Je tomu už pár let, kdy švarný oslík Oleg, brouzdal touto krajinou. A tato nenáročná multikeš, tě povede, kudy oslík šel a co dělal.
Doporučuji si listing dobře číst. A lehké nápovědy v něm jistě najdeš.
...tak pojď už se mnou na výpravu.
Tak teda, jdeme na cestu:
Naše cesta začíná právě tady u tohoto sloupu, který už také něco pamatuje. I náš oslík sem jednou přišel a o dřevěný sloup si zálibně drbal záda. Pokud si jej dobře prohlédneš, určitě najdeš jeho otisk a zjistíš kam jít dál.
Oslík se od tud vydal na cestu a vtom narazil na říčku. Bylo již chladno a tak se mu nechtělo brodit ve studené vodě a proto to raději obešel po rozumnější cestě (pokud je teplo, doporučuji brodit, i pro děti je to nevšední zážitek, s kočárkem to ale asi sám/a nedáš!!!). Dorazil do míst, kde se dalo odpočnout a zahledět se na řeku Svratku. Chvíli tam stál a přemýšlel nad svým životem, když tu, kde se vzal, tu se vzal, na něj bafnul ježek. Oslík se tuze leknul.
„Fuj, to jsem se lek, proč tady plašíš ubohé pocestné?“
Zeptal se udiveně Oslík.
„Jmenuji se Hugo a děsně se nudím, toto je jediná moje zábava.“
Prohlásil provinile ježek.
„Tak si najdi něco slušnějšího. Co takhle si zde vytvořit odpočinkové místo, pro unavené cestovatele?“
Navrhl Oslík.
„To je dost dobrý nápad“
Prohlásil Hugo a hned si začal spřádat plány na výstavbu, co všechno tam bude a co vše tam bude dělat a čím bude ty pocestné bavit. Moc se mu v tom ale nedařilo a tak se brzo odstěhoval jinam. Nicméně je Hugu v domečku u posledního zeleného sloupu dodnes.
O kousek dál našeho Oslíka zaujala scenérie okolí natolik, že mu to nedalo a udělal si pár pěkných fotek. Z jeho díla, které tam zanechal, pak lehce poznáte, kam se vydal dál.
Foto, Borač: (Počet turistických značek na mostě) + 2 = A
Foto, Dolní loučky: (Počet tlustých pilířů) - 1 = B
Foto, Kaly: (Počet žebříků) + 4 = C
Foto, Lomnička: (Počet kulatých oken) + 2 = D
Foto, Šerkovice: (Počet hranatých oken, dole) = E
Foto, Štěpánovice: (Počet dveří) + 7 = F
„Máš? Paráda. Tak si jen výsledná čísla dosaď níže a vydej se na další cestu. „
N 49 21,ABC
E 16 24,DEF
Po chvíli potkal malou berušku Žofku, která bezradně prolézala velmi zajímavý geoobjekt.
„Co tady děláš ty drobný hmyze? Hledáš snad něco?“
Zeptal se ji Oslík.
„No před nedávnem jsem si zde zapsala na cedulku, kde mám postavený svůj domeček, a neboť ve svém požehnaném věku mi již paměť neslouží, jak by mněla, tak nějak ji nemůžu najít.“
Zabreptala smutně Žofka.
„V tom tě nenechám, společně tu cedulku určitě najdeme“,
zahýkal vesele Oleg a pustil se do usilovného hledání. Po pár minutách, kdy si dokonce i smočil kopýtka, slavil úspěch a informace byli na světě. Doprovodil tedy ještě Žofku domů a ta jej, za odměnu, pozvala na moc dobrou beruščí limonádu.
Na nedalekém stromě, hned vedle Žofčina domečku, budoval svoje hnízdečko i žlutý ptáček Pepa. Když uviděl oslíka, velmi zdvořile zapípal.
„Oslíku, už delší dobu zde stavím domeček, pro mé budoucí děti a dnes, jsem si jen na chvilku odskočil a koukám, že moje dřevěné větvičky na stavbu hnízda, někam zmizely. Pomůžeš mi je prosím najít?“
Oslík mněl pod čepicí a bylo mu jasné, že dřívka se sami jen tak neztratí a tak jen zahrabal kopýtkem pod stromem a dřevíčka byly na světě. Pepa mněl neskutečnou radost a tak Olegovi za odměnu aspoň pěkně zazpíval.To už se ale den chýlil k večeru a Oleg dostal chuť na něco dobrého k snědku.
V tom uslyšel takové zvláštní vrnění, dupání a prskání. Sehnul se tedy a spatřil krtečka.
Co tady děláš takový hluk?
Obořil se na něj.
„Moc se omlouvám, ale snažím se zde ulovit něco dobrého k snědku a pořád nemůžu nic chytit.“
Omluvně zasupěl krtek.
„Aby jo, když chytáš na udici a nikde tu není žádná voda jen nějaký beton.“
Uchechtl se v duchu oslík. Krteček se na něj podíval těma svýma malinkatými očičkama a vysvětlil:
„ Já taky nechytám ryby, mám spadeno na jednoho, tučného červíka, který žije tady pod zemí. Pomoz mi prosím jej chytit a já ti ukážu pěkné místo, kde i ty určitě najdeš, něco dobrého k snědku. „
Oleg patřil vždy k dobrým lovcům a po pár nahozeních se červík zběsile mrskal na udici.
Krtek mněl náramnou radost a dokonce se chtěl o červíka podělit. Oslíci ale červíky nejí a tak tedy krteček aspoň splnil svůj slib a poslal Oslíka na mos fajn místo. A i díky tomu se mohl i náš Oslík brzo občerstvit a uložit se k zaslouženému odpočinku.
Spokojený Oslík, kráčí k domovu.
Jak na keš:
Jak na keš? Prostě jdi tak, jak je uvedeno v listingu. Kde že náš oslík teď odpočívá? Projdi si celou jeho trasu a věřím, že i ty Oslíka brzo objevíš. Jen jej prosím moc neruš a v blízkosti jeho domečku se chovej co nejvíc nenápadně, ať jeho úkryt neprozradíš. Pokud je okolí přemudleno, dej si pauzu a vrať se později.
V listingu je spousty nápovědi, které ti celou cestu náramně usnadní. U finálky, dodržuj návod k otevření.
Tužku si sebou raději také vezmi, určitě ji Oslík zase někde zašantročil.