Zásluhy na keši a listingu patří kačerovi ext_, který keš založil. Bohužel se o keš nemohl déle starat a 13.3.2017 jsem ji od něj adoptoval. Keš byla jen lehce posunuta, listing ponechán původní mimo mojí poznámky úplně na konci.
Zažijte atmosféru prvorepublikové periferie, pitoreskního světa vzdorujícího přání úředníků a developerů s nádherným výhledem na Prahu.
„A skoro každý večer, někdy i dosti pozdě, jsem tiše stoupal nahoru na Hájek, jindy na Šlosberg, abych se tam z vrcholku nemohl vynadívat na Libeň prostírající se pode mnou, když tam na obzoru se třpytila světla centra Prahy.“ –Bohumil Hrabal, Moje Libeň
(For the english version scroll down.)
Kolonie Kotlaska začala vznikat v roce 1938. Stavitelé museli veškerý materiál vynést na kopec svépomocí. Povozy se na kopec nedostaly, tudíž museli vše tahat na vlastních zádech. Obydlí zde stála samozřejmě načerno, takže se vše stavělo během jedné noci bez dohledu strážníka. Stavební „povolení“ se dávalo velice svérázným způsobem. Strážník ráno přišel, uviděl novou stavbu, uložil majiteli pokutu, a tím bylo formalitám učiněno zadost. Jelikož byli strážníci v tomto ohledu velice benevolentní, tak někdy dokonce sdělili, kdy na náhodnou kontrolu přijdou příště.
Na Kotlasce a Hájku měla chudina na velkorysé majitele štěstí. Vážené občany, doktora Urbance a bankéře Goldwurma, se tehdejší pražský magistrát neodvážil peskovat. Úředníci raději nad koloniemi přivírali zrak.
To se ale mění v 50. letech. Nový režim se rozhodl staré kolonie zlikvidovat a přestal prodlužovat nájemní smlouvy. Některé kolonie ale přesto vydržely, a dokonce byl - opět svépomocí - zaveden vodovod, který do té doby chyběl. Kanalizace a plyn chybí dodnes, elektřina ale zavedena je.
V 70. letech přichází další pokus, který spočíval v předpokladu, že kolonie samy vymřou. Jelikož se ale do nich stěhují mladí lidé, i tento končí neúspěchem. V 80. letech se poroučelo k zemi osm stavbiček. Musely ustoupit holešovické železniční přeložce, které se obětoval kus kopce. Na železniční stavbu se přišli podívat i tehdejší vládní činitelé. Když Gustav Husák, kterého dopravili na hájecký kopec, aby lépe viděl, spatří přežívající prvorepublikovou nouzovou kolonii, velmi se rozčílí a nařizuje, že tento pozůstatek bídy kapitalismu musí zmizet.
Úředníci na to šli zpočátku mírnou cestou. Nabídli obyvatelům, že když na vlastní náklady domek zboří, dostanou nový byt, peníze, a navíc si budou moci pozemek ponechat. Tímto způsobem se jim skutečně podařilo některé usedlíky přesvědčit. Postup ale nebyl dostatečně rychlý, a tak přišla druhá – již likvidační fáze. Padlo rozhodnutí, že musejí odejít všichni. To ovšem překazil rok 1989, po kterém se na kolonii jakoby zapomnělo, a my ji tak můžeme vidět v dnešní podobě s původně zachovaným systémem úzkých příkrých uliček a nízkými domky. Dnes tu žije asi 250 obyvatel v 70 domcích.
Místní obyvatelé usilují o zkolaudování svých domků a přidělení čísla popisného. Město si ovšem jako podmínku klade vybudování příjezdových komunikací, aby se sem mohli dostat hasiči a sanitky. V navrhovaném územním plánu se počítá s tím, že příčné strmé uličky zůstanou zachovány, kdežto uličky běžící po vrstevnicích budou rozšířeny na úkor přilehlých pozemků. Rozšířená komunikace by měla probíhat každou druhou uličkou. Genius loci kolonie tak do značné míry vezme za své, ale je to nezbytně nutné, aby se místní pozemky mohly změnit na stavební.
Většina pozemků dnes patří městu, respektive městské části Praha 8, která je stále pronajímá. Jen pás podél ulice Na Hájku je tvořen souvislými soukromými pozemky, a to včetně vlastní ulice. Tato nevšední výjimka je zapříčiněna historickým vývojem, kdy tyto pozemky patřily původně židovskému rabínovi. Jeho dědici je dostali v restituci zpět a za tržní cenu odprodali kolonistům.
ENGLISH VERSION:
Temporary colony Kotlaska
Enjoy the atmosphere of the First Republic outskirts, the picturesque world, which defies authorities and developers, with a beautiful view of Prague, and which was loved by Bohumil Hrabal.
The construction of the temporary colony Kotlaska began in 1938. Since carriages weren’t able to get there, builders had to carry all of the equipment by themselves. The buildings were built illegally during only one night when no policeman was patrolling. Building permit was acquired in very peculiar way. The next day, after the building was done, a policeman came, he fined the owner and the whole deal was done. When policemen were in a good mood they even told the colonists when they are going to patrol again. The inhabitants of the colony were lucky because the owners of the land were wealthy Prague citizens and city authorities didn’t dare to admonish them.
This changes in 50’s, when the new regime is established. Communists decided not to renew old lease contracts. A waterline was built in these years. A sewerage and gas system wasn’t installed till now. Electricity was, on the other hand .
In 70’s the government had a new plan how to get rid of the colony. They wanted to let it die out, but young people moved there nonetheless. The Communist Party wanted to build a new railway in 80’s and when Gustav Husák, the then president, saw the colony from the period of the First Republic, he said that this remnant of capitalism poverty has to vanish.
Authorities came up with two ways how to do it. First was polite. They offered local inhabitants money, new flats and a land in the colony, if they move away. But this method wasn’t very effective, so they chose the second way – liquidating one – everybody had to move away. This procedure was luckily abrupted by the Velvet Revolution – the end of a rule of the Communist Party in 1989. Nowadays, 250 people in 70 little houses live in the colony.
Most of the lands are owned by the city. Today, the inhabitants of the colony try to legalize their houses, but authorities have a few conditions. One of them is the construction of a road for firefighters and ambulances to get there, but this could seriously harm genius loci of this place.
K SAMOTNÉ KEŠI / CACHE DESCRIPTION:
Nemusíte nikde šplhat, hrabat, lézt někomu do zahrady. Keška se dá pohodlně odlovit z chodníku. Mějte prosím na paměti, že jste uprostřed kolonie, a tudíž potenciální vetřelci. Nikdo vás pravděpodobně nezastřelí, ale snažte se chovat co nejmíň podezřele. :) Díky!
Občas mimochodem v logách čtu, že za tmy byste sem nešli. Já sem naopak za tmy chodím ještě radši než za světla. To to tu má teprve správně tajemnou atmosféru! A nikdy mi tu nikdo nic neudělal. Doporučuji ;)
There is no need for climbing, digging or trespassing. The cache can be easily found while you stand on the pavement. Please, remember, that you are standing in the colony, where people lives and you can be considered as an potential intruder. You probably won't get shot, but try to behave discreetly as much as possible :) Thanks!