Tato keška je určena primárně pro kačery s dětmi. Ale pokud máte rádi pohádky a nebojíte se zapojit do děje, tak jste na správné kešulce. Není to nijak náročné luštění, ale procházka má směrem k finálce asi 2 kilometry a vede na mírný kopeček, ale je potřeba počítat i s cestou zpět na preferované parkoviště, proto doporučuji s georobotky (podle jejich věku) rezervovat dostatečné množství času.
Keš je dostatečně velká i k výměně předmětů. Prosím o šetrné zacházení s domečkem. Děkuji.
Mé velké díky patří mému geomuži roraima, který stál při zrodu této kešky a postaral se jako první o betatest. Původně měl nápad se založením kešky v této oblasti on, ale když viděl, jak jsem se vžila do tvorby, na tak krásném místě s úsměvem mi svou myšlenku o umístění přenechal a za to mu ještě jednou děkuji.
Dále děkuji betatesterům, kterými byly děti z letního tábora, pořádaným Fakultou logistiky a krizového řízení UTB v Uherském Hradišti a ve spolupráci s Asociací studentů v Uherském Hradišti, kteří se také podíleli na vzniku keše v rámci rozšíření geografických znalostí dětí.
Mezi dětmi se našla i zkušená kačerka z geotýmu BigPeter&Micinka - Kika. Děkuji za pomoc s testováním.
Brouček, který hledal své jméno
Jednoho dne se mamince berušce Violce a tatínkovi broučkovi Květoslavovi narodilo broučí miminko. Dlouho si nevěděli rady, jak by se měl brouček jmenovat. Zkoušeli vybírat z broučího seznamu jmen, ale žádné jim nepřipadalo dost výstižné pro jejich broučka. Většinou broučci dostávají jména podle toho, co je nejlépe vystihuje. Třeba broučkova kamarádka, je beruška a má na krovkách sedm krásných černých teček, tak je to Sedmitečka.
Čas ubíhal jako voda a už tomu bylo rok a brouček pořád neměl jméno. Když začínal dostávat rozum, všímal si, jak ostatní berušky, broučci, pavoučci a další mají svá jména, jen on ne. Všichni mu říkali jen broučku. Ale jemu samotnému se to nelíbilo.
Jedné noci se brouček díval na Měsíček a ptal se ho:
„Měsíčku, prosím, poraď mi. Hledám své jméno a nemá mi ho kdo říci. Prý si jej musím sám najít, ale nevím kudy kam.“
[juboxka, 2016]
Měsíček se pousmál a pravil: „Broučku, až ráno vysvitne sluníčko, zeptej se ho. Už dlouho se mi chlubí, jak střeží seznam broučích jmen. Určitě někde bude i to Tvé. Ale při svém putování na sebe musíš dávat pozor a až zase budu vycházet na oblohu já, tak už musíš být u maminky a tatínka.“
Večer se brouček svěřil mamince a tatínkovi, kam by se chtěl vydat. Rodiče neměli nic proti, protože brouček už byl dost rozumný na to, aby takovou cestu zvládl. Hlavně věděli, že Sluníčko svůj seznam jmen neskrývá daleko. Hned ráno zvedl brouček krovky a letěl naproti sluníčku. „Sluníčko! Sluníčko!“ Volal brouček na čerstvě probuzené ranní slunce. „Prosím Tě, pomoz mi, Měsíček mě za Tebou poslal. Hledám své jméno a nevím kudy kam.“
[juboxka, 2016]
I když bylo brzy ráno, Sluníčko mělo dobrou náladu, protože oblohu mu dneska nekazil žádný dešťový mráček, usmálo se na broučka a pravilo: „To víš, že Ti pomůžu broučku, ale každý si své jméno musí nějak zasloužit, budu Ti dávat cestou hádanky a ty Tě dovedou k seznamu broučích jmen. Tam už to své jistě najdeš!“
„Juchů!“ Zaradoval se brouček a rychle si nachystal bloček a tužku, aby si úkoly od Sluníčka mohl psát.
„Tady, kde stojíš broučku, uvidíš tři vlajky (STAGE 01). Vydej se k vlaječce, která má na sobě hvězdičky. Ty máš za úkol spočítat. Hned si číslo zapiš do svého bločku a vyděl ho třemi. Výsledek si pak poznač jako písmenko A.“
Brouček všechno rychle spočítal, zapsal si výsledek do bločku, ten schoval pod krovky a čekal na další úkoly.
