho první literární práce. Poté přesídlil do Loděnic, kde ho zastihl revoluční rok 1848. Protože vystoupil proti účasti ve volbách do německého sněmu ve Frankfurtu, byl přeložen do Starého Hobzí u Slavonic. Z těchto míst posílal příspěvky do časopisu Moravské noviny. V roce 1850 byl povolán do Brna, kde měl duchovně působit na "zanedbanou mládež". Beneš Metoděj Kulda tehdy patřil k nejvýznačnějším kulturním osobnostem v Brně. V letech 1850 - 1859 zde vydával kalendář Moravan, psal články a úvahy do České včely, Pražských novin, Moravských novin a Vídeňského týdeníku. V Brně také vydává mimojiné knihuMoravské národní pohádky. O prázdninách v letech 1853 a 1854 byl na léčení v Rožnově pod Radhoštěm, kde se v okolních vesnicích seznámil s lidovými vypravěči pohádek. Pochopil, jaká by byla škoda, kdyby lidové pohádky a pověsti zůstaly nenapsány. S pomocí přátel vyhledával lidové vypravěče, zapisoval jejich vyprávění, přičemž je ponechával v původním znění bez úprav. Vydal celkem pět svazků Moravských národních pohádek a pověstí, a to dva díly z okolí rožnovského a po jednom z okolí Olešnice, Kamenice a Sloupu. Rukopisy jeho pohádek jsou uloženy v muzeu v Ivančicích stejně jako rukopisy ostatních jeho děl.
Obal knihy Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského
V letech 1859 - 1870 byl farářem v Chlumu u Sedlčan v Čechách. Do Kuldových farářských let v Chlumu spadá i soudní proces, v němž byl obviněn v souvislosti s vydáním brožury
Církev a společnost od jeho přítele Jana Blého. Úřady celý náklad jako protistátní konfiskovaly a oba kněží, Kulda i Bílý, byli postaveni před soud. Kulda přednesl na svou obhajobu vynikající řeč a soud oba obžalované osvobodil. V letech 1865 - 1893 vydával v Olomouci řadu náboženských brožur, kázání a příležitostných spisů a básní, které dohromady čítají na padesát svazků. Podílel se také na založení "Dědictví sv. Cyrila a Metoda." Významný vliv měl na vydávání českých časopisů, byl v písemném i osobním styku s významnými osobnostmi. Měl zvláště vyvinutý sociální cit, který se projevoval charitativními skutky a který nacházíme také v mnohých básních. Největší cti se mu dostalo zvolením za poslance do Sněmu českého a jmenováním za kanovníka při kapitule vyšehradské. Ke konci života trpěl ochabnutím zraku, své poslední spisy proto musel diktovat. Zemřel 6. května 1903. Jako ctěná a význačná osobnost byl pohřben na vyšehradském hřbitově. Kulda vydal desítky knih a napsal stovky článků do různých časopisů, vydal několik sbírek lidových pohádek, říkadel a písní, popsal svatební zvyky na Rožnovsku a vyšlo mu také několik sbírek kázání. Různé výbory z jeho pohádek vycházejí stále znovu a Státní knihovna ČR eviduje pod jeho jménem 184 knižních titulů. Jeho jméno si rožnovští dodnes připomínají vzpomínkovými akcemi souhrnně nazvanými Pohádkový rok Beneše Metoda Kuldy.
Fotografie Beneše Metoda Kuldy při jeho farářském působení v Chlumu u Sedlčan
Použité zdroje:
www.wikipedia.org, www.beletrie.eu, www.latebra.blog.cz, www.vmp.cz
KE KEŠI: Na úvodních souřadnicích keš nehledejte !!! Abyste zjistili souřadnice finálové krabičky, bude Vaším úkolem v Rožnově najít pamětní desku Beneše Metoda Kuldy. Pro ty, kteří nemají ani tušení, kde mají hledat, přidávám fotografii mapy, kde je oranžově vyznačená zhruba 1,5 kilometrová trasa. Když se vydáte přesně po této trase a budete se pozorně dívat, tak pamětní desku určitě nemůžete přehlédnout.
Fotografie trasy, na které někde najdete také pamětní desku Beneše Metoda Kuldy
Po nalezení pamětní desky bude Vaším úkolem zjistit tyto informace:
A = Počet řádků na pamětní desce, které neobsahují žádné písmeno či slovo
B = Počet letopočtů na prvním řádku pamětní desky
C = Ciferace prvního letopočtu na prvním řádku pamětní desky
D = Ciferace letopočtu na posledním řádku pamětní desky
E = Počet písmen ve třetím slově na posledním řádku pamětní desky
FINÁLOVÉ SOUŘADNICE: N 49° 27. ABB E 018° 07. CDE
Putování od pamětní desky k finálce je dlouhé cca 1 - 1,5 km podle trasy, kterou zvolíte. Pár desítek metrů od finálky se dá zaparkovat, já však doporučuji pěší procházku s krásnými výhledy do okolí. Souřadnice parkoviště a vyhlídkových míst máte uvedeny v geochecku.
Věnujte pozornost atributům - pro nalezení keše je potřeba vylézt na strom, tudíž pokud se bojíte výšek, tak tuto keš raději vynechte !!! Lov je na vlastní nebezpečí !!!
Keš je velikosti small a obsahuje logbook, tužku a věci na výměnu. K výměně přistupujte férově. Keš po nalezení vraťte na původní místo a zajistěte ji tak, aby nespadla !!! Případné problémy s keší pište ownerovi do zprávy.
PŘEJI PŘÍJEMNÉ HLEDÁNÍ A ÚSPĚŠNÝ LOV