„Výborně!“ Pravilo Sluníčko. „Teď se broučku vydej 35 metrů (nebo je to 100 dětských krůčků a 300 máchnutí křidélek) severovýchodně."
Brouček byl rád, že si s sebou vzal svou mikro GPS, vytál jí a zkontroloval si, kde je severovýchod. Potom už jen napočítal 300 kmitů křidélky (pozn. u našeho broučka to bylo asi 305) a byl na místě.
„Broučku, teď stojíš z boční strany zelené budovy (STAGE 02) a vidíš čtyřokna. Kolik jich na boční stěně je? Když to dobře spočítáš, zapiš si číslo k písmenku B.“
Brouček poctivě čtyřokna spočítal a tentokráte měl pokračovat na přesně dané souřadnice. Cestou na STAGE 03 potkal svou dobrou kamarádku Sedmitečku.
„Ahoj broučku, kam tak brzy ráno letíš?“ Zeptala se broučka Sedmitečka.
„Letím hledat své jméno a Sluníčko mi s tím pomáhá. Přidáš se ke mně?“
„Jé, moc ráda, jsem zvědavá, jaké jméno je pro Tebe v knize broučků nachystané.“
A tak už nebyl brouček na cestách sám a aspoň jim to se Sedmitečkou rychle utíkalo.
„Broučku, Sedmitečko, tady se zastavte před přechodem. Než přejdete cestu, spočítejte, kolik je pevných výstupků na jedné celé červené dlaždičce. Nezapomeňte si číslo poznačit k písmenku C.“
Brouček chtěl hned jít počítat, ale všiml si, že je Sedmitečka nějaká smutná. „Copak se děje Sedmitečko?“ zeptal se chlácholivě brouček, který nerad viděl svou kamarádku se slzičkami v očích. „Víš broučku, já umím počítat jen do sedmi. A tady je těch puntíku nějak víc.“ zafňukala Sedmitečka. „To nevadí, já to teď spočítám a Ty se aspoň něco nového naučíš.“ Usmál se brouček a otřel Sedmtiečce slzičku, ta už se usmívala taky a brouček se ujal počítání.
„Výborně Sedmitečko a broučku, jste moc šikovní, teď opatrně přeleťte cestu a vydejte se na STAGE 04. Tam uvidíte rohový baráček a na něm je název ulice. Zajímalo by mě, jestli zvládnete přečíst římsky napsanou číslovku. Tu si zapište pod písmenko D.“
„Sedmitečko, říkala jsi, že umíš počítat do sedmi, umíš to i v římských číslicích?“ Zeptal se brouček své kamarádky.
„Ano broučku, maminka mě to naučila, ale jen začátek. Je to jednoduché. Jednička je jako písmenko I., dvojka, to jsou dvě písmenka I vedle sebe.“
„Ahaaa, takže trojka budou tři písmenka I. vedle sebe a čtyřka budou čtyři I.?“
„To už ne broučku, jen vím, že k číslu čtyři už se používá písmenko V, ale tak daleko jsme se s maminkou ještě nedostaly, zatím si své puntíčky římskými čísly dokáži spočítat jen do 3. Ale snad nám to bude na luštění stačit.“ Tyto obavy uslyšelo Sluníčko a trošičku našim dvěma kamarádům napovědělo, že jim taková znalost určitě stačit bude.
Když římskou číslici správně přečetli a zapsali si jí k písmenku D, zeptali se sluníčka, kudy se mají vydat dál.
[juboxka, 2016]
„Jde vám to moc dobře. Když to takhle půjde dál, než zapadnu, budete už doma u maminky a tatínka. Ale ještě není vyhráno, čeká nás dlouhá cesta.“ Poznamenalo s šťastným úsměvem sluníčko.
„Další zastávkou bude morový sloup. Toho názvu se nebojte, je to jen pro vzpomínku. Najdete ho na STAGE 05. Na sloupu najdete text, který je vyrytý do kamenného podstavce. V něm spočítáte písmenka, která vypadají jako hadi a kdybyste si nebyli jistí, napovím vám, že je to písmenko S. Výsledek si zapište k písmenku E.“
Brouček s beruškou našli několik hadů a výsledek zavolali na sluníčko, jestli se nespletli.
„Výborně!“ Zajásalo Sluníčko. „Takové krásné dobrodružství. Ani jsem se nenadálo a už jsme za polovinou našeho putování. Teď se vydejte asi 400 dětských krůčků (263 metrů nebo 1 200 máchnutí křidélek) pod azimutem 120°.“
Brouček se Sedmitečkou si celou cestu povídali a smáli se, ani si neuvědomili, že už za sebou mají 1 000 máchnutí křidélek a za chvíli byli u STAGE 06. „Přátelé, tady je kaplička, na ní z přední strany vidíte okénko. Zasklená část je zamřížovaná. Na kolik dílů je toto okénko mříží rozděleno? Zapište si číslo pod písmenko F.“
Brouček se vydal počítat, ale protože Sedmitečka uměla počítat jen do sedmi, nevěděla, jak číslo zapsat, tak jí brouček přiletěl na pomoc. Když se vše podařilo, vydali se dál.
Tentokrát měli letět na STAGE 07. Tam je čekalo další počítání. „Jéé Sedmitečko, málem jsme souřadnice minuli. Co tady máme najít Sluníčko?“
„Broučku, na plotě jsou sochy. Některé z nich drží ovoce a některé zvířátka. Kolik soch drží nějaké zvířátko? Když to spočítáš, Sedmitečka zapíše číslo k písmenku G.“
Brouček obletěl všechny sochy víckrát, aby se ujistil, že se nespletl ve výpočtu. Když si všechno ověřil, zavolal na Sedmitečku číslo, ta jej zapsala, schovala bloček pod krovky a vydali se dál.
Tentokráte je Sluníčko poslalo ke STAGE 08. Kamarádi se cestou trochu zdrželi, protože měli u chodníčku právě rozkvetlou jabloň a na ní sladký nektar, kterému nemohli odolat. Když domlsali, rychle letěli na další souřadnice, kde měli další úkol.
„Nyní jste u cedule, na které je nadpis. Je výrazně napsán velkými písmeny. Spočítejte, kolik je v něm písmenek A. Získané číslo si zapište pod písmenko H.“ Pravilo Sluníčko.
„Broučku? Které je to písmenko A? Já si to ještě trochu pletu...“ Zeptala se Sedmitečka svého kamaráda.
„Sedmitečko, to je takové písmenko, které vypadá jako domeček.“ Odpověděl s úsměvem brouček.
Když už věděli, co mají počítat, šlo to jako po másle. Vše si vzorně zapisovali a už letěli k další zastávce.
„Už jste skoro v cíli. Ještě jedna zastávka a můžete se vydat pro seznam jmen.“ Povzbudilo Sluníčko Sedmitečku a broučka. „Vydejte se od STAGE 08 severozápadně a na rozdvojení cestiček zvolte tu, která je více na jihu. Tak dojdete na STAGE 09.“
Kamarádi rychle vylétli, věděli, že už se blíží chvíle, kdy budou vědět, jak se brouček jmenuje. Když doletěli na určené místo, byli už dost unavení. Posadili se na bok cesty a čekali na další úkol od Sluníčka.
„Teď zjistěte, jaká je zde nadmořská výška. Zapište si první číslo pod písmenko I.“
Brouček opět vytáhl zpod druhé krovky svou miniaturu GPS a začal měřit. Hodnota se hodně měnila, ale jen na posledních dvou místech, první číslo zůstávalo stejné, tak ho nadiktoval Sedmitečce.
„Hotovo!“ Radovalo se Sluníčko, až se mu paprsky více rozzářily. „Teď vám dám výslednou šifru. Běžte se posadit na palouček a tam si ji v klidu vyluštěte. Na místě už najdete seznam broučích jmen.“
N AB°(E+G-C)(G+H).HGB
E (D-I)(F+D)°DB.(I+G)(B-H)D
[juboxka, 2016]
A pro ty zvědavé, kteří by chtěli vědět, jak se vlastně brouček jmenuje a jak to všechno dopadlo: odpověď najdete ve finální krabičce. A prosím, logujte opravdu na místo k tomu v logbooku určené. :